Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Má-li samozavlažovací truhlík fungovat, nesmí knot plavat, radí Lebiš

aktualizováno 
Tvrdí, že umí mluvit s květinami a celý život rozdává osmdesátileté rodinné zkušenosti, jak si vytvořit vlastní malou zahrádku třeba jen za oknem paneláku. Zahradník Petr Lebiš z Boskovic, popularizátor pěstování balkonových květin, bylin a zeleniny v samozavlažovacích truhlících, má výrazný podíl na tom, že jsou i u nás balkony a okna přes léto v plném květu.

Keříčková rajčata Petr Lebiš ve vedrech raději přenese do stínu. | foto: Dana Emingerová

Co v horkém počasí radíte? Jak květinovou pýchu zachránit před spálením ostrým sluncem? Zalévat, zalévat a zalévat?
V první řadě všechny choulostivé květiny přeneste do stínu, anebo je zastiňte nějakým světlým přehozem. Ale tak, aby rostliny mohly stále dýchat, aby větraly, pod stínidlem nesmí vzniknout ještě větší žár. A samozřejmě zalévat, ale neznamená to plnit vodní zásobníky stále až po okraj. Spíš hlídat, aby byl substrát pořád vlhký. U samozavlažovacích truhlíků není vůbec správné, když někdo chodí a stále dolévá.

Petr Lebiš

Narodil se v roce 1946 do rodiny vyhlášeného prvorepublikového boskovického zahradníka. Do svého řemesla si nikdy nenechal mluvit a kvůli tomu nedokončil zahradnickou školu v Lednici. Brzy poté, co převzal otcovo království, se proslavil jako jediný předrevoluční soukromník, který získal mnoho medailí na výstavě Flora Olomouc. V 90. letech pak potěšil zahrádkáře samozavlažovacími truhlíky s knoty, které podle mnoha milovníků pěstování květin a bylin dodnes nebyly překonány. Prý proto, že Petr Lebiš jde vlastní cestou a nepodřizuje se "všeobecnému diktátu" velkých prodejních řetězců.

Proč květinám vadí příliš vody?
Rostliny v květináčích přelitých vodou také strádají. Proto se musí chránit i v období velkých lijáků. Ale i ve vedrech, pokud kořeny stojí ve vodě, začnou uhnívat a rostliny hynou. Proto musejí vždy kytky vodu vypít, pak se chvíli počká a teprve potom se dolévá.

Co se stane, když krůpěje vody dopadnou na rozpálené listy? Může se kropit zahrádka i za největšího parna?
Na polích se kropí zelenina permanentně, zalévá se i v největších vedrech. U balkonových květin se doporučuje zbytečně horké listy nepolévat, aby kapky jako lupa nepropálily listy, ale já osobně špatnou zkušenost nemám. Takového jevu jsem si nikdy nevšiml, přestože občas kytky kropím i po listech. Ale určitě je lepší květiny zbytečně celé ve vedru nestříkat a spíše vlhčit substrát, aby měly vláhu ze země.

Jaké květiny vydrží přímý sluneční žár a jaké slunce určitě spálí?
Každý zkušený pěstitel to pozná. Přímé slunce vydrží bylinky, třeba šalvěj, bazalka, oregano, majoránka, ty jsou od přírody na sluneční žár vybaveny. Petržel, pažitku je lépe ve vedrech uklidit do stínu. Z květin přímé záření dobře snášejí třeba muškáty či petunie, pokud mají dost vláhy. Pokud jsou však rostliny vodnaté, mají silné stonky jako třeba begonie, impatiens či bidens, pak potřebují stín či polostín.

Co třeba lobelky či keříková rajčata? Ta obvykle slunce snášejí dobře, ale v letošních vedrech jsou mnohde spálené…
Ve vysokých teplotách také potřebují stín. Pokud některé lístečky uschnou, ale rostlinka má pořád vlhký substrát, měla by se zase vzpamatovat. V letošním roce, kdy jsou mimořádně velké teplotní výkyvy, je skutečně velký problém, pokud mají lidé v truhlících nevhodně namixované květiny. Naopak bez starostí budou třeba pěstitelé muškátů. Ti si vystačí se samozavlažovacími truhlíky.

