Třapatka nachová (Echinacea) působí preventivně i léčebně, ať už preferujete tinkturu nebo kořen nadrcený v tobolkách. Pro děti je nejvhodnější sirup.

Třapatka nachová (Echinacea) působí preventivně i léčebně, ať už preferujete tinkturu nebo kořen nadrcený v tobolkách. Pro děti je nejvhodnější sirup. | foto: shutterstock.com

Jezte česnek, žvýkejte belamkandu, pijte bylinky a chřipka se vám vyhne

  • 31
Pro posílení imunity udělejte všechno, prevence se vyplatí. Stačí sáhnout po osvědčených přírodních prostředcích, ať už to jsou čerstvé stroužky česneku, léčivé houby nebo čínské bylinky. Zdraví je to, co se počítá.

„V posilování imunity vás bylinky vydatně podpoří. A jsou připraveny pomoci i v případě, že vás nějaká ta viróza či nachlazení přeci jen skolí,“ radí z vlastních bohatých zkušeností Jiří Pirner, ředitel Botanické zahrady léčivých bylin při Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové.

Co vám pomůže posílit imunitu

Na česnek setý (kuchyňský) sázely už naše prababičky. Zřejmě tušily, že posiluje obranyschopnost organismu. „Zvyšuje totiž aktivitu obranných buněk v našem těle a působí jako přírodní antibiotikum,“ vysvětluje Pirner příznivé účinky česneku. „Stačí, zařadíte-li do svého jídelníčku dva až tři stroužky denně v jakékoliv podobě.“

Také kořen třapatky nachové (Echinacea) zvyšuje imunitu a působí proti infekčním onemocněním. „Sušený a rozdrcený kořen se dá koupit, stačí 30 až 50 g drogy zalít litrem vroucí vody. Pijte tři až pět šálků tohoto čaje denně,“ radí Pirner.

Velmi podobné účinky mají i plody šípku, který jste si určitě nasušili, případně ho ještě teď najdete ve volné přírodě na keřích. Šípkový čaj oslazený medem je navíc i velmi chutný.

Hlíva ústřičná zvyšuje při dlouhodobějším užívání (50 až 60 dní) celkovou tělesnou obranyschopnost. Čerstvou můžete konzumovat v jakékoliv kulinářské úpravě, sušená a rozemletá na prášek se dá přidávat do jídel podobně jako koření. Úplně ale stačí, přidáte-li každé dáno půl kávové lžičky do jogurtu - čtěte Lék proti chřipce najdete v lese, s posílením imunity pomohou houby.

Plody rakytníku řešetlákového užívejte ve všech možných podobách nejen pro vysoký obsah vitamínu C. Tedy jak čerstvé plody, které se dají sklízet i teď (po prvních mrazících jsou nejlepší), tak zpracované jako šťávy, džusy či zavařeniny. Účinně pomáhají při nachlazení, chřipkách i angínách. Vhodná je jejich konzumace i při nedostatku vitaminů a minerálů, tedy hlavně v zimě a na jaře.

Tělu během podzimu a zimy prospívá i čištění, proto je dobré pít čaj z květů sedmikrásky, která organismus současně i posiluje. Polévkovou lžíci čerstvých nebo sušených květů zalijte půl litrem vroucí vody, tohoto čaje pijte dva až tři šálky denně. Imunitu pomůže zvýšit i čaj ze sušených listů klanoprašky čínské, stačí dva, tři šálky denně připravené zalitím jedné až dvou hrstí sušených listů půllitrem vroucí vody. Účinné jsou i plody.

Belamkanda čínská neboli anginovník je bylinka, kterou můžete pěstovat i u nás, a to dokonce venku na záhoně, protože nevymrzá. Poroste vám i v květináči, ovšem potřebuje přes zimu chlad. „Občasné žvýkání čerstvých listů této bylinky pomáhá preventivně proti nachlazení a angíně. Vždy na jaře a na podzim si zhruba jednou za tři týdny odstřihněte list dlouhý 10 až 15 cm, žvýkejte ho 10 až 15 minut a poté žmolek vyplivněte,“ radí Pirner a upozorňuje: „Obsažený belamkandin má ostře palčivou chuť, častější konzumací byste si mohli popálit sliznici v ústech i v zažívacím ústrojí.“ Belamkandin uvolněný při žvýkání z listu se ukládá v tkáních a při nachlazení pomáhá tělu se bránit. Při akutních stavech se neužívá.

