"V samozavlažovacích truhlících pěstuju už dvacet let muškáty. První truhlíky jsem si pořídila v zahradnictví u pana Lebiše v naději, že se v nich bude popínavým muškátům dařit i na balkoně, kam svítí od rána do večera sluníčko a dříve mi tam vůbec nešly. Teď z nich narostou přes metr a půl dlouhé vodopády květů," konstatuje paní Růžena Merlíčková Růžičková z Ostopovic u Brna.
Více info o samozavlažovacích truhlících najdete v předchozím článku Samozavlažovací truhlíky pro letničky mají smysl, ale musíte to s nimi umět.
Podobně jako truhlíky se zásobárnou vody – kterou si rostliny během dne odebírají podle své individuální potřeby – svědčí květinám, roste a plodí v nich úžasně i zelenina. Podle paní Merlíčkové to není nic složitého a ráda se s každým podělí o praktické zkušenosti.
Do dlažby či betonu zeleninu nevysadíte, do nádoby ano
"Hlavním impulzem, proč mě vůbec napadlo, že by zelenina mohla jít pěstovat v samozavlažovacích nádobách, byla jedna z dalších návštěv v zahradnictví Lebišových. Už v devadesátých letech tam totiž v truhlících na ukázku pěstovali kedlubny giganty, jahody, dokonce i mrkev," vzpomíná nadšená pěstitelka.
Zeleninu pěstuje tato amatérská zahradnice řadu let. Vždycky ale na léto s manželem postavili fóliovník, pokaždé na jiném místě, aby zelenině dopřáli čerstvou zeminu. "Úrodu jsme mívali slušnou, fóliovník se přece jen vyplatí, když se léto moc nevyvede. Ale truhlíky ho jednoznačně překonaly," vypráví.
Ne že by truhlíky se zeleninou jen vynesla na zahradu, to by ji rovnou mohla pěstovat na záhonech. Ona jim dopřává komfort skleníku.
Zeleninu v truhlíku vypěstujete i v panelákuPodobné podmínky jako ve skleníku vytvoříte i na zasklené lodžii v paneláku: v chladných dnech ji můžete uzavřít, v těch parných větrat nebo otevřít. Samozavlažovací nádoby se vejdou a zelenině stačí podobná péče jako květinám. |
Manžel si totiž jako náruživý kaktusář postavil skleník s možností vytápění a vydlážděnou podlahou. Když zemřel a paní po pár letech manželovu sbírku kaktusů prodala, hledala pro prázdný skleník využití. Do pevné podlahy zeleninu nevysadíte, proto nejprve vyzkoušela pěstování v kbelících od barev.
Papriky i okurky rostly v kbelících docela dobře, i úroda byla slušná, velký problém byl ale se zaléváním. "Kbelíky musely mít zajištěn odtok vody; jenže ta odtekla a já neměla k dispozici tak velké podmisky, aby se v nich nějaká zásoba vody dala udržet," popisuje nadšená zahradnice, jak musela v horkých dnech zalévat zeleninu i dvakrát denně a na nějaký odjezd na pár dní mohla zapomenout.
Pak objevila v zahradnictví ideálně velké samozavlažovací nádoby, vzpomněla si na ukázku pěstování zeleniny v samozavlažovacích truhlících a promítla si své zkušenosti s pěstováním pelargoníí ve stejném typu 'květináčů': "Když v nich dokážu vypěstovat tak úžasné muškáty, proč by v nich nešla pěstovat zelenina?"
Moc nehnojím, přesto úroda stačí pro tři rodiny
5× jak na to- Na každou rostlinu (okurka, balkonové rajče, paprika) počítejte se samostatnou samozavlažovací nádobou o minimálním rozměru 35 × 35 centimetrů. - Zelenina pěstovaná v nádobách potřebuje odlehčenou zeminu, těžký substrát jí nesvědčí. Stačí k běžné zemině přimíchat zahradnický substrát a trochu kompostu. - Rostliny mají velkou spotřebu vody a potřebují doplnit zásobník vody každý den, bez úhony přežijí i víkend. Při delší nepřítomnosti ale musíte rostlinám zajistit dostatečný přísun vody jinak. - Osvědčilo se přimíchat do substrátu jako hnojivo rohovinu a zhruba ještě dvakrát ji k rostlinám přidat během sezony. - Na podzim truhlíky vyprázdníte a necháte přes zimu vymrznout na zahradě nebo na balkoně. Knoty jen očistíte od hlíny a spolu s truhlíky je každý další rok použijete znovu a znovu. |
Správná ženská chce všechno hned, proto zajela do zahradnictví a "na první dobrou" nakoupila samozavlažovací truhlíky rozměru 35 × 35 cm.
