Gorilí mládě se narodí před Vánoci. Kijivu hodně spí a je vybíravá

Zatím trojnásobná matka Kijivu se letos musela se dvěma svými mláďaty rozloučit, nicméně už v prosinci porodí počtvrté. I tentokrát je otcem stříbrohřbetý samec Richard a těhotenství zkušené matky zatím probíhá bez problémů.

Že je samice gorily nížinné Kijivu opět březí, pražská zoologická zahrada oznámila minulý týden (více zde). Poslední zaznamenané páření se odehrálo na začátku dubna. A protože březost u goril trvá přibližně osm a půl měsíce, lze narození dalšího gorilího mláděte očekávat v polovině prosince.

Kijivu letos přišla o Moju a Tatua, ale zvládá to dobře

Od loňského listopadu se Kijivu musela vyrovnat se ztrátou hned dvou ze tří svých mláďat. Nejdříve to byl odchod nejstarší dcery Moji ke skupině goril ve španělském Cabárcenu (více zde), nedávno pak smrt druhorozeného samečka Tatua (více čtěte zde).

Fotogalerie gorily Kijivu

Přestože Kijivu je ze všech samic psychicky nejlabilnější, nemá ráda změny a na nečekaný hluk nebo stres často reaguje tím, že si přikrývá uši rukama, odchody vlastních mláďat zatím zvládala lépe než ostatní členové skupiny.

Zatímco Moju nejvíc postrádal její otec Richard (viz Odchod gorilky Moji nejhůře nesl  otec Richard), po Tatuovi nejspíše nejvíc teskní "teta" Kamba. Kijivu se stále dost zaměřuje na svého nejmladšího potomka. I když mu dopřává mnohem víc svobody než prvorozené Moje, stále je pro ni Kiburi oporou. To jí zřejmě pomáhá snadněji se smířit s takovými ztrátami.

Kiburi je nyní jediným mládětem ve skupině, a tak si může v podstatě vybírat, se kterou ze samic chce trávit čas a hrát si. Zájem o něj projevují střídavě všechny. I když si často hraje s Bikirou, chovatelé odhadují, že poté, co se narodí další mládě, péči o něj spíš převezme Kamba, jako to udělala s Mojou i Tatuem.

Kijivu teď víc spí a má mlsný jazyk

Podle kurátora lidoopů Pavla Brandla probíhá březost Kijivu zcela normálně. "Kijivu je trochu malátnější, víc spí a je vybíravá v jídle, to ale není nic nového, stejně se chovala i při svých předchozích březostech."

Vrchní chovatel Vít Lukáš k tomu dodává: "Jako každá gorila i Kijivu má svoje nejoblíbenější pochoutky, takže když můžeme, dopřejeme jí něco navíc. Nejčastěji je to pórek, cibule nebo mrkev. K tomu samozřejmě dostává vitaminy a minerály. Někdy sní celou svou krmnou dávku, jindy nechá trochu zbytků, ale celkově se jí daří dobře."

Všechny tři dosavadní porody zvládla Kijivu na výbornou a opakovaně prokazuje, že je vynikající matkou. Chovatelé předpokládají, že i čtvrtý porod bude hladký. Díky on-line kamerám v pavilonu jej opět i veřejnost bude moci sledovat v přímém přenosu. Největší nároky tak asi bude klást na dobrovolníky, kteří ovládají kamery v pavilonu goril, protože ti budou muset zajistit nepřetržité sledování.

Podívejte se, jak proběhl porod předchozího mláděte, samečka Kiburiho:

24. dubna 2010

Velký význam ale bude mít narození dalšího mláděte pro Bikiru. Té totiž umožní poprvé v životě sledovat narození mláděte a poporodní péči. Je to pro ni šance naučit se, jak o mládě správně pečovat. (Jako prvorodička se totiž loni v listopadu nedokázala o své mládě po porodu postarat, více čtěte zde.) 

Zatím tedy Bikira užívá antikoncepci, aby nezabřezla dříve, než bude další Kijivino mládě bezpečně odchováno. Zdá se ale, že na péči o mládě má našlápnuto dobře. Pomohli jí k tomu Kiburi s Tatuem, kteří jí po odchodu Moji pomohli proměnit se zatím z bezradné matky ve vynikající chůvu (čtěte zde).

Potomci Kijivu a Richarda

Moja (* 13. prosince 2004 ) je prvním gorilím mládětem narozeným v České republice. Její narození představovalo velký chovatelský úspěch i určité zadostiučinění po tragických povodních v roce 2002, kdy byl značně poškozen tehdy nový gorilí pavilon a zahynul mladý sameček Pong. Pražská zoo velmi rychle obnovila celý pavilon a sestavila perspektivní chovnou skupinu. Moja se tak stala symbolem další úspěšné éry pražské zoo. Moja odcestovala 29. 11. 2011 do přírodního parku ve španělském Cabárcenu, kde žije ve skupině s geneticky velmi cenným samcem Nikym (více zde).

Porod Tatua (* 30. května 2007 – † 27. července 2012) proběhl hladce a snadno. Díky projektu Odhalení to byl první porod gorily nížinné v Praze, který byl zachycen on-line kamerami a živě vysílán. Tatu se narodil krátce po půlnoci, matka jej ihned po porodu pečlivě očistila a krátce nato se Tatu i poprvé napil. Díky tomu, že se mohl učit od své o dva a půl roku starší sestry, vyvíjel se rychleji (Tatuových pět let v obrazech najdete zde). Jeho hravost a zvědavost se mu stala osudnou v červenci tohoto roku, kdy si rozpletl lano a zamotal se do něj tak nešťastně, že se uškrtil.

Kiburi (* 24. dubna 2010) se narodil před jedenáctou hodinou v sobotu dopoledne. Jeho příchod na svět byl tak rychlý, že chovatelé ani nestačili uzavřít pavilon goril, a tak jej mohli sledovat nejen diváci na webových kamerách, ale i návštěvníci zoo. Kiburi si v obratnosti v ničem nezadá se svými staršími sourozenci (více o dvouletém Kiburim zde). Už se umí zabavit i sám nebo provokuje ke hrám ostatní dospělé gorily. Spolu s Tatuem sehrál velkou roli při začleňování nově příchozí Bikiry do skupiny, i dnes si s ní často hraje.