Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stříbrní giboni i mláďata bizarních rypošů. Letos nově v Troji

  7:14aktualizováno  7:14
Vybrat nejzajímavější zvíře, které letos pražská zoo nově získala nebo se jí podařil jeho odchov, není snadné. Mezi 228 rozmnoženými a 18 novými druhy zvířat totiž mezi sebou soupeří třeba mravenečníci, velemloci, trnorep, gepard, bércoun, supi mrchožraví či rypoš obří.

Pro veřejnost budou podle ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka zřejmě nejzajímavější čtyři gepardí koťata, která se narodila 21. listopadu. Ta ovšem návštěvníci uvidí až někdy v dubnu, kdy jim bude pět měsíců a bude možné je přesunout do venkovního výběhu vedle Pavilonu šelem ve spodní části zoo.

Přírůstky Zoo Praha 2014

Zato tři mláďata rypošů obřích, které většina návštěvníků pavilonu Afrika zblízka s největší pravděpodobností přehlédne, jsou jedním z nejzajímavějších přírůstků pro zoology. V tom se Miroslav Bobek i kurátor savců Zoo Praha Pavel Brandl, který na tomto úspěchu pracoval deset let, jednoznačně shodnou.

Velmi chovatelsky cenný je i odchov vzácného trnorepa (více o něm čtěte zde). „Zdůraznil bych, že odchov trnorepa mezopotámského jsme si připsali jako úplně první zoo na světě,“ uvedl na úterní tiskové konferenci Bobek. Když jsme si pro iDNES.cz trnorepa letos v únoru natáčeli, kurátor plazů už věřil, že se letos odchov podaří. Samice Sára ho zřejmě vyslyšela, nakladla vajíčka dokonce dvakrát a pyšní se 27 odchovanými mláďaty. 

Podívejte se, které terárium trnorep mezopotámský v Pavilonu šelem obývá:

Odchov tří mláďat supa mrchožravého znamená velký úspěch týmu kurátora ptáků Antonína Vaidla. „Je o to významnější, že bezprostředně navazuje na ochranářské projekty na Balkáně, na kterých se podílíme,“ uvedl Bobek.

Ačkoliv zde letos úspěšně odchovali rekordní počet druhů (228), pražská zoo, vyhodnocená jako 7. nejlepší na světě, poctivě přiznává i neúspěchy, které k odchovům mláďat neodmyslitelně patří. Ať už se jedná o úhyn mláděte kakadu palmového (více čtěte zde), hrabáče kapského (podrobněji zde) či letošní neúspěšný odchov želv egyptských.    

Na která zvířata se v Troji určitě zajděte podívat?

Na úvodním videu tohoto článku se vám představil pár gibonů stříbrných, kteří se na Opičích ostrovech ve spodní části zoo zabydlují teprve pár týdnů. Samec Flip přicestoval z Mnichova, samice AlanAlang z britského Howlets a zatím na sebe podle kurátora primátů Víta Lukáše reagují velmi dobře, chovatelé už u nich dokonce zaznamenali první pokusy o páření.

Jedná se o stromové primáty, jejich podobnost s orangutany tedy není čistě náhodná (více o stromových primátech zde). Pocházejí z ostrova Jáva, kde jsou poslední 4 tisíce, v zoologických zahradách pak asi 60, z toho pouhých 6 v kontinentální Evropě. Pohybují se dlouhými houpavými skoky z větve na větev, proto jim chovatelé museli expozici vybavit lany i větvemi pod stropem.

Samec gibona stříbrného, Flip, přicestoval z Mnichova.

Samec gibona stříbrného, Flip, přicestoval z Mnichova.

Spojování gibonů stříbrných proběhlo bez problémů.

Spojování gibonů stříbrných proběhlo bez problémů.

Letošní mládě gueréz stále ještě pije od matky.

Letošní mládě gueréz stále ještě pije od matky.

Nedaleko od gibonů můžete nahlédnout ke guerézám pláštíkovým, kde vyrůstá další z letošních mláďat, u drobných kotulů veverovitých jich najdete hned několik.

V těsném sousedství Opičích ostrovů a nedaleko rezervace Bororo pak bydlí  mravenečníci velcí, další letošní přírůstek. Chovatelé doufají, že se od nově sestaveného páru dočkají mláďat, v listopadu už zaznamenali první pokusy o námluvy (více v článku a na videu zde). Podívejte se, jak jsou zvláštní:  

Co se výjimečnosti týká, v té si mravenečníci nezadají s velemloky čínskými. Ti jsou dalším novým unikátem ve spodní části zoo a velemlok je jedním z nejvzácnějších zvířat, které Zoo Praha v současnosti chová. Prohlédnout si je můžete i na tomto videu:

A pokud od velemloků zamíříte hned naproti do Pavilonu šelem, nezapomeňte se zastavit také u expozice koček rybářských. Právě odrůstající kotě je prvním odchovaným mládětem tohoto ohroženého druhu (jak loví ryby, se můžete podívat v článku zde, video s hrajícím si kotětem najdete zde). Jen pár metrů od něj najdete expozici se zmíněnými vzácnými trnorepy a dalšími ještěry. 

