Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Nosorožčí mládě opustila matka, lidé ho učí pást se a přežít

  0:16aktualizováno  0:16
Temperamentní a věčně hladové dítě připomíná zhruba měsíc staré mládě bílého nosorožce, které žije v záchranné stanici v Kapském městě. Na Nový rok ho našli jako novorozeně zapadlé v hlíně v křovinatém porostu, jeho matka si zřejmě omylem odvedla jiné mládě.

Kapští záchranáři odhadují, že tento malý nosorožec je zhruba dvacetitisící zvíře, které potřebovalo jejich pomoc a ocitlo se v záchranném centru. Rádi by ho jednou vrátili zpět do přírody, ale otázkou je, nakolik je to reálné.

V záchranné stanici Aquila Rescue Centre v tomto směru zhruba na příští rok a půl naplánovali, co by se měl malý nosorožec naučit. Zdaleka nejde jen o pastvu, to je více méně intuitivní záležitost, tu má navíc šanci odkoukat s asistencí chovatelů od místních ovcí.

Fotogalerie

Jde o dovednosti, které by ho za normálních okolností naučila jeho matka, ale teď je to na ošetřovatelích, kteří mu neustále dělají společnost. Pro ty je tak péče o opuštěné nosorožče zápřahem na plný úvazek. Mládě totiž mimo jiné potřebuje každé dvě hodiny krmení i pravidelný přísun tekutin.

Podle záznamu na videu je podle zkušeného zoologa Pavla Mouchy ze Zoo Dvůr Králové mládě zdravé a hravé jako většina mláďat v tomto věku. „Je evidentní, že prospívá, což je jen dobře. Ze záznamu je ale také znát jeho navázání na chovatele, což už tak pozitivní není,“ vidí idylku na videu jinýma očima než laik.

Podle něj není tento přístup dobrou cestou. „Pro mládě je to doslova medvědí služba, protože zvíře takto vypiplané mezi lidmi je v dospělosti většinou maximálně schopno přežívat v izolaci nebo rezervaci,“ vysvětluje.

Nosorožec si nemá myslet, že je člověk

„Jakmile se nosorožčí mládě fixuje na člověka jako v tomto případě, vyrůstá v přesvědčení, že je člověk. Ztrácí přirozený ostych a strach, které by jinak z lidí měl. A to je špatně, takové zvíře se pak těžko vrací do přírody. Už nikdy se nemusí přiřadit ke stádu, nikdy si kvůli tomu nemusí najít partnera, navíc může být potenciálně velmi nebezpečné,“ vysvětluje své obavy zkušený zoolog, který zná podobné případy i ze své praxe.

Jaký je rozdíl mezi bílým a černým nosorožcem?

V Africe žijí dva druhy nosorožců: velký trávožravý s širokou tlamou, označovaný jako nosorožec bílý nebo tuponosý, a menší listožravý, označovaný jako nosorožec černý, případně dvourohý.

Jedna z teorií podle webu Zoo Dvůr Králové vysvětluje zavádějící název obou druhů nepřesným překladem z holandštiny do angličtiny. Toho prvního označovali Búrové, potomci holandských osadníků v jižní Africe, kvůli jeho široké tlamě slovem „wijd“, což znamená široký. Britové později název zkomolili na „white“, tedy bílý. Druhý, menší nosorožec, pak dostal označení black“, tedy černý. Oba názvy se vžily, i když označení nemá nic společného s barvou kůže, tu mají všichni nosorožci šedou.

Nosorožec Sudan - Stejskal
Nosorožec Sudan

Samec Súdán, poslední samec vzácného severního bílého nosorožce na světě.

U nosorožčího mláděte podle něj platí to samé, co třeba u mláděte antilopy: „Je potřeba ho co nejdříve socializovat s druhem, ke kterému patří, aby se naučilo patřičnému sociálnímu chování i reakcím na různé situace. Bez zažití těchto zkušeností se později ke svému druhu jen těžko dokáže přiřadit, chová už se prostě jinak,“ konstatuje Pavel Moucha (podobně jako například v případě gorily Bikiry v pražské zoo, více zde).

Pro toto nosorožčí mimino by podle něj bylo mnohem lepší pokusit se ho přiřadit k jakékoliv skupince nosorožců.

„My to takto děláme třeba u antilop, pokud se z nějakého důvodu matka o mládě nestará. Chovatel ho jen v pravidelných intervalech krmí přes otvor ve dveřích z lahve, jinak jsou jeho společníky jen příslušníci vlastního druhu. Tak se naučí přirozenému chování i návykům, na pastvu už přejde instinktivně. Stejně jako by to udělal každý malý nosorožec,“ nabízí vhodnější variantu pro odchov opuštěného mláděte odborník ze Dvora Králové, kde mají i vlastní zkušenosti s návratem nosorožců do přírody.

Nosorožčí mláďata můžete vidět i ve Dvoře Králové

Pokud zatoužíte vidět nosorožčí mláďata vyrůstající a dospívající přirozeně v rodinné skupině, nemusíte až do Afriky, stačí si udělat výlet do Dvora Králové. Pyšní se tu dvěma ročními mláďaty nosorožců černých, další by se tu podle zoologa Pavla Mouchy mělo narodit letos.

Nosorožci (na snímku nosorožci černí ze Safari ve Dvoře Králové) jsou majestátní zvířata, která bojují o přežití.
nosorožci černí....

Nosorožci černí neboli dvourozí v Zoo Dvůr Králové. Vpravo jedno z loňských mláďat.

Právě zoo ve Dvoře Králové totiž díky svému zakladateli tyto nosorožce nejen chová, ale také se aktivně angažuje jak v návratu těchto ohrožených zvířat do Tanzánie v případě nosorožců černých, tak o záchranu vzácného poddruhu nosorožců bílých severních v Keni (více o samci Súdánovi zde).

Pro představu, jak se chová osmiměsíční nosorožčí mládě v zoo ve Dvoře Králové, se podívejte se na archivní video dnes třiapůlleté samičky Elišky. Ta se tu narodila v září 2012 a ještě letos odcestuje do Tanzánie.

Konkrétně tato samička nosorožce černého poputuje do národního parku Mkomazi v Tanzánii, domoviny svých předků. Tam na ni už čekají nosorožci Jamie, Jabu a Deborah, které Zoo Dvůr Králové do Mkomazi převezla v roce 2009, a také nosorožčí kamarádky Hilla a Tunu. To jsou dcery samice Deborah, které už se narodily pod africkým nebem v letech 2011 a 2014.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.