Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rady pro začátečníky, jak na nejlepší úrodu rajčat, paprik a okurek

aktualizováno 
Manuál zahradníka pěstujícího plodovou zeleninu vypadá zhruba takto: hodně zalévat, občas přihnojit, vyštipovat rajčata a hlídat plevel, aby zelenině neubíral zálivku i živiny.

Zhruba v polovině května, tedy po „zmrzlých“ se mohly sazeničky rajčat a další zeleniny konečně vysadit ven, ať už na záhony, do pytlů, či dostatečně velkých zavlažovacích truhlíků (jak pěstovat právě v nich čtěte zde).

Fotogalerie

Ale co potřebují rajčata, papriky a okurky právě teď v sezoně? Podle Čestmíra Vorlíčka, který má zkušenosti s organickým pěstováním v zahradách Botanicus v Ostré, mají v tomto směru rajčata, papriky i okurky hodně společného.

„Hlavně rajčata a okurky jednoznačně potřebují vydatnou a pravidelnou zálivku a každá plodová zelenina pak odplevelování záhonků, aby plevel nebral vodu a živiny. A  pokud jste na podzim záhon nevyhnojili hnojem nebo kompostem, tak je nezbytné i doplňování živin, tedy hnojení. Zda průmyslovými hnojivy nebo zkvašenými slepičinci, to záleží na vás.“

Rajčata vyštipujte, u okurek pozor na spálení při zálivce

Tyčková rajčata potřebují pravidelně vyvazovat ke kolíkům a vyštipovat výhonky, které i opakovaně vyrážejí v úžlabí každého listu. „Koncem srpna pak zaštípněte, tedy odstraňte vegetativní vrchol,“ radí Vorlíček.

Důvod je jednoduchý. „Od rozkvětu květenství po dozrání rajčat uplynou dva měsíce, takže pokud necháte rostlinu růst dál i po letních prázdninách, stejně nestihnou všechny nasazené plody dozrát, jen by zbytečně rostlinu vysilovaly,“ vysvětluje zahradník. Pokud tedy rostlinu zaštípnete na konci srpna, dozrají vám i ta poslední rajčátka někdy koncem října a i to už je poměrně pozdě.

Kdo nevyhnojil na podzim, musí živiny přidat v sezoně

Pravidelným přihnojováním nic nezkazíte u žádné plodové zeleniny. „Pokud zrovna nefandíte průmyslovým hnojivům, je nejlepší zkvašený slepičinec, který rostlinám dodá dostatek dusíku,“ říká zahradník Čestmír Vorlíček.

Připravíte ho tak, že do kbelíku nebo jiné vhodné nádoby posbírejte maximálně do dvou třetin výšky slepičí trus, zalijte ho vodou a nechte dva týdny kvasit. Kašovitý obsah během této doby občas zamíchejte. Poté můžete jednou za týden až dva přidávat do zálivky, na rajčata a okurky míchejte zhruba v poměru 1:10, na papriky 1:20. Dávejte přitom pozor, ať rostliny nespálíte. Ideálně k nim toto hnojivo přidejte až po předchozím zalití čistou vodou.

Použitelná je tato zálivka jak pro papriky, rajčata a okurky, tedy plodovou zeleninu, tak i pro košťálovou zeleninu, celer a pórek. „To všechno je zelenina, která se může sázet hned v prvním roce po hnojení hnojem. Proto je možné její přihnojování zkvašeným slepičincem i během sezony,“ vysvětluje zahradník. 

Pokud jste se vrhli i na pěstování paprik, opět je základem nezapomínat na pravidelnou zálivku. „Jinak vám rostliny mohou takzvaně přischnout, protože papriky koření velmi povrchově, zhruba jen do hloubky nějakých deseti centimetrů,“ upozorňuje Vorlíček. A pamatujte, že kvůli specifickým nárokům na živiny se papriky nemají minimálně pět let sázet na stejné místo.

Záhonek s paprikami průběžně zbavujte plevele a opět můžete rostlinám poskytnout i oporu, aby se nezlomily. Ale nutné to podle Vorlíčka není: „Papriky se o sebe dokážou i vzájemně opírat a obejdou se bez vyvazování.“

Okurky také potřebují vyhnojený pozemek a ještě více vody. „Jsou nejdužnatější a přísušek by byl opravdu znatelný, pravidelná zálivka je tedy nezbytná. Ovšem snažte se nemáčet listy, jsou pak náchylnější na plíseň okurkovou. Zalévejte  přímo k rostlině, zespoda,“ radí Vorlíček. Preventivně se lze proti plísni bránit postřikem, Vorlíček v tom případě radí ekologický kuprikol na bázi mědi.

Hadovky je samozřejmě potřeba vyvázat, sklízejí se podle velikosti a potřeby. Nakladačky, které se plazí po zemi, sklízejte probírkou zhruba každé tři dny.

Autor:




Nejčtenější

Místo trávníku směs plevelů
PORADNA: Sousedi nesekají zahradu, máme trávu plnou pampelišek

Sousedi mají vedle nás pozemek, na kterém chtějí v budoucnu stavět. Ale nechávají ho ladem a k nám se dostávají bodláky i pampelišky. Co s tím? ptá se zoufalá...  celý článek

Pokud se vám podaří z lesa přinést podobný úlovek, tak s ním hurá co nejdříve...
Houbové hody i po vzoru císařů: pomazánka z růžovek i bedly po lesnicku

Houby byly oblíbeným pokrmem od nepaměti a za náramnou lahůdku je měli už vybíraví římští císaři. Hlavní houbařská sezona je v rozpuku, takže tradiční...  celý článek

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR instaluje hmyzí hotel.
K Milovicím se vracejí divoké včely. Pomáhat jim začaly i hmyzí hotely

Divoké včely, tedy další klíčová skupina živočichů se pomalu vrací do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pastva divokých koní,...  celý článek

Řez stavebním řešením pro rodinný dům
Druhá fáze Dešťovky je jednoduchá. Na dotaci dosáhnete i mimo oblasti sucha

Podle expertů se ministerstvo životního prostředí při vyhlašování druhé fáze programu Dešťovka „pochlapilo“ a připravilo velmi srozumitelné podmínky, které...  celý článek

Další z rubriky

V téhle zahradě bude hodně práce.
Sedm kroků od zarostlé houštiny k upravené zahrádce. Jaké stroje to usnadní

Představte se, že jste koupili chalupu. Stavba je v pořádku, ale na zahradu už léta nikdo nesáhl, takže se proměnila v neprostupnou houštinu.  celý článek

Krychlové melouny jsou samozřejmě skladnější. Ale také výrazně dražší. V...
Tvarovaný meloun je spíš jen dekorace. Jako rarita víc vynáší

Těžko říci, jestli melouny tvarované během růstu do podoby krychlí, srdcí či pyramid ještě patří do krámků s ovocem a zeleninou. Japonci za ně zaplatí nemalé...  celý článek

Čerpadlo Gardena s automatem
Čerpadlo do sudu zalije zahrádku, ale nepočítejte s velkým kropením

Sud na dešťovou vodu na zahradě používá většina zahrádkářů. Byla by škoda, když už náhodou občas zaprší, pouštět vodu do kanálu. Je lepší využít ji na zalévání.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.