Kamenné stavby vnášejí do zahrad nádech starých časů. Při toulkách po venkově narazíte na zídky, podpěry či shluky kamenů, které už našim předkům pomáhaly srovnat terén, leccos podepřít nebo oddělit. Tehdy se stavělo zadarmo, stačilo se projít po okolí, na polích a cestách bylo materiálu dost. Zdilo se bez malty, nasucho, a přesto stavby z kamenů přežily i staletí. Své uplatnění nacházejí i dnes, důležitý funkční prvek tvoří hlavně v přírodních zahradách.
Stavba podle centra ekologické výchovy
Jak spočítáte spotřebu kameneObjem budoucí zídky vypočítáte vynásobením její délky a výšky, výsledek ještě vynásobte plánovanou tloušťkou zdi. Ta by přitom měla dosahovat alespoň třetiny až poloviny výšky zdi. Výsledek vám naznačí spotřebu kamene. "Skutečnou spotřebu kamene je nutné upravit podle toho, jak budete kameny do zídky skládat. Pro neopracovaný lomový kámen platí, že při stavbě vznikne mnoho dutých otvorů, jejichž podíl může činit až patnáct procent objemu zdi," upozornila Pýchová. Pokud použijete pravidelné kameny, spotřeba se naopak navýší o deset procent. |
Oproti betonovým jsou kamenné zídky jednoznačně hezčí, jejich stavba navíc vyjde levněji. A pokud se vám poštěstí sehnat kámen například ze zbouraného starého domu či stodoly, získáte drahocenný materiál zadarmo, navíc s patinou. Pak už potřebujete jen dobře připravený základ a hra s kameny může začít.
Stavět nasucho není žádná věda, ale má to svoje jasná pravidla. Kameny nelze jen náhodně skládat, tyto zídky se nestavějí na přechodnou dobu. Zúčastnili jsme se proto tvůrčího semináře Kamenné stavby v přírodní zahradě a vyzkoušeli si to v ukázkové přírodní zahradě manželů Kovářových v Rudolfově u Českých Budějovic. Více o této zahradě viz článek První soukromou ukázkovou přírodní zahradu u nás můžete i navštívit.
V zahradě si určete místo, kde zídku postavíte, a zvolte tvar, který jí dáte. Rozmyslete si, zda bude rovná, či prohnutá do oblouku. "Předně byste měli vědět, kolik budete potřebovat materiálu," vysvětlila lektorka Monika Pýchová z českobudějovického Centra ekologické výchovy Cassiopeia.
Vlastní stavba krok za krokem
Podklad připravený pro stavbu zídky, vytvořený z úlomků kamenů, cihel, střešní krytiny a štěrku.
Na půdorysu budoucí zídky je nejprve potřeba odkopat 30 až 40 centimetrů zeminy. Podklad pod kameny pak vytvořte z vrstvy tvořené úlomky kamenů, cihel a štěrku. Teprve na tento základ přijde poskládat první vrstva kamenů.
Nejspodnější vrstvu vytvořte z velkých kamenů.
Kameny stavte směrem od hlavy zídky do středu.
Na práci s kameny se vybavte pevnou obuví, pak můžete začít stavět. Nejprve vyberte největší kameny, tak zvané vazáky, které by neměly být ploché - mohly by později pod vysokou zátěží rozlomit a zeď by se zbortila. Hloubka vazáků opěrné zdi by měla dosahovat minimálně 30 centimetrů.
Kameny musí být čisté a ideálně by měly mít dvě ložné plochy.
V tak zvané hlavě zdi umístěte největší kámen - vazák.
Kameny začněte pokládat u tak zvané hlavy zdi, kde je největší tlak, postupujte od krajů do středu. Když je první vrstva po celé délce zídky hotová, vrstvěte na ni další kameny tak, aby nevznikaly křížové spáry. Pokud některý kámen nechce v zídce sedět, zakotvěte ho pomocí drobných kamínků.
Suchá zídka se staví pod úhlem 10 až 15 stupňů, aby zídka co nejlépe držela.
Volné kameny je třeba ukotvit pomocí drobných kamínků.
Kameny se ale v žádném případě nesmějí kývat."Kameny na zeď vždy pokládejte. Pokud kámen navrch hodíte, mohou se vrstvy pod ním uvolnit," upozornila Pýchová na důležité pravidlo. Od paty zídky se pak při stavbě postupuje pod úhlem 10 až 15 stupňů, kameny tak do vrstvy pěkně zajedou a zídka drží.
Kameny k sobě musíte pečlivě poskládat, nikoliv je jen tak naházet. Spodní vrstvy by se mohly uvolnit.
"Šířka paty zdi by měla tvořit minimálně třetinu až polovinu výšky zdi," zaznělo další z pravidel, které je nutno při stavbě dodržet. Lámaný kámen se skládá tak, aby zůstávaly jen malé spáry a malé duté otvory.
Spáry a duté otvory je dobré osázet hned při stavbě zídky.
K osázení zídky na slunném stanovišti se hodí sukulenty.
Ty je nejlépe hned po dokončení stavby osázet například sukulenty nebo dalšími rostlinami. Jejich výběr závisí na orientaci zídky vůči slunci - majitelka zahrady Irena Kovářová proto po dokončení zídky do vzniklých spár zasadila různé druhy netřesků. Sukulenty jsou totiž pro osluněné zídky ideální - snesou teplotu okolo 50°C i nedostatek vody.
Rostliny sázejte do vlhkého substrátu do hloubky tří až pěti centimetrů.
Rostlinky stačí zasunout do hloubky tří až pěti centimetrů do navlhčeného substrátu, samy se pak vytáhnou za světlem. Podle podmínek můžete zvolit například i lomikámen, mochnu, tařici nebo mateřídoušku.
A můžete se těšit, že si nově postavenou suchou zídku zanedlouho oblíbí ještěrky, střevlíci, spousta blanokřídlého hmyzu, čmeláci a třeba i slepýš.
