Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mravenečník je bezzubý, mládě nosí na zádech a dokáže i zabít člověka

  11:55aktualizováno  14:10
K chovu velice bizarního zvířete se po dvanácti letech vrátila pražská zoo. Mravenečníci velcí jsou jedni z nejunikátnějších savců naší planety: jsou bezzubí, zato jejich úzká hlava s malinkýma ušima i očima a trubkovitě protáhlými čelistmi skrývá až 60 centimetrů dlouhý jazyk.

Chovatelům se v červnu podařilo získat chovný pár, oběma zvířatům je rok a půl. A ačkoliv samci mravenečníků bývají o něco větší než samice, u pražského páru je to přesně naopak. Samice Elly, která přicestovala z Varšavy, je pořádný kus, zatímco Hannibal, kterého pražská zoo získala z Madridu, je zatím mnohem drobnější. Důvodem je rozdílné složení i množství potravy, které jim v jejich domovských zoo chovatelé dopřávali.

Fotogalerie

Do venkovního výběhu přebudovaného po hroších (o novém Pavilonu hrochů článek s videem zde) se tito bizarní savci s úzkou protáhlou hlavou mohli poprvé vydat na průzkum ve čtvrtek, ovšem každý ze svého domečku a odděleni plotem. Zatím se neznají, takže je nejprve musí opatrně seznámit.

To ale zdaleka není jediný důvod, proč je expozice mravenečníků řešená tak, aby se obě zvířata dala kdykoliv oddělit. „Mravenečníci se dají chovat pohromadě, pouze dokud nemají mláďata. Těsně před porodem a čtyři pět měsíců po něm musí být samec oddělený, aby neublížil mláděti. Proto mají samec i samice každý svůj domeček i oddělitelný výběh,“ vysvětluje Vít Lukáš, kurátor Zoo Praha. Logicky má samice Ella ten větší a z pohledu od návštěvníků přední.   

Přicestovali v červnu, včera si poprvé očichali venkovní výběh

Mravenečníci velcí (Myrmecophaga tridactyla) jsou opravdu zvláštní už od pohledu. Nemají zuby, zato jejich malá hlava s malinkýma ušima i očima a trubkovitě protáhlými čelistmi skrývá až 60 centimetrů dlouhý jazyk.

„Jazyk mravenečníků je vybavený speciálními štětinami a lepkavými slinami, což  jim umožňuje efektivní sběr hmyzu. Prostě se jim na jazyk nalepí. Aby se mohli živit mravenci a termity, mají k tomu speciálně adaptované také žvýkací a zažívací struktury, chování, lokomoci a metabolický výdej, který je mnohem nižší než u většiny ostatních savců,“ vysvětluje Lukáš.

Samice Ella opatrně a pomalu vychází ze svého domečku do venkovního výběhu (7....

Samice Ella opatrně a pomalu vychází ze svého domečku do venkovního výběhu (7. 8. 2014)

Mravenečníka v zajetí mravenci neukrmíte

Díky bizarnímu tělu jsou opravdu nepřehlédnutelní. Zájem dětí i dospělých návštěvníků proto vzbuzují od chvíle, kdy se na konci července přestěhovali z karantény do nové expozice v těsném sousedství rezervace Bororo (více o nové atrakci zde). Do travnatého výběhu s polorozpadlými kmeny, do kterých jim chovatelé nachystali larvy brouků, se ovšem v době naší návštěvy vydala jen samice Ella, Hannibal odmítl vylézt ven.

Mravenečníci pocházejí se Střední a Jižní Ameriky, kde obývají různé biotopy: savany, pastviny, lesy, ale i močály. „Živí se velmi specificky a při vyhledávání hnízd mravenců a termitů překonávají velké vzdálenosti, včetně vodních toků, proto s vodou nemají problém. Velmi rádi plavou a vodu milují, proto má každý z nich i v domečku malý bazének a ještě je občas sprchujeme,“ popisuje kurátor a doufá, že se stejnou chutí si budou Ella s Hannibalem užívat i bazén.