Fotogalerie

Ty vaše jsou prý v něčem speciální. Proč?
Podstatou vynálezu jsou dvě nezávislé nádoby propojené speciálními knoty, které umožňují pomalé vzlínání vody ze zásobníku pod zasazenými květinami. Tajemství pak tkví v materiálu knotu. Ten, který plave, totiž nefunguje. Když se knoty namočí do vody, musí jejich mikrovlákna nabobtnat a přes ně se pak dostane voda do truhlíku. A to je právě to. Všechny zavlažovací truhlíky na světě mají plovoucí knoty. (Více o samozavlažovacích truhlících například zde.)

Jak jste přišel na to, kde je chyba?
Když jsem si po revoluci samozavlažovací truhlíky ze západu nakoupil, zjistil jsem, že mi v nich květiny stále usychají. Chtěl jsem totiž vymyslet systém, jak pomoci českým zákazníkům, kteří na chalupách potřebovali truhlíky, co by vydržely pět dní bez zálivky. Až jednoho dne můj pes skočil na vycházce do rybníka s vodítkem. Najednou koukám, jak po něm vzlíná voda… A řešení bylo na světě.

Kytkám se začalo dařit. Lidé si mohou takové truhlíky vyrobit i sami doma, když provrtají dna koupených truhlíků ze supermarketů. Komukoliv zdarma poradím, jak na to. Důležité totiž nejsou jen nádoby, ale i knoty. Namočte je do umyvadla. Jakmile plavou, jsou k ničemu: vodu s živinami ke kořínkům rostlin v dostatečném množství nepřivedou. Musejí mít schopnost vodu nasávat, takže v umyvadle musejí klesnout ke dnu.

Přednášky Petra Lebiše na Flóře

V rámci výstavy Flora Olomouc ve dnech 15. - 18. srpna bude Petr Lebiš návštěvníkům výstavy přednášet o pěstování bylinek a balkonových květin a učit je, jak se stát dobrým zahradníkem a s láskou pečovat o rostliny, byť jen v malém, na balkóně či za oknem.

Co byste lidem ještě poradil?
Doporučuji na místo komplikovaného systému desítek druhů substrátů a hnojiv, které důvěřiví zákazníci kupují v nákupních střediscích, jeden kvalitní substrát. A také jen jedno kvalitní hnojivo, stejné pro všechny rostliny. Vždyť ani na lukách, kde všechno krásně kvete, nemáte speciální hnojiva na různé druhy, jak se propaguje v supermarketech. Kytky potřebují dusík, fosfor a draslík. A nikoliv jen jednou za čtrnáct dní, ale pořád a trošku. Je to stejné jako u lidí. Také jíme každý den.

Jak jste na to všechno přišel?
Mám své vlastní letité zkušenosti, nikoho nekopíruji, hlavně ne metody velkých zahradnických center, která jsou prakticky všechna stejná, zboží se tam dováží a jde jen o rychlý výdělek. Mám kamaráda léčitele, který mi řekl, že jsem hodně senzitivní a také mám léčitelské schopnosti. A tvrdil, že se jednou naučím mluvit s květinami. Měl pravdu. Když jsem jim začal naslouchat, prozradily mi, co potřebují. Opravdu mi květiny byly inspirací, když s nimi mluvím, přicházejí nápady.

Jak s nimi mluvíte?
Ptám se, co chtějí. Začínal jsem s virgulí, kterou používají lidé, co hledají vodu pro studně. Teď už si rozumíme i bez pomůcek. Hodně skvělých nápadů přichází nad ránem v polospánku. V jakési meditaci se najednou ocitnu v krásné květinové zahradě a najednou mám jasno, jako by mi někdo posílal skvělé rady shůry.

