Jablka jsou letos sice drobnější, kvůli suchému létu moc nenarostla, zato jich je místy poměrně dost, takže sesbírat si je na mošt či pálenku se určitě vyplatí. Jenže kdy a kde je to legální?
„Ze zákona patří ovoce tomu, kdo je vlastníkem stromu. Nicméně sady a ovocné aleje ve vlastnictví hlavního města plní funkci veřejné zeleně, takže jsou všechny volně přístupné veřejnosti,“ vysvětluje Jiří Rom z oddělení péče o zeleň Odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města. Všechny sady a aleje v jejich péči jsou tedy neoplocené a volně přístupné (jejich kompletní seznam najdete zde).
Pražské ovocné sady |
A protože Praha nemá uzavřené smlouvy s nikým, kdo by si vzal ovocné stromy do pronájmu a měl tedy jako jediný na sklizeň úrody nárok, hlavní město nikomu nezakazuje sběr ovoce, které by jinak skončilo bez užitku.
To by mělo obecně platit i pro ostatní sady a aleje v majetku Prahy, nicméně jejich správci - většinou odbory majetku městských částí - si mohou nastavit svoje pravidla, případně je někomu pronajmout.
„Opravdu je potřeba dávat pozor na to, komu neoplocený sad nebo jednotlivý strom patří. To, že stojí na území Prahy, automaticky neznamená, že patří městu. Může také jít o soukromé vlastnictví, a jeho očesání už by tedy v pořádku nebylo,“ upozorňuje Rom, který doporučuje nahlédnout na výše uvedený seznam 36 sadů a ovocných alejí v Praze, kde máte jistotu, že si zde lze zdarma natrhat ovoce.
A sběr ovoce u silnic? To je problém čistě bezpečnostní
„Smí se to vůbec?“ ptá se spousta řidičů, kteří se na okreskách lemovaných ovocnými stromy musí vyhýbat autům česáčů, případně lidem, kteří se doslova motají po vozovce a sbírají švestky nebo jablka do pytlů.
Kde trhat, radí „Na ovoce“Díky iniciativě „Na ovoce“ postupně vzniká mapa, kde lze legálně trhat nejen ovoce (podrobnosti v článku zde). Nicméně Jiří Rom z pražského Magistrátu varuje, že se na ni nelze úplně spolehnout, místa sběru do ní totiž zadávají dobrovolníci a je jen na jejich morálním kreditu, zda dodržují tzv. Kodex sběrače, tedy pravidla pro uživatele webu. Nicméně ohlas veřejnosti na tento web je spíše pozitivní, autoři začali s pražským magistrátem i spolupracovat a pořádají společné akce.   Vysočanský ovocný sad na Klíčově Například v sadu na pražském Klíčově, tedy ve Vysočanech, se o příštím víkendu 10. a 11. října uskuteční slavnost (podrobnosti zde), kde nebude chybět povídání o sadech v Praze i starých ovocných odrůdách spojené s ochutnávkou. Má se předvádět správný řez jabloní, sbírat jablka, moštovat či vyrábět marmeláda. To vše uprostřed zelené oázy obklopené industriální atmosférou pražských Vysočan. „Společně bychom rádi znovuobjevili pozapomenutý sad na Klíčově a otevřeli debatu o významu veřejných ovocných sadů v městském kontextu,“ zve na svou akci tým iniciativy Na ovoce. |
Sběr ovoce by se silničářům, pod které správa těchto ovocných stromů spadá, absolutně nevyplatil. „Museli bychom na to najmout lidi, což je nereálné, vzhledem k výkupním cenám ovoce,“ konstatuje Jaroslav Hudec, technik a dendrolog z Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje.
Teoreticky je sice možné, aby si kdokoliv stromy na vybraném silničním úseku pronajal, ale jak uvádí Hudec, v praxi se tak děje jen velmi výjimečně. Sběr ovoce, jež by jinak shnilo bez užitku, tedy silničáři lidem vesměs tolerují.
„Co ale považujeme v souvislosti s česáním ovoce u silnic za problém, to je porušování bezpečnosti silničního provozu. A tady lze jen apelovat na řidiče, aby se případně - když auto česáčů brání bezpečnému průjezdu, parkují v zatáčce, překážejí na silnici a podobně - obrátili na policii,“ konstatuje silničář, že jinak to bohužel řešit nelze.
Sami silničáři chtějí tato rizika postupně eliminovat tím, že přestárlé ovocné stromy nahrazují jinými dřevinami, vesměs původními. „V nových výsadbách volíme například javory mléče a další dřeviny, které lépe snášejí přísušek. Zrovna letošní léto názorně předvedlo, že v těsné blízkosti silnic musí stromy snášet větší horko,“ vysvětluje Hudec. Navíc musí být odolné i vůči chemii, vzhledem k dávkám soli aplikované v případě mrazivých zim.
Krajináři nicméně litují, že typické ovocné aleje lemující silnice z naší venkovské, zemědělské krajiny postupně mizí. Za dalších dvacet třicet let by tak mohly ovocné stromy z naší krajiny vymizet úplně. Přitom si povědomí o plodících stromech podél cest, z nichž se mohou občerstvit poutníci i zvěř, lidé u nás nesou už od dob Marie Terezie. Právě ta výsadbu alejí ovocných stromů - ať už slivoní, třešní, višní, jabloní či hrušní - podél cest začala masivně podporovat.