Když už onemocníte

Když už vás nachlazení, viróza či chřipka skolí, opět sáhněte po bylinkách. „Ale jen čerstvých nebo čerstvě nasušených, tedy ne starších než jeden rok,“ radí Pirner.

Medvědí česnek při troše štěstí koupíte i na trhu

Česnek medvědí je účinný nejen při léčbě nachlazení nebo onemocnění horních cest dýchacích, poradí si dokonce i se „zlatým stafylokokem“. Připravujte si česnekovou pomazánku nebo si ho jemně pokrájejte na namazaný chléb. Právě teď zúročíte, pokud jste si na jaře vybrané bylinky uložili do mrazničky. Pokud ne, sáhněte po kuchyňském česneku, je dostupnější a pomáhá také.

Při kašli, zánětu průdušek, zahlenění a chrapotu pijte nálev z květu divizny velkokvěté, ideálně dva až tři šálky denně. Zalijete polévkovou lžíci čtyřmi deci horké vody a necháte 10 až 12 minut louhovat.

Při zánětu horních cest dýchacích pomáhá i nálev z květu topolovky černé, protože účinně tiší bolest při kašli. Připravíte ho zalitím 7 až 9 sušených květů půllitrem teplé (ne vroucí) vody. Louhujte 10 až 15 min a přidejte pár kapek citronu. Pijte tři a půl šálku denně. Podobné účinky i přípravu má i sléz maurský, jehož sušené květy běžně koupíte v lékárně.

Třapatku nachovou, tedy echinaceu, využijete kromě prevence i při léčbě horních cest dýchacích či hrtanu. „Pokud si chcete připravit tinkturu sami, zalijte 100 g nadrceného kořene půl litrem šedesátiprocentního lihu a nechte 10 dní při pravidelném protřepání macerovat. Po naředění vodou 1:1 užívejte při akutních stavech 20 kapek každou hodinu dva až tři dny,“ doporučuje Pirner. Pro děti je vhodnější sirup, který byste měli běžně dostat v lékárně, stejně jako cucavé pastilky či kapky.

Účinné jsou i preparáty s obsahem kořene žen šenu, který má podobné užití jako třapatka. Žen šen se v našich podmínkách velmi obtížně pěstuje, proto je nejschůdnější koupit si přímo kořen sušený nebo nejrůznější hotové preparáty z něj. Na užívání při nemoci je poměrně ideální tinktura.

Kořen žen šenu v našich podmínkách nevypěstujete, v lékárně ale koupíte hotové výrobky, které sušený kořen žen šenu nebo výtažky z něj obsahují.Výluh z podrcených okvětních plátků růží, ať už čerstvých nebo sušených, desinfikuje a zklidňuje zanícené sliznice.

Rozdrcené okvětní plátky růží - čerstvé i sušené - dezinfikují a zklidňují zanícené sliznice, proto mohou při nachlazení také ulevit. Stačí vrchovatou polévkovou lžíci podrcených okvětních plátků (sušených i čerstvých) vylouhovat ve vodě prošlé varem. Po 10 až 15 minutách slijte a dochuťte medem nebo meduňkou, skořicí či sušenými šípky. Uleví se vám a ještě si pochutnáte.

„Vhodná je i forma léčení nemoci cest dýchacích inhalací. Pro tento účel se používá list máty peprné a list eukalyptu neboli blahovičníku,“ doplňuje výčet možností léčby pomocí bylinek Pirner. Stačí si do kastrůlku připravit jednu až dvě hrsti listů, spařit je 1,5 až 2 litry vroucí vody a následně nad ním inhalovat s plachetkou přehozenou přes hlavu 5 až 10 minut.