Zatímco Ella prozkoumávala venkovní výběh, Hannibal si užíval sprchy z hadice a...
Zatímco Ella prozkoumávala venkovní výběh, Hannibal si užíval sprchy z hadice a...
Spokojený Hannibal po osvěžující sprše (7. srpna 2014)

Zatímco Ella prozkoumávala venkovní výběh, Hannibal si užíval sprchy z hadice a chovateli postupně nastavoval jednotlivé části těla. (7. srpna 2014)

Na předních tlapách mají mravenečníci velmi silné a až deset centimetrů dlouhé drápy, kterými jsou schopni rozbít termitiště, které je tvrdostí srovnatelné se stříkaným betonem. Termitiště v pražském výběhu nenajdou, takže drápy tolik potřebovat nebudou, ale jejich jazyk by si měl přesto přijít na své.

Venku totiž mají nainstalované polorozpadlé kmeny z tvrdého dřeva, do kterých jsou navrtané otvory. „Do těchto děr jim budeme schovávat hmyz. Je to taková imitace přirozeného prostředí a podpora jejich přirozeného chování. Navíc bude možné pozorovat, jak si budou hmyz z otvorů vytahovat svým dlouhým jazykem rychlým kmitavým pohybem,“ popisuje Lukáš.     

Mravenečníky v lidské péči by však bylo hrozně těžké ukrmit mravenci a dalším drobným hmyzem, protože každý jedinec zkonzumuje až 30 tisíc mravenců denně a navíc je tento hmyz ve většině zemí chráněný. Proto se mravenečníci v zajetí krmí speciální kaší, jejíž složení se po letech chovu v zoo ustálilo na směsi obsahující psí nebo kočičí granule, speciální sušenky pro mravenečníky, ovoce, hmyz nebo třeba myší holátka. „Takže je hodně pestrá, ale nestojí na hmyzu,“ dodal kurátor. Navíc se do této směsi přidává i rašelina, protože v přírodě přirozeně konzumují spolu s hmyzem zeminu a materiál z termitišť. Pomáhá jim to při trávení potravy i formování pevnějšího trusu.

Zatím je strava Elly a Hannibala rozdílná, co se týče složení i velikosti krmné dávky týká, podle toho, s jakým jídelníčkem přišli z domovských zahrad. Mravenečníci totiž mají velmi citlivé zažívání, takže změny složení i množství krmné dávky musí být velice pozvolné. „Časem jim obojí sjednotíme, ale v tuto chvíli je třeba Hannibalova denní dávka krmiva oproti Elle poloviční. Ta spořádá denně dvě kila potravy, navíc má zatím ve směsi i banány bohaté na cukr, další druhy ovoce, vločky a každý den čerstvé, pečlivě očištěné hovězí srdce,“ popsal Lukáš.

Jsou to příbuzní lenochodů, takže pořádní spáči

Mravenečníky velice často zastihnete spící a schoulené do klubíčka, kdy ani nepoznáte, kde má který konec. „Spí hodně, protože mají podobně jako lenochodi a pásovci, jejich příbuzní z nadřádu chudozubých, velmi pomalý metabolismus. S tím souvisí i jejich pomalý pohyb, dlouhé zpracovávání potravy i ten dlouhý spánek,“ vysvětluje kurátor. Vyloženě noční zvířata to však nejsou, naštěstí pro návštěvníky.

Aktivita během dne bývá u mravenečníků různá, podle konkrétních podmínek biotopu, ve kterém žijí. Je to vidět i na páru zvířat v pražské zoo. „Chovatelé zatím pozorují, že během dne je mnohem aktivnější Hannibal, Ella naopak vyspává řadu hodin, takže se ji pomalu snažíme přes den aktivovat. Podobně jako ji právě probouzel chovatel, aby věděla, že má poprvé otevřeno ven,“ řekl Lukáš.

Kdy budete moci vidět pár ve výběhu pohromadě?

