Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Unikátní opice kahau nosaté lze zachraňovat jedině v Indonésii

  11:42aktualizováno  11:42
Kahau nosatý je kriticky ohrožený primát, na jehož ochraně přímo v Indonésii se velmi aktivně podílejí Češi. Indonésie totiž sice stále ještě je zemí nejrozlehlejších tropických deštných pralesů v Asii, ale také zemí s nejrychlejším tempem jejich devastace. Opicím kahau by měl pomoci i pražský koncert.

Kahau nosatí jsou endemickým druhem, to znamená, že nikde jinde na světě je nenajdete. Jen na Borneu. Pokud tu přežijí. | foto: Petr Čolas

Doslova před očima mizí v Indonésii džungle a mangrovy při pobřeží moře a podél velkých řek (více například v reportáži zde). A právě na porostech mangrovů je kromě jiných živočichů přímo závislý i pozoruhodný kahau nosatý, druh opice, za jehož ochranu bojuje projekt Pesisir Balikpapan.

Projekt založil ve spolupráci s ústeckou zoologickou zahradou v roce 2007 primatolog Stanislav Lhota. Za těch téměř deset let dobře ví, že vyvíjet tlak na ochranu přírody není v této oblasti zrovna jednoduché. Indonésie je na jednu stranu jednou z nejdemokratičtějších zemí v Asii a ochrana přírody tu má velkou podporu veřejnosti, ale je to i velmi zkorumpovaná země. (Loňský otevřený rozhovor se Stanislavem Lhotou o situaci v Indonésii najdete zde.)

Nosaté opice se buď zachrání na Borneu, nebo nebudou nikde

Kahau nosatí se nevyskytují nikde jinde na světě než na Borneu, jde o endemický druh a bohužel už také kriticky ohrožený. Na celém Borneu jich zbývá odhadem zhruba 20 až 25 tisíc.

Fotogalerie

„Populární je kahau díky obrovskému nosu dospělých samců, který zřejmě funguje hlavně jako sexuální atraktant,“ vysvětluje primatolog Stanislav Lhota.

Jinak je kahau nosatý - ke své smůle - specializovaným obyvatelem lužních a mangrovových lesů. „Vždy se vyskytuje v blízkosti vod a nejčastěji se dá pozorovat z lodi,“ popisuje zoolog se specializací na primáty.

Právě lužní a mangrovové porosty jsou dnes nejrychleji ubývajícím prostředím na Borneu. „Děje se to hlavně v souvislosti s budováním farem na chov krevet a ryb a s rozvojem průmyslu a infrastruktury, včetně rafinérií palmového oleje. Roli hraje také šíření plantáží olejné palmy až k břehům řek,“ konstatuje Lhota.

V záchranných stanicích tu však kahau nenajdete. „Nevydrží většinou dlouho v lidské péči, protože kahau vyžaduje hodně speciální potravu a je náchylný ke stresu a nemocem. Pokud už se stane, že se kahau zabaví ilegálnímu majiteli, musí se co nejdřív vypustit do volné přírody, jinak většinou zahyne,“ vysvětluje Stanislav Lhota. Ochrana prostředí je tedy jedinou možností záchrany druhu.

Češi pomáhají zachránit prales, kde kahau nosatí žijí

„Cílem je zachránit prales v indonéské provincii Východní Kalimantan, kde dodnes přežívá už jen 1 400 kahau nosatých. Žije zde i celá řada dalších pozoruhodných zvířat, jako jsou delfíni orcely tuponosé, dugongové, karety obrovské, krokodýli mořští, orangutani, levharti obláčkoví nebo medvědi malajští,“ vyjmenovává zoolog.

Aukce i koncert na podporu kriticky ohrožených opic

Nezisková organizace Neotáčej se zády! pořádá 3. listopadu v pražském klubu Rock Café 1. benefiční koncert na pomoc pro kahau nosaté v Balikpapanském zálivu. Vystoupí hudební uskupení jako Maranatha Gospel Choir, PayaNoia nebo nejznámější selector české reggae scény MC Boldrik. Výtěžek ze vstupného poputuje v plné výši na projekt Pesisir Balikpapan.