Vyšlápněte kopec a zajděte na slony a jejich příbuzné bércouny

Mláďata bizarního rypoše obřího - který i přes svůj název v dospělosti váží pouhých 300 gramů - najdete v pavilonu Afrika zblízka v nástěnné prosklené vitrině opatřené spletitými chodbami. I když kurátor Pavel Brandl přiznává, že po deseti letech složitého bádání, jak rypošům vytvořit ty nejideálnější podmínky pro odchov mláďat, se je letos podařilo rozmnožit v běžném teráriu. Bez specifických podmínek to ale stejně nešlo.   

Zoo Praha 2014 v číslech:

- Vyhodnocena jako 7. nejlepší zoologická zahrada na světě.

- Letošní návštěvnost již přesáhla 1 350 000 návštěvníků, bude tedy zřejmě rekordní.

 - Historického rekordu dosáhla s letos celkem 228 rozmnoženými druhy zvířat.

- Do konce listopadu se tu narodilo 1 227 mláďat, což je historicky také jeden z nejlepších výsledků.

- Během roku přivítala 18 nových druhů zvířat, například velemloky čínské nebo mravenečníky velké, ale i nová chovná zvířata, jako je sloní samec Ankhor nebo Johann, samec tygra malajského. 

„Rypoši obří se totiž v labyrintu podzemních chodeb orientují pomocí vnímání otřesů, zemského magnetismu a zvuků. Na jakýkoliv hluk a otřesy jsou tedy extrémně citliví. Proto jsme jejich životní prostor museli zcela izolovat od možného okolního hluku hned několika silnými skly a kvůli otřesům i od podlahy pavilonu,“ vypráví kurátor, který má k rypošům za ty roky velmi osobní vztah.

Fascinující jsou rypoši i tím, že jejich způsob života připomíná kolonie eusociálního hmyzu. „Rozmnožuje se jediná samice, ostatní jedinci celý život jen razí chodby svými výraznými předními zuby a vyhledávají potravu. Ze tří mláďat, která se narodila letos v říjnu, se tedy po dovršení dospělosti stanou dělníci a máme základ, na kterém lze vybudovat celou rypoší kolonii. Stávající chovný pár totiž poté může plodit a odchovávat další mláďata,“ má z přírůstku neskrývanou radost Brandl.

Ve stejném pavilonu najdete i bércouny rezavé, které Zoo Praha chová od letošního roku jako jediná v republice. Na konci listopadu se je podařilo i rozmnožit a jejich mládě právě dospívá. „Nejpozději tento pátek mládě musíme od rodičů oddělit, v 25 dnech stáří je totiž dospělé a rodiče by mu mohli i ublížit,“ vysvětluje kurátor. Paradoxně je bércoun, který by se vám vešel do dlaně, příbuzný se slony. Čistě geneticky, podle DNA. V jeho dlouhém čumáčku připomínajícím sloní chobot příbuznost s několikatunovými savci nehledejte.

Zato se můžete v Údolí slonů, také poblíž severního vchodu, jen o pár stovek metrů dál, potěšit pohledem na sloní rodinku složenou z několika samic, téměř dvouleté samičky Situ (o jejím narození více v článku a na videu zde) a plemeníka Ankhora, který do pražské zoo přicestoval letos v srpnu (více zde).

Samce Ankhora poznáte podle klů a stájové značky v podobě bílých pěticípých hvězd na obou půlkách zadnice.

Samce Ankhora poznáte podle klů a stájové značky v podobě bílých pěticípých hvězd na obou půlkách zadnice.

Téměř dvouletá samička Sita samce Ankhora s neuvěřitelnou chutí a zarputilostí provokuje.

Téměř dvouletá samička Sita samce Ankhora s neuvěřitelnou chutí a zarputilostí provokuje.

Za své provokování si téměř dvouletá Sita vyslouží od samce Ankhora nejeden štulec, ale vůbec jí to nevadí.

Za své provokování si téměř dvouletá Sita vyslouží od samce Ankhora nejeden štulec, ale vůbec jí to nevadí.

Ankhor nahradil samce Mekonga, od kterého se žádná z pražských samic nedočkala mláděte. „Přestože Ankhorovi dočasné soužití s výrazně větším samcem Mekongem v jednom pavilonu nesvědčilo, jakmile Mekong před pár týdny odcestoval do nového působiště, Ankhorovi téměř přes noc narostlo sebevědomí do té míry, že se začal chovat jako správný dominantní samec. Tak uvidíme. Pokud se zadaří, mláděte by se od něj některá ze samic mohla dočkat na jaře 2017,“ doufá kurátor savců Pavel Brandl. 

A co plánuje pražská zoo počátkem příštího roku? Podle ředitele Miroslava Bobka hned počátkem ledna seznámí veřejnost s vítězným architektonickým návrhem nového Pavilonu goril, v únoru představí nové uniformy.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.