Tak jste vymyslel i svůj nový květinový stavebnicový válec?
Štvalo mě, jak jsou v zahraničí tyto stavebnice strašně předražené. Moje vyjdou nejméně dvakrát levněji. Každá konstrukce je sestavená ze tří nádob na maltu a zpevněná dráty. Nad tím je deštník, aby květiny chránil proti horku i lijáku. Už se to osvědčilo v Blansku a v Letovicích. Letos se budu starat i o květinovou výzdobu na výstavě Flora Olomouc. Čtyři dny budu radit lidem, jak se starat o květinky a bylinky. Samozřejmě, jako vždycky, zdarma. Mým cílem není zisk za každou cenu, ale chci především poskytovat zákazníkům kvalitní informace o pěstování rostlin, aby balkonové zahrádky měly co nejlepší a nejrozumnější péči.

Jste známým popularizátorem pěstování balkonových květin. Proč o vás v poslední době nebylo moc slyšet?
Pral jsem se s rakovinou. Takže už nepracuji s takovým nasazením jako dřív, aby se nemoc znovu nevrátila. Ale díky bylinkám čerpám energii z přírody a věřím, že starosti už jsou za mnou. Objevil jsem třeba sílu kotvičníku. Je to malá rostlinka s drobnými lístky, ze kterých si denně vařím litr čaje. A po měsíci užívání už se ze mě zase stává workoholik. Tak se musím krotit.

Autoři:




Nejčtenější

Takto musel čapí pár z Dubné bránit své hnízdo a vejce.
V čapím hnízdě v Dubném se o víkendu vylíhla první letošní mláďata

V sobotu bylo pošmourno, přesto se v hnízdě v Dubném vylíhla první letošní čapí mláďata u nás. Stejný čapí pár tu na kostele hnízdí už šestou sezonu, ale letos...  celý článek

Marcipánový dezert Michaely Javorovské
Mladé pražské cukrářky soutěžily o nejlepší dezert. Cena zůstala U Krbu

Nadějné pražské cukrářky si vyzkoušely, jaké je to zažít tlak při soutěži ve velké konkurenci. Postavily se proti profesionální cukrářce s praxí a pokusily se...  celý článek

Larva zavíječe voskového je známá hlavně jako nepřítel včelařů.
Zavíječ, nepřítel včel, možná zachrání lidstvo před plasty. Chutnají mu

Vědkyně Federica Bertocchiniová jen shodou náhod přišla na to, že larvy zavíječe voskového si rády pochutnají na plastových taškách. Když totiž čistila svůj...  celý článek

Proměněná terasa, připravená k odpočinku a lenošení.
Jak zabydlet jižní terasu: kobercem, paletami a teplomilnými rostlinami

Proměnit holou, zhruba desetimetrovou terasu tak, aby se na ní dalo příjemně pobývat a moc to nestálo, není úkol úplně jednoduchý. Rady zahradního architekta...  celý článek

Padesát procent lidí se učí metodou pokus a omyl. Ilustrační snímek.
Uvařit vejce a vyměnit žárovku je stále častěji problém, ukázal průzkum

Ačkoliv se do módy vrací trend mnoho věcí si vyrábět doma svépomocí, průzkum britské pojišťovny Aviva zjistil, že každý pátý Brit neumí uvařit vejce, přes 40...  celý článek

Další z rubriky

Až do prvního jarního dne jste mohli posílat fotografie prvních jarních květin,...
FOTOGALERIE: Takto jaro vystrkuje růžky květů očima našich čtenářů

Až do prvního jarního dne jste mohli posílat fotografie prvních jarních květin, které bývají předzvěstí jara. Přinášíme vám výběr z vašich příspěvků.  celý článek

Než se pustíte do pěstování, zjistěte charakter půdy.
Jakmile jednou povápníte půdu, už na ní rododendrony nevypěstujete

Co je možné na zahradě vypěstovat, se odvíjí od charakteru půdy a jejího pH. Je však velmi jednoduché si kyselost nebo zásaditost půdy změřit. Stačí k tomu...  celý článek

Ovocné stromy je potřeba vysadit, než začne vegetační sezona. Kořeny stromků...
Poslední šance k výsadbě ovocných stromů, ale jen s vydatnou zálivkou

Jaro se plnou silou hlásí o slovo, takže máte posledních pár týdnů na výsadbu ovocných dřevin, které musí být v půdě co nejdříve před vegetačním obdobím. Jak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.