Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kudlanky se zabydlují v Polabí, v Praze i na Pálavě. Právě se páří

  0:08aktualizováno  0:08
„Kudlanky nábožné už u nás nejsou takovou vzácností jako před deseti lety,“ říká entomolog Petr Janšta. Druh rozšířený původně jen v nejteplejších oblastech jižní Moravy expanduje postupně směrem na sever a dokonce se s ním lze potkat na několika lokalitách v Polabí. Bát se jich nemusíte, člověka neloví.

Krasavice na lovu (nymfa kudlanky nábožné před posledním svlekem, Pálava 2016). | foto: Vít Lukáš

Kudlanky jsou bez debat velmi nápadný a bizarně vypadající hmyz. Pro kudlanku nábožnou, nechvalně proslulou kanibalismem samic po či během páření, to platí dvojnásob.

Kudlanky u nás a v Evropě

Pokud vám zkříží cestu, až osmicentimetrovou kudlanku jen tak nepřehlédnete. V tu chvíli je jasné, že máte tu čest s dospělou samičkou, která se alespoň se svým partnerem moc nemaže. Samice kudlanek jsou totiž proti samcům dorůstajícím zhruba do velikosti 5,5 centimetru celkově robustnější. Samečci se mohou oproti něžnějšímu pohlaví svého druhu pochlubit jen delšími tykadly, dosahujícími téměř do poloviny těla. Člověku ale kudlanky bez ohledu na pohlaví nijak nebezpečné nejsou.

A to přesto, že jejich nápadným znakem jsou takzvané loupeživé končetiny prvního páru, do kterých uchopují svoji kořist. „Což jsou většinou sarančata, kobylky nebo cvrčci. „I když kudlanka pozře i jakýkoliv jiný hmyz a je poměrně zákeřným lovcem. Ke kořisti se nenápadně přiblíží a pak ze zálohy zaútočí,“ vysvětluje entomolog Petr Janšta z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Příbuzné se šváby a termity

„Ačkoliv některé druhy zejména tropických kudlanek mohou připomínat spíše rovnokřídlé, jako jsou například sarančata nebo cvrčci, případně tropické druhy pakobylek (řád Phasmatodea), moderní výzkumy ukazují, že jejich nejbližšími příbuznými jsou švábi (řád Blattodea) spolu s termity (řád Isoptera),“ konstatuje entomolog Jakub Vitáček z PřF UK v Praze.

Co se zbarvení týká, kudlanky nábožné se v našich končinách většinou halí do odstínů zelené barvy. „Díky tomu se dokážou téměř dokonale skrýt ve vegetaci a splynout s prostředím. Ukryjí se tak nejen před možnými predátory, ale stávají se tak nenápadné i pro kořist,“ popisuje entomolog. Potkat u nás můžete ale i hnědě zbarvené kudlanky, výjimečně dokonce i žluté či černé. „Podle pilotních výzkumů kudlanky nemají zbarvení zakódované v genech, ale je řízené spíše klimatickými podmínkami,“ říká Janšta.

Období páření je v plném proudu, samci mají namále

Kudlanka nábožné se právě teď koncem léta až začátkem podzimu páří, protože právě v srpnu až září dospívají. „Samička se páří s několika samci a občas se stane, že svého partnera při páření sežere. K tomuto sexuálnímu kanibalismu však nedochází tak často, jak se traduje, a za oběť většinou padnou je samci v horší kondici, kteří nejsou schopni samici uniknout,“ vysvětluje entomolog.

Kde se kudlanky usidlují?

V Evropě je kudlanka nábožná široce rozšířena ve Středomoří a severní okraj jejího areálu zasahuje přibližně až k 53. rovnoběžce. Z tohoto areálu se neustále šíří na nové lokality, na kterých nové populace buď brzy zanikají, nebo - pokud jde o klimaticky vhodné stanoviště - zde vzniknou stabilní populace.

„Dnešní genetické metody umožňují tyto migrace odhalit a rekonstruovat takové migrační cesty. Dobře zmapovaný výskyt kudlanky nábožné je doložen v Německu, kde dlouhodobě existuje stabilní populace v jihozápadní oblasti země v údolí Rýna. V posledních desetiletích se však objevují i na klimaticky vhodných lokalitách ve východní části Německa, kam pravděpodobně doputovaly přes Českou republiku. Nejsevernější se tu vyskytují v okolí Hamburku,“ popisuje Janšta.

Již několik desetiletí kudlanky nábožné žijí na lokalitách v jižním Polsku, ojedinělé nálezy jsou popsány také z Lotyšska. Tam se ale vzhledem ke klimatu prozatím nepředpokládá, že by zde kudlanka nábožná vytvořila dlouhodobě stabilní populaci,“ konstatuje entomolog.

Po páření samička naklade až 200 vajíček a uloží je do tzv. oothéky. „To je podlouhlá pěnovitá schránka, na první pohled připomínající kapku montážní pěny. Tuto schránku samice vytvoří ze sekretu přídatných pohlavních žláz a s oblibou ji lepí pod kameny, na suché spadané větve či stonky statnějších bylin. Na jaře, zhruba v květnu, se z vajíček líhnou malinké, přibližně centimetr dlouhé larvy, které okamžitě začínají lovit potravu,“ popisuje Petr Janšta.

