Na jednu stranu je to sice smutná zpráva pro ty, kteří požadují okamžitý zákaz těchto chemických prostředků, ale dobrá zpráva pro ty, co nevěřili, že by se zákaz podařilo prosadit navzdory ohromným obchodním tlakům.
„Glyfosát se u nás začal používat až po roce 1989. Předtím si naše zemědělství bez něj vystačilo. Osobně si myslím, že těch zásahů, kdy je nutné používat totální herbicid, je minimum, pokud vůbec jaké jsou. Používání agrotechnických metod místo herbicidů by prospělo jak zdraví, tak půdě nebo krajině,“ připomněl během on-line rozhovoru europoslanec Pavel Poc.
Některé evropské země už v rámci svých pravomocí předstihly evropská opatření, například Rakousko, Švýcarsko a Německo už vydaly zákaz uplatňování glyfosátů jako prostředku desikace (vysušování), což je jedním z klíčových prvků rezoluce Evropského parlamentu.
Odpovědi Pavla Poce najdete zdeEuroposlanec Pavel Poc se dlouhodobě věnuje problému totálních herbicidů na bázi glyfosátů. Všechny otázky a odpovědi najdete zde. |
„Používání totálních herbicidů nezbytné samozřejmě není. Odplevelování lze řešit i agrotechnicky. Bohužel v případě glyfosátu jde o jistý druh závislosti, jeho použití je prostě jednodušší. Je na něj nabalený obrovský byznys, jednak agrochemický a jednak v případě tzv. Roundup-ready GMO (geneticky upravené rostliny lze postřikovat totálním herbicidem, zahyne jen plevel). Druhý případ se zatím zemí EU netýká, ale první ano,“ popisuje Pavel Poc. Z oficiálních statistik navíc vyplývá, že glyfosát je nejen nejpoužívanější herbicid na světě, ale také v České republice.
Připomíná, že je zbytečné používat totální herbicidy s glyfosáty například i k odplevelování dlažby. Lze jej podle něj snadno nahradit termálním ničením plevele. „V okolí dětských hřišť by vůbec neměl být používán. V obou posledně jmenovaných případech Evropský parlament požaduje zákaz,“ vysvětluje.
Glyfosát je nejen dráždivý a je potřeba s ním pracovat v rukavicích a brýlích, ale největší riziko Poc spatřuje v tom, že je všudypřítomný jak v našem potravním řetězci, tak našem životním prostředí. To bohužel žádné ochranné pomůcky nevyřeší, jedině zákaz.
Týká se to i ostatních prostředků na bázi glyfosátů, například oblíbeného Dominátora. Takže není vhodné používat tento herbicid ani v malém množství na zahrádce, kde může mít vliv i na domácí mazlíčky jako jsou psi a kočky.
Čtenáře zajímalo i to, jak chce Evropský parlament bojovat s velkým množstvím reziduí herbicidů a pesticidů, která zůstávají v půdě. „Evropský parlament samozřejmě chce v mnoha případech zpřísnění limitů reziduí. Proto také neustále podáváme nějaké námitky proti návrhům Evropské komise, proto jsme tak podezíraví třeba ke smlouvě TTIP. Bohužel současný trend je spíš limity pro rezidua zvyšovat a opět v tom má bohužel Evropská komise podporu většiny členských států. To je to, proti čemu se snažím aktuálně bojovat,“ vysvětluje svou činnost v parlamentu. Odolává se tu obrovskému tlaku společnosti Monsanto a výrobcům glyfosátů, kteří chtějí prodloužit možnost jejich používání co nejdéle.
Podobné studie bezpečnosti probíhají i u dalších pesticidů. „Bohužel ale stejně jako v případě glyfosátu ne dostatečně přísně, často chybí zásadní data a pesticidy jsou přesto autorizovány. Aktuálně podávám například námitku proti autorizaci picolinafenu, beta-cypermethrinu a thifensulfuronmethylu. To co potřebujeme, je přestat herbicidy zneužívat k jiným účelům než hubení plevele,“ popisuje poslanec.