Záchrana Balikpapanského zálivu je důležitá nejen pro kahau nosaté, jichž tam žije posledních 1 400. Je to unikátní místo, kde dodnes najdete primární deštný prales, pobřežní mangrovy, korálové útesy, delfíny, orangutany a další vzácné a ohrožené živočichy a rostliny. Kromě Balikpapanu, který je známý jako vstupní brána do centrální částí indonéského souostroví, nemá žádné jiné město v Asii ve svém okolí takové bohatství přírodních ekosystémů, které jsou domovem pro 10 druhů primátů, více než 100 druhů savců, téměř 300 druhů ptáků a více než tisíc druhů stromů.

Balikpapanskému zálivu totiž hrozí bezprostřední zánik. Důvodem jsou vládní a korporátní akce, k nimž patří výstavba silnice, další a další expanze průmyslu a zakládání plantáží palmy olejné tam, kde pro to nejsou vhodné podmínky.

Společně s primatologem Stanislavem Lhotou se na tomto projektu záchrany indonéského pralesa podílí celá řada aktivních Čechů, mezi které patří mladí výzkumníci, dokumentaristé, osvětoví pracovníci nebo specialisté na analýzu satelitních snímků. A co je pozitivní - okruh sympatizantů, kteří chtějí podpořit jedinečný živočišný druh a jeho ekosystém, stále narůstá.

„Naším záměrem je zvýšit povědomí o této oblasti, shromáždit údaje o biologické diverzitě a hrozících rizicích, zajistit oblasti statut chráněného území a zavést zde ozbrojené hlídky,“ vysvětluje Stanislav Lhota.

Pro záchranu Indonésie jsou podle jeho zkušeností klíčové prostředky od neziskových projektů a veřejnosti. „Závislost na penězích nabízených nezodpovědnými korporacemi a zkorumpovanými indonéskými vládními úřady, které si svými penězi snaží koupit mlčení ochranářů a ekologických aktivistů, nikam nevede,“ konstatuje zoolog. To je důvod, proč je pro projekt důležitý nejen výše uvedený benefiční koncert, ale i internetová „Aukce na Pomoc Balikpapanskému zálivu“, která do 2. listopadu probíhá na sociální síti Facebook, obojí jako benefiční aktivita neziskové organizace.

Autor:




Nejčtenější

Malá akumulátorová pila je určena pro drobné práce kolem domu.
Bude na zahradách vládnout akutechnika? Její výsledky jsou stále lepší

Ještě před pár lety se zdálo, že akumulátorové zahradní stroje jsou jen drahou variantou pro několik nadšenců. Ale teď se ukazuje, že výkony se zvedají a...  celý článek

Samice lemura mongoz se svým mládětem.
V ostravské zoo se narodilo vzácné mládě lemura mongoze, první v Česku

Příchod nové samice vzácného madagaskarského lemura loni na podzim znamenal pro chovatele v ostravské zoologické zahradě velkou naději na rozmnožení tohoto...  celý článek

Pro kus dobrého jídla jsou psi ochotní udělat všechno.
Psi jsou pro jídlo schopni udělat cokoliv. I podfouknout svého páníčka

Marianne Heberleinová z curyšské univerzity doma pozorovala nepravosti svých psů, udivovala ji jejich vynalézavost. S kolegy vytvořila studii, která podle ní...  celý článek

Pstruh obecný potoční
Pstruh potoční je už dnes skoro ohrožená ryba, tvrdí rybář Jakub Vágner

Kvůli kormoránům i lidem je dnes pstruh žijící v potocích vzácností, říká Jakub Vágner v novém dílu pořadu S Jakubem na rybách. Probere techniky lovu pstruhů.  celý článek

Unikátní sbírka karlovarských lázeňských pohárků, kterou spravuje Lukáš Lojín,...
Rodina má dva tisíce lázeňských pohárků, zaujaly i tým Guinessovy knihy

Když v roce 1951 kupoval karlovarský balneolog Jaroslav Dolina za tehdejších pět korun československých první karlovarský lázeňský pohárek, nemohl tušit, že...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.