Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Zoo Praha přišli na to, jak množit želvy pardálí, už jich mají dvě stě

  8:00aktualizováno  8:00
V neděli 19. června se v pražské zoo vylíhlo mládě želvy pardálí s pořadovým číslem 200, jeho dva předchozí sourozenci jsou o tři dny starší.

Čerstvě vylíhnutá malá želvička | foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Zajímavostí je, že samice vejce snesla v období zimního slunovratu (23. 12. 2015) a mláďata se líhnou v období letního slunovratu.

Fotogalerie

Až budou větší, ukáže je zoo v želví školce v Pavilonu velkých želv (jak to funguje v želví školce, čtěte zde).

U nás prakticky nechovanou želvu (jižní poddruh S.p.pardalis) má Zoo Praha od roku 2003, kdy pro ni zkonstruovali expozici u Afriky zblízka.

Přišli na to, jak je množit

Expozice má několik typů vytápění a osvětlení (včetně nezbytných svítidel s UVB složkou záření), takže je zde vysoké teplotní rozpětí 25–50°C. V chovu zoo drží jeden důležitý primát – jako první na světě přišla na to, že vejce jihoafrických želv se nenastartují k vývoji, když se ve správný okamžik na správnou dobu nezchladí na 10–15°C.

Želva pardálí

Želva pardálí (Stigmochelyspardalis) je velká africká suchozemská želva, běžně dorůstající 40 cm a vážící 8-15 kg. V rekordu ovšem může vážit až 40 kg a měřit 70 cm (a i takovou v zoo máme).

Je souputníkem velkých afrických savců na travnatých savanách od Etiopie až po Kapské město. Rozeznávají se dva poddruhy, které se neliší příliš geneticky, ale velmi se liší přizpůsobením života na odlišné klima.

Běžnější je tropický poddruh (S.p.babcocki), v pražské zoo se chová poddruh z oblasti jižní Afriky (i nad 1300 m.n.m.), kde v zimě běžně klesá teplota pod nulu a jsou zde i velké teplotní rozdíly.

V přírodě je takovým momentem zima, všechny vejce se nastartují po jejím ukončení a mláďata se vylíhnou na jaře.

Dříve se vejce chladila v nekontrolovatelných podmínkách ve sklepě, dnes mají v líhni vinotéku, v níž si mohou nastavit teplotu a na rozdíl od lednice vinotéka nevibruje a nevysušuje vnitřní prostředí (proto se stal kmotrem sommeliér Jiří Kačerovský – více informací zde).

První mláďata se vylíhla v roce 2005. Ta současná jsou již mláďaty druhé generace. Jejich matka se vylíhla v roce 2005 už v pražské zoo.

Rozmnožovat suchozemské želvy ve druhé generaci vůbec není obvyklé. Odchovat želví mláďata v perfektním stavu je velmi obtížné, navíc dlouho dospívají – v přírodě 10–15 let, v našich podmínkách pracovníci zoo tuto dobu zkrátili na polovinu.

Vejce želv pardálích jsou zcela kulatá, s bílou lesklou vápenitou skořápkou a velikostí mezi pingpongovým a tenisovým míčkem. Suchozemské želvy jsou býložravci spásající velké množství rostlinných druhů.

Co v učebnicích nenajdete

Zajímavé je, že želvy vysokou potřebu vápníku v přírodě kryjí například konzumací hyeního trusu plného špatně strávených kostí. „Pražským“ želvám chovatelé denně trhají velké množství pampelišky, jetele, jitrocele a dalších hodnotných bylin.

Podívejte se na video, jak se líhnou malé želvičky.

Mladé želvy pardálí mají na štítcích charakteristickou „pardálí“ kresbu černých a žlutých skