Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Jak se vám může rozlézt po domě celé hnízdo mladých křižáků

  0:07aktualizováno  0:07
Arachnofobové nadšeni nebudou, ale křižáků žije na našem území přes 40 druhů a lidským obydlím se zdaleka nevyhýbají. Díky tomu se také podařilo natočit, jak se pod střechou stavení na jihu Čech rozlézají z jednoho hnízda desítky těchto mladých pavouků.

Arachnolog Pavel Just z Přírodovědecké fakulty UK v Praze potvrdil, že video opravdu zachycuje mláďata křižáka rodu Araneus, pravděpodobně přímo našeho nejznámějšího křižáka obecného (Araneus diadematus). „Je to zhruba stovka žlutočerně zbarvených mláďat, poměrně čerstvě vylíhlých, která vytvářejí shluky podobné malině. Pokud se jich dotknete či o ně zavadíte, na moment se rozutečou, ale po chvilce se opět vrátí zpátky a malinu vytvoří znovu,“ vysvětluje. 

Fotogalerie

Křižáci žijící na našem území podle něj osidlují rozličná stanoviště. „Obvykle staví velké kruhové sítě, které často nacházíme v blízkosti světel nebo pouličních lamp, což pavoukovi umožní se důkladně vykrmit na nočním hmyzu, který se chytí do lepivých vláken pavučiny,“ popisuje. Zajímavé je, že křižáci svou síť staví každý den znovu a znovu, přičemž tu předchozí pozřou.

Kde se ale v lidském obydlí shluk mláďat křižáků znenadání někdy na jaře vezme? Je to dané jejich životním cyklem.

Ti macatí jsou samice, typické pavoučí kanibalky

Na jaře vylíhlá mláďata teď přes léto dorůstají a zpravidla koncem léta dospívají. Samice jsou v dospělosti velké, samci jsou subtilnější a méně výrazně zbarvení. A podle arachnologa to vůbec nemají jednoduché. 

„Po dosažení dospělosti se vydávají hledat samičky, které vábí a uklidňují brnkáním na pavučinová vlákna jejich sítě. I tak ale páření velmi často končí  kanibalismem, v lepším případě samec přijde o několik nohou,“ líčí drama spojené s pářením pavouků Just (podobně probíhá páření i u sklípkanů, podrobnosti v článku zde). 

Proč je soužití s křižáky fajn?

Do svých sítí dovedou křižáci nalovit obrovské množství škodlivého hmyzu, například komárů a much. Proto by měla být jejich přítomnost v blízkosti lidských obydlí jednoznačně vítaná.

I křižák vás sice může ve velmi výjimečných případech kousnout, ale v podstatě jen v sebeobraně, když ho například nechtěně přimáčknete (vše o pavoucích v Česku, kteří mohou kousnout, najdete zde). 

Kokony, tedy pavučinové zámotky s vajíčky uvnitř, pak samice vytvářejí na podzim a zavěšují je do svých sítí. Samy s příchodem prvních mrazů hynou.

Kokony přezimují a během jara se z nich vylíhne asi stovka žlutočerně zbarvených mláďat. A právě tento kokon s mláďaty se podařilo zachytit na úvodním videu. „Teprve po pár dnech od vylíhnutí se začnou mladí křižáci osamostatňovat a vytvářet si v okolí vlastní pavučiny, které jsou zmenšenými kopiemi pavučin dospělců,“ vysvětluje Just.

A ještě upřesňuje, že křižáci mají jednoletý či dvouletý životní cyklus. „Jedinci jednoletých druhů dospívají hned v létě a kruh se uzavře. Ale například křižák obecný má cyklus dvouletý - zimu přečkává coby 5 mm velká nymfa a dospívá až v létě následujícího roku.“

Podívejte se na video, jak křižák loví hmyz, který člověka obtěžuje (více zde):



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.