Současní chovatelé v pražské zoo na vlastní kůži chov mravenečníků nezažili, takže jim autentická zkušenost s jejich spojováním zatím chybí. Ale věří, že spojení Elly s Hannibalem bude otázkou několika dnů, nebo týdne. „Těžko odhadovat. Ella dnes vylezla ven po několika minutách, Hannibal nevylezl vůbec, takže ho opět zkusíme vypustit ven dnes,“ řekl iDNES.cz v pátek ráno kurátor. Odpoledne už je vše jinak, Hannibal je venku a velmi pečlivě ve svém výběhu zkoumá trávník.

Samice nosí mládě na hřbetě

Samice mívá jedno mládě (jen výjimečně dvojčata), které až zhruba do jednoho roku vozí na zádech, čímž je chrání. „I proto mají vstupy do expozice vyšší šubry,“ ukazuje kurátor, že na případný příchod mláděte jsou technicky připraveni. Pohlavně dospívají již v sedmi měsících života, ale množit se začínají až v roce a půl až dvou. V pražské zoo tedy doufají, že Ella do příštího roku zabřezne. V přírodě se mravenečníci dožívají zhruba dvaceti let, v lidské péči i o pět až osm let více.

Na mládě mravenečníka se podívejte zde.

Jakmile se zvířata dostatečně seznámí přes plot, kterým jsou zatím oddělena, spojí je chovatelé dohromady a budou doufat, že se je podaří rozmnožit. Přestože se mravenečníci velcí chovají v pražské zoo s přestávkami od počátku padesátých let  a prošlo jich pražskou zoo za tu dobu už deset, mládě se zatím odchovat nepodařilo. Bylo by to tedy první mládě narozené v Praze.   

Plot mezi výběhy Elly a Hannibala je většinou zdvojený, ale má i část, kde je jednoduchý, aby jím mohli prostrčit dlouhý úzký čumák a navzájem se očichat. „Podle kolegů z jiných zoo by mělo být hned jasné, jestli na sebe reagují pozitivně. Takže uvidíme, třeba už zítra nebo pozítří budou pohromadě,“ uvedl kurátor, který si je však dobře vědom, že existuje i možnost, že by si Ella s Hannibalem nesedli.

Samice Ella poprvé ve svém výběhu (7. srpna 2014)
Za samicí Ellou je vidět jednoduchá i zdvojená část plotu, přes který se budou...

Za samicí Ellou jednoduchá i zdvojená část plotu, přes který se budou seznamovat s Hannibalem.

„V takovém případě by se to projevilo vzájemnou agresí. Pokud by jeden z nich neakceptoval toho druhého, snažil by se ho vyhnat a útočil by na něj drápy,“ popsal Lukáš. Konstatoval, že jsou to sice klidní živočichové, ale ve chvíli, kdy jsou rozrušení, nebo se cítí v nebezpečí, jsou schopni i zabít člověka (viz nedávný případ z Brazílie popsaný v zahraničním tisku zde).

„Pokud mravenečník zaútočí, posadí se na zadek, nebo postaví na zadní a seká do protivníka dlouhými drápy na předních nohou. Stejně se chovají i při vzájemných soubojích,“ popsal Lukáš s tím, že samozřejmě doufají, že se jim v Zoo Praha podaří vytvořit harmonický pár odchovávající mláďata.

Autor:




Nejčtenější

Děti si vyřezaly flétny z mrkve.
VIDEO: Děti zahrály na charitativním koncertě na nástroje ze zeleniny

Polské děti podstupující léčbu rakoviny zahrály v neděli na charitativním koncertu na jednoduché nástroje, které si samy vyrobily ze zeleniny. Navíc jim to...  celý článek

Dva týdny stará štěňátka chovu Vives Bohemia
Srbský honič je poklidný společník i náruživý lovec vhodný pro myslivce

Toto balkánské plemeno je vytrvalým lovcem a věrným společníkem svého pána. Je to velmi odolný a zdravý pes, který hravě zvládá složité terény, které mu...  celý článek

Na každý povrch dnes existují specializované přípravky, někdy si však poradíte...
Předvánoční úklid podle našich babiček. Osm tipů na čistou domácnost

Předvánoční úklid začíná strašit. Ne každý je však ochoten používat současné chemické „dryjáky“, radši by postupoval podle tradic našich prababiček. Jde to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.