"Pro komfortní pěstování jedné rostliny se mi zdály ideální a opravdu se osvědčily, papriky narostou i do výšky 130 centimetrů. Vejde se do nich zásoba i čtyř litrů vody a zeminy má rostlina také dost. Když jiné neměli, koupila jsem z nouze i menší nádoby, ale není to ono; kvůli menšímu obsahu zeminy potřebují častěji doplňovat vodu. Teď už neberu, co kde mají. Potřebné velikosti nádob si snadno objednám přes internet," radí paní Merlíčková.
Pěstitelka má vychytané, že zelenina pěstovaná v nádobách vyžaduje odlehčenou půdu, tak si ji pro zeleninu každé jaro namíchá. "Používám běžnou zahradní zeminu, k té přidám trochu kompostu a zahradnického substrátu. Pak už do směsi přisypu jen trochu rohoviny na hnojení," prozrazuje tajemství úspěšného pěstování paní Merlíčková.
Dodává, že muškáty přihnojuje běžným hnojivem rozpustným ve vodě. U zeleniny, kterou s rodinou konzumují, je ale opatrná. "Ještě tak dvakrát za sezonu ke každé rostlině přihodím trochu rohoviny, ničím jiným už nehnojím."
Plodům paprik přitom nedělá problém narůst do nějakých 25 centimetrů délky. "A to už polovině sezony bylo na každé rostlině zhruba 20 plodů a dorůstaly další," dělí se o zkušenosti hobby zahradnice.
Salátové okurky nám vloni také stačily z vlastní úrody. A to jsem měla jen dvě rostliny, každou ve vlastním truhlíku. Od nich vedu ke stropu skleníku špagát a pak už jen celé léto zalévám a sklízím," popisuje idylku amatérská zahradnice, u níž každoročně obdivuje úžasnou úrodu řada přátel.
Stejně pěstuje i rajčata, musíte ovšem vybírat z odrůd rajčat balkonových, aby rostliny příliš nenarostly. "Jiné odrůdy ve skleníku málo rodí a sílu vrhnou jen do zeleně," přidává další zkušenost. Letos poprvé zkouší i mochyni peruánskou.
"Samozavlažovací" neznamená, že nemusíte zalévat
Pěstování zeleniny v samozavlažovacích truhlících ovšem neznamená, že byste se o nic nemuseli starat a zalévali svoje rajčata či papriky jednou za týden. Rostliny v sezoně spotřebují spoustu vody a přínos truhlíku s dostatečnou zásobou vody spočívá pro rostlinu především v tom, že si rostlina kdykoliv může kořeny odebrat přesně tolik, kolik potřebuje.
Návody k některým samozavlažovacím květináčům udávají, že stačí do zásoby nalít 4 litry vody a dokud ji rostlina nespotřebuje, zalévat se nemusí. "V horkých dnech to ale vystačí tak na den, je-li pod mrakem, tak na dva. A naopak trvalé přemokření v zamračených a chladných dnech rostlinám nesvědčí, vypadají jako povadlé a nezalité. Opak je pravdou, musí se zalévat méně," říká Merlíčková.
"Ani v největších vedrech však nemusíte zalévat několikrát za den, stačí každé ráno nebo večer. Mohu odjet i na víkend, dva dny to moje zelenina i muškáty v samozavlažováčích také vydrží. Období dovolené ale budu muset vyřešit třeba automatickou závlahou, jinak by mi musel někdo chodit zalévat," popisuje paní Merlíčková. (O automatické závlaze čtěte zde.)
Pěstební nádoby na celý život?
Zatím má paní Merlíčková vyzkoušeno, že jí plastové samozavlažovací truhlíky vydržely dvacet let. "To počítám ty první, ve kterých na balkoně dodnes úspěšně pěstuji muškáty," vysvětluje paní Merlíčková. Nádoby na zeleninu používá pár let, ale také pořád slouží jako nové. Rozdíl ve funkčnosti mezi nimi pěstitelka nevidí.
"Každý podzim jen všechny truhlíky a nádoby opláchnu hadicí a nechám je přes zimu na zahradě vymrznout. Knoty jsem dříve prala, ale už to pěknou řádku let nedělám, bylo to zbytečné. I nevyprané slouží pořád stejně spolehlivě," líčí pěstitelka, že se s nádobami nijak "nemaže" a přesto jí stále dobře slouží.
