Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ani prase, ani krysa, ale bizarní hmyzožravý noční tvor bez příbuzných

aktualizováno 
V pražské zoo sdílí mladý pár těchto exotů střechu nad hlavou spolu se žirafami, se kterými ho spojuje i stejná domovina. Nikde jinde v Česku hrabáče kapského neuvidíte, žádná další zoo u nás ho nechová. Navíc mají v Troji reálnou naději na odchov mláděte, což už se tu v minulosti podařilo třikrát.

Hrabáči kapští (Orycteropus afer) pocházejí z Afriky a vzhledem k jejich zvláštnímu vzezření byli zoologové strašně dlouho v rozpacích, kam je vůbec příbuzensky zařadit, proto mají nakonec svůj vlastní samostatný řád: hrabáči.

Bizarní protáhlý čenich i ostré dlouhé drápy mají své opodstatnění, hrabáč má prostě tělo maximálně přizpůsobené svému hmyzožravému způsobu života. Konkrétně se hrabáči specializují na termity a mravence (podobně jako jihoameričtí mravenečníci, více o nich zde).  

Fotogalerie

Na poměrně velkém robustním těle sedí malá hlava s protáhlým čenichem opatřeným dlouhým jazykem, což jim dovoluje pohodlně vylizovat chodbičky termitišť. Velké tenké a blanité uši připomínající zaječí slechy jim zase umožňují registrovat - hlavně v noci - každé šustnutí. 

A proč hrabáč? Tohle výmluvné jméno získali  jednoznačně proto, že velmi dobře hrabou, a to nejen kvůli získání potravy. V Africe si vyhrabávají i podzemní nory, ve kterých přes den spí. A vyhrabat nebo nebo dokonce roztrhat takové termitiště, které si svou tvrdostí nezadá s betonem, by nebyli schopni bez velmi dlouhých a silných drápů, jakými jsou opatřeny jejich končetiny.      

Přes den musíte mít štěstí, abyste hrabáče viděli vzhůru

Hrabáči jsou noční zvířata. „Ve svém přirozeném prostředí v noci nachodí spoustu kilometrů, protože je v jejich zájmu najít a vybrat co nejvíc termitišť, aby měli dostatečný přísun potravy bohaté na proteiny. Udává se, že jsou za noc schopni spořádat 30 až 50 tisíc mravenců, nikdy ovšem mraveniště nebo terminiště nevyjídají celá, aby si nezničili svůj zdroj potravy,“ vysvětluje kurátorka Barbora Dobiášová z pražské zoo.    

Celodenní jubilejní slavnost

V neděli 28. září pražská zoo oslaví celodenním programem své 83. narozeniny. Chybět nebudou zaměstnanci v dobových kostýmech či stylový hudební doprovod Sester Havelkových a Miloše Wichterleho.

11:00 Slavnostní zahájení a předání nejvyššího ocenění prezidenta Mongolska za záchranu koní Převalského (Vzdělávací centrum)

12:00 Vzpomínka na plukovníka Jana Vlasáka a odhalení interaktivní sochy Jana Gebauera (Gočárovy domy)

15:00 Křest knihy Žirafa na pondělí s Ivanou Chýlkovou (Africký dům)

Teprve nad ránem se hrabáči vracejí zpět do své nory, aby v ní nadcházející den opět strávili spaním. Tento režim tedy pochopitelně mají i v pražské zoo, což pro návštěvníky není ideální. Aby si je ale mohli kdykoliv prohlédnout alespoň spící, mají svou improvizovanou noru otevřenou směrem k prosklené stěně návštěvnického prostoru.

„V našich podmínkách je během dne alespoň jednou budíme pro návštěvníky, aby vůbec měli možnost pozorovat, jak se takový hrabáč vlastně krmí,“ popisuje kurátorka poté, co Draca s Kvídou probudila a nasypala jim moučné červy do krmítka imitujícího prostor termitiště, abychom mohli krmení natočit pro naše čtenáře.

 

Pravidelné krmení hrabáčů v Zoo Praha každou sobotu a neděli v 10:00.

„Jinak naši hrabáči zhruba po osmé hodině ranní uléhají a budí se kolem sedmé osmé večer. Takže tak dvanáct hodin prospí a přibližně stejně dlouhou dobu bývají aktivní,“ konstatuje Bára.

Pár už se páří. Snad se brzy ukáže, zda úspěšně

Hrabáči chovaní v zoo působí jako milá společenská zvířata, v přírodě jsou to ovšem spíše samotáři, kteří se potkávají s ostatními jedinci svého druhu víceméně náhodně, nebo za účelem páření. Jinak má každý hrabáč svoji vlastní noru, kde „bydlí“ pouze sám, popřípadě matka s mládětem.

Pražská zoo - u nás momentálně jediná, která hrabáče chová - má krásný mladý chovný pár, který žil donedávna pohromadě ještě s jednou starší samicí Pietou. Ta odchovala zatím poslední v Praze narozené mládě (více čtěte zde). Vzhledem k věku už ale potřebuje svůj klid, takže si zaslouží vlastní výběh v zázemí.