Jakmile jim začne být jejich chitinová schránka těsná, svléknou se do dalšího stadia. Než dospěje a získá plně vyvinutá křídla, svlékne se kudlanka šestkrát a je schopna se pohlavně rozmnožovat. „Dospělé samičky kudlanek se dokážou rozmnožovat i partenogeneticky, tedy bez páření se samci. (O partenogenezi u varanů čtěte zde.) Kudlanka pak naklade oothéku, do které uloží vajíčka sice neoplozená, ale diploidní, tedy s dvěma sadami chromozomů. Z nich se pak na jaře líhnou pouze samice. „Právě to je pravděpodobně jedním z faktorů úspěšného šíření kudlanek a jejich osidlování nových lokalit,“ prozrazuje Janšta.

Ze stepí jižní Moravy ke Kolínu, na Mělnicko i do Prahy

Kudlanka nábožná je v Česku řazena v rámci Červeného seznamu ohrožených živočichů mezi tzv. zranitelný druh. „Dlouhodobě se vyskytovala na stepních lokalitách v nejteplejších částech jižní Moravy, ale přibližně od 90. let minulého století se začala objevovat i v severnějších oblastech. Dnes už je lidé nalézají téměř po celé Moravě i ve Slezsku. A zhruba po přelomu tisíciletí se začaly objevovat i v Čechách: na Kolínsku, Nymbursku, Mělnicku i v Praze. Stabilní populace jsou například na Přerovské hůře nebo v Žehuňské oboře u Chlumce nad Cidlinou,“ konstatuje entomolog.

Jen konkrétní způsoby šíření kudlanek na tyto relativně vzdálené lokality nejsou úplně dokonale známy. „Ačkoliv má kudlanka nábožná dobře vyvinutá křídla, zdá se, že nepatří mezi zdatné dálkové letce. Možné jsou různé pasivní způsoby přenosu, například zanesení větrem při letních bouřkách, nebo člověkem zprostředkovaný neúmyslný převoz dopravními prostředky, takzvaný hitch-hiking. Tím by bylo možné vysvětlit i občasný výskyt jedinců v okolí železničních tratí či dálnic,“ vysvětluje entomolog, jak se například mohla objevit populace kudlanky nábožné u dálnice D1 v blízkosti Velkého Meziříčí.

Podobně jako se kudlanka šíří na sever, objevuje se i ve vyšších nadmořských výškách. Nedávno tak byla kudlanka nábožná zjištěna na lučním stanovišti nedaleko vrcholu Radhoště (více zde), což je podle odborníků bezesporu nejvýše položený zdokumentovaný nález kudlanek vůbec.

V Evropě žije na dvacet druhů kudlanek, nejen nábožné

Celkově lze v Evropě nalézt přibližně 20 druhů kudlanek, některé jsou zde dokonce endemické. Ty morfologicky nejbizarnější mají například přilbicovitě protáhlou hlavu, na těle množství podivných výběžků a samci hřebenitá tykadla.

Samice kudlanky Blepharopis mendica žijící v Tunisu.

Samice kudlanky Blepharopis mendica žijící v Tunisu.

Samice Mantis religiosa, hnědá forma, Makedonie

Samice Mantis religiosa, hnědá forma, Makedonie

Samec kudlanky (Ameles heldreichi), Chorvatsko

Samec kudlanky (Ameles heldreichi), Chorvatsko

Samice kudlanky Iris oratoria, Španělsko

Samice kudlanky Iris oratoria, Španělsko

„Více dalších zástupců pak žije v teplejších oblastech jako severní Afrika, Kanárské ostrovy a Turecko. A centrem nejvyšší diverzity je pak v tropických oblastech celého světa,“ popisuje entomolog Petr Janšta s tím, že některé z nich bývají častými obyvateli terárií mnoha chovatelů hmyzu (více o chovu kudlanek zde).

Vzhledem k postupnému oteplování očekávají entomologové do budoucna víc a víc nálezů podobných lokalit, a to nejen s kudlankou nábožnou. Pokud jde o šíření hmyzích druhů severním směrem v rámci Evropy, podobnou tendenci vědci vysledovali také u jiných druhů původem ze Středomoří. Třeba u kobylky jižní, cvrčivce révového či nepříjemného pavouka zápřednice jedovaté.

Prohlédněte si jedovaté pavouky, kteří se k nám rozšířili (více zde):

Autoři:




Nejčtenější

Europaleta jako součást pracovního stolu.
Europalety se často nevyplatí vracet, raději je využijte

Dřevěné europalety jsou jako vratné lahve a můžete za ně dostat zpět zálohu až 150 korun za kus, často se ale nevyplatí je vůbec vracet. Zvlášť pokud vám na...  celý článek

Fenka mopse Peppa se zhruba před měsícem ujala tří opuštěných koťat nalezených...
VIDEO: Fenka mopse se dojemně stará o tři opuštěná koťata z ulice

Když tři opuštěná slepá koťata nalezená na ulici v Londýně přivezli na začátku listopadu do útulku Battersea Dogs and Cats, byla to pro fenku mopse jménem...  celý článek

Na každý povrch dnes existují specializované přípravky, někdy si však poradíte...
Předvánoční úklid podle našich babiček. Osm tipů na čistou domácnost

Předvánoční úklid začíná strašit. Ne každý je však ochoten používat současné chemické „dryjáky“, radši by postupoval podle tradic našich prababiček. Jde to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.