Kamba pochází z volné přírody Kamerunu, rodiče jí zabili pytláci, do zoo se dostala zhruba jako dvouletá. Kdy přesně se narodila, nikdo neví. Proto si chovatelé připomínají alespoň 27. leden, kdy v roce 1974 přicestovala jako zhruba dvouletý sirotek do zoo v Lipsku.
Narodila se tedy pravděpodobně někdy v roce 1972 (více informací ze života této gorilí samice si můžete přečíst zde).
Příběh Kamby je typický pro dobu, kdy byl chov těchto zvířat v zoologických zahradách teprve v plenkách. Lovci tenkrát byli schopni pro gorilí mládě ubít celou jeho rodinu, jenom aby ho mohli prodat do zoo (více o tomto temném období v historii moderních zoologických zahrad čtěte zde).
Každá oslava je příležitostí pro zpestření
U zvířat samozřejmě nejde ani tak o oslavu, spíš o obohacení jejich života v zoo, aby se nenudila. Proto pro ně chovatelé připravují takzvaný enrichment (hlavolam, který v listopadu připravili pro Richarda, najdete v článku zde).
Dneska to byly samé lahůdky: obložené chleby s tvarohovou pomazánkou se strouhanou červenou řepou nebo okurkou a zdobené kousky ovoce, plastové krabičky ukrývající kousky sladkého ovoce a nánosy jogurtu či tvarohové pomazánky nejen po parkosech, ale i na skle, které odděluje gorily od návštěvníků.
Podle mluvčího pražské zoo Michala Šťastného, ale hlavně podle chování goril, byly jednoznačně nejoblíbenější součástí oslavy právě obrazce z jogurtu a lněných semínek. Richard, samice i obě mláďata slízávali jogurt z parkosů, kamenů, skel i ze dna proutěného košíku jako o život. Richard současně stihl do sebe ládovat poschovávané chlebíčky, přesto zbylo i na ostatní.
Richard lezl po parkosech i po skle samozřejmě jako první, přitom stačil svým pronikavým pohledem hlídat i návštěvníky. A když se propracoval ke sklu a vestoje z něj slízával nápis Kamba 42, vzbuzovala respekt jak jeho mohutnost, tak obří špičáky.