Kurátorka Barbora Dobiášová se svými svěřenci

Do Kvídy (9) s Dracem (6) chovatelé vkládají velké naděje na odchov mláděte.

Ovšem do téměř šestiletého samce Draca (55 kg) a devítileté samice přezdívané Kvída (45 kg, oficiálně se jmenuje Quote), z nichž ani jeden zatím žádného potomka nemá, pražští chovatelé nyní vkládají velké naděje. „Kvída a Draco spolu velice dobře vycházejí. A nejenže se tolerují, naopak si společnost dalšího hrabáče vzájemně užívají. Nepotřebují totiž mezi sebou bojovat o potravu, té dostávají dost, takže si navzájem nejsou konkurencí,“ konstatuje Dobiášová.   

Páření není podle kurátorky úplně jednoduché u hrabáčů pozorovat, protože jde o zvířata aktivní v noci. „Navíc je jejich páření v podstatě událostí jedné jediné noci, takže jako chovatelé můžeme pouze registrovat zvýšený zájem samce o samici. Že páření proběhlo, nám ale prozrazují tzv. pářící mozoly, které samici na hřbetě vznikly od toho, jak ji samec při páření držel,“ prozrazuje výmluvná vodítka. Pokud by Kvída zabřezla, mohou v Praze očekávat narození jednoho jediného mláděte, protože hrabáči jich nikdy víc nemají (jak obtížné je hrabáče odchovat, čtěte zde).

Ačkoliv v Africe se hrabáč zatím vyskytuje relativně hojně, v zoologických zahradách vzácný je. „Na celém světě se jich v zahradách chová přes sedmdesát, z toho 45 v Evropě. Proto je obtížné hrabáče nejen získat do chovu, ale i odchovat. Už proto, že jak dospělci, tak mláďata, mají specifické nároky na krmení. Takže když se odchov podaří, je to pokaždé úžasná událost,“ doufá mladá kurátorka.

Autor:




Nejčtenější

Stromy u Kožichovic na Třebíčsku jsou obsypané tisíci housenek bourovce...
VIDEO: Housenky zabydlely stromy na Třebíčsku, ale nijak neškodí

Hemžící se housenky v útvarech podobných pavučinám osídlily větve stromů v okolí Třebíče. Jsou to hnízda bourovce březového, nočního motýla, kterého sice v...  celý článek

Food sniffer měří vepřové, hovězí, drůbeží i rybí maso.
Elektronický nos pozná, že je maso zkažené, takže se už nehodí na gril

Na gril má přijít co nejčerstvější maso. Už jen proto, že při grilování nemusí být tepelná úprava tak dokonalá jako například při vaření a dušení. Vyzkoušeli...  celý článek

Iveta Fabešová si na kvalitní zmrzlinu potrpí.
Poctivá zmrzlina může být levnější než z prášku, tvrdí cukrářka Fabešová

Chuťové rozdíly mezi průmyslově vyráběnou zmrzlinou v prášku a poctivou ze základních ingrediencí jsou propastné. Přitom výrobní cena té poctivé vůbec nemusí...  celý článek

Čerpadlo Gardena s automatem
Čerpadlo do sudu zalije zahrádku, ale nepočítejte s velkým kropením

Sud na dešťovou vodu na zahradě používá většina zahrádkářů. Byla by škoda, když už náhodou občas zaprší, pouštět vodu do kanálu. Je lepší využít ji na zalévání.  celý článek

Gorilí výrostci z Prahy jako samozvaní zahradníci
VIDEO: Zahradničení, nebo zahrad ničení? Gorilí bratři v akci

Na první pohled vzorní bráškové. Ale pozor, Nuru a Kiburi se umí dát i na zahradničení. Respektive spíše na „zahrad ničení“. Ono se to někdy totiž špatně...  celý článek

Další z rubriky

Tchajwanský samaritán vyrábí vozíčky pro handicapované a opuštěné psy.
Tchajwanec vyrábí invalidní vozíčky pro psy. Z vodovodních trubek

Pan Chieh zažil na vlastní kůži, jaké to bylo, když jeho pes ztratil cit v zadních nohách. Protože komerčně prodávané invalidní vozíky jsou velmi drahé,...  celý článek

Cenami ověnčený býk si dopřává každý večer dvě lahve whisky.
Nejcennější býk Indie váží půldruhé tuny. Denně vypije dvě lahve whisky

Řeč je o býčím krasavci Sultánovi z indického státu Harijána. Dnes je považovaný za nejcennějšího býka na světě a jen za jeho sperma majitel inkasuje ročně 370...  celý článek

Obojky se prodávají i ve verzi pro více psů s jedním ovládáním.
Elektrické obojky pomohou výcviku psů, ale v rukou laika mohou uškodit

Není pravda, že by elektrický obojek psa fyzicky týral. Jenže pokud se používá bez odborného přístupu, může zničit jeho povahu a duši. Výsledkem je pak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.