Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak na vysychající zahradě udržet vodu v půdě. I teď po dešti

aktualizováno 
Po dlouhotrvajícím suchu jsme se dočkali alespoň nějakého deště. Ale bude to vaší zahradě stačit? Nekoukejte, nevzdychejte, že je u vás zákaz zalévání, a aktivně přiložte ruku k dílu. Vždycky se dá něco dělat. A když zaprší, pomozte zahradě vodu zadržet.

Zalévejte motykou. Jakmile zahradu zalijete, nebo zaprší, a voda se vsákne, přerušte okopáním záhonku kapiláry, kterými by se voda zase vypařila ven. | foto: Profimedia.cz

„S chladnou hlavou si stanovte priority, co má smysl zachraňovat, co vaši pomoc nepotřebuje a co vzhledem k letošnímu suchu prostě oželíte,“ zkušeně radí Pavel Jeřábek, který se profesně věnuje praktické péči o zeleň celý život.

Využijte odpadní vodu z domácnosti i vodu z rybníka

Třeba letničky nebo trávník podle něj nemá smysl zachraňovat. „Letničky kvetou tři měsíce a konec, tak je prostě oželte. A u trav jde o stepní rostliny, ty by se měly vzpamatovat, i když zaschnou,“ plaší obavy těch, kteří si kvůli krásnému trávníku pořídili i zavlažování (jak zavlažovat trávník v horku čtěte zde), ale zákaz zalévání jim udělal čáru přes rozpočet.

Fotogalerie

„I když v tom je rozdíl mezi vesnicí a velkými městy, která jsou na tom ohledně přístupu k vodě obecně mnohem lépe,“ konstatuje, že zákaz zalévání se většinou týká spíše menších obcí než měst.

Ale ani při zákazu zalévání nerezignujte. Třeba se u vás dá přinést voda z rybníka, pokud nějaký v okolí máte. „Ano, i to je varianta, ale nesmíte použít na čerpání například motorové čerpadlo, to už byste museli žádat o povolení místně příslušný vodoprávní úřad. Ale pokud si vodu do sudu naberete kýblem, žádné povolení nepotřebujete,“ ubezpečuje Jeřábek, který je členem Komise pro životní prostředí v Mníšku pod Brdy.

U potoků je to složitější. „Pokud mají vzhledem k dlouhodobému suchu minimální průtok, nesnažte se je kvůli zalévání připravit i o ten zbytek. Může to pak ve vodotečích zlikvidovat veškerý život,“ varuje starý praktik.

Začněte používat osvědčené rady předků

Může se hodit

Sháníte závlahový sytém nebo jiné zahradnické potřeby? Zadejte si poptávku ZDARMA. 

Zálivka se dá částečně nahradit i opatřeními při schraňování použité vody v domácnostech a různými pěstitelskými opatřeními v zahradě. Což jsou mnohdy zkušenosti našich prababiček, jen jsme na ně zapomněli.

Například i tam, kde se zalévat vodou z vodovodu nesmí, lze na zálivku použít alespoň vodu, ve které jste oplachovali nádobí. Případně tu po koupání z vany, nebo z posledního máchání při praní, kterou byste jinak také vypustili do kanálu. Rostliny ocení každý litr.

A hlavně Jeřábek radí: „Začněte zalévat motykou (viz rady v předchozím článku). V užitkové i okrasné zahradě přerušíte obyčejným kypřením motykou kapiláry, kterými se voda z půdy vypařuje. Je to obdoba podmítání strnišť, kterým se snaží vodu na poli udržet zemědělci.“ To znamená, že pokud u vás zapršelo, obejděte teď záhony právě s motykou.

Dále má smysl ve vedrech zalévat v podvečer, když se ochladí vzduch. A co nejvíce na zem, ne na rostliny. „Důležitá je také pomalá zálivka, aby se voda vsákla do půdy a nestekla. Zajistíte to třeba pomalým vytékáním nachytané vody ze sudů, speciálních vaků, barelů a podobně.“

Také se vyplatí, zalít zahradu sice jen jednou za několik dnů, ale vydatnou dávkou. „To znamená jeden večer zahradu zalít, jak půda zaschne, tak ji hned prokypřit a zase zalévat až za několik dní,“ vysvětluje Jeřábek.

Doporučuje také  mulčování, i to chrání půdu před odpařováním vody. Použít lze posečenou trávu, slámu, kůru, hobliny, kartonový papír, mulčovací fólii i jutu. Cenné rostliny lze navíc chránit stíněním, které odpar vody také sníží, třeba stínícími plachetkami z bílé netkané geotextilie, pergolou či větvemi jehličnanů.

Chytejte dešťovou vodu, pořiďte si kapkovou závlahu

Pokud se opakují léta, kdy bojujete s nedostatkem vody pro zahradu, možná začněte uvažovat o rozvedení kapkové závlahy (více o možnostech zde).  

Elegantním řešením je jímání dešťové vody ze střech a zpevněných ploch do povrchových nádob či podzemních nádrží. „Většinou je to do plastových sudů o obsahu zhruba 100 litrů, či do nádrže o objemu zhruba jednoho kubíku, tedy 1 000 litrů. Ty se dají koupit jako vyřazené a vymyté, stačí zapátrat na internetu,“ radí Jeřábek.

Zkušenosti ukazují, že se to vyplatí a tuto vodu lze následně využit nejen na zalévání zahrady, ale také na praní či dopouštění zahradního jezírka. Vždyť na 100 m² u nás za rok naprší asi 50 až 55 m³ vody (na co lze tuto vodu prakticky využít?).

Podívejte se, co všechno se dá zvládnout s dešťovou vodou z nádrže:

U nových domů pak je ideální myslet na tyto situace dopředu a zainvestovat do dlouhodobějších opatření, která vyžadují konstrukční změny. „Mám na mysli zavedení tzv. systému šedé vody, kdy se záchod automaticky splachuje vodou z pračky, myčky, umyvadel, vany i dřezu, protože je svedete samostatným odpadem do nádrže na užitkovou vodu,“ vysvětluje ekolog. Také si lze pořídit moderní „suchý“ záchod, kde není používána splachovací voda.

Jeřábek však apeluje i na místní úřady: „Tolerujme soukromým majitelům zálivku nových, nedávno založených zahrad či ovocných sadů, které dosud nejsou dobře zakořeněné. Nejen u veřejné zeleně, ale i u té soukromé to totiž ve výsledku přináší užitek nám všem. Bylo by proto nelogické, aby obce „svoji“ zeleň zalévaly a na straně druhé za to samé postihovaly občany.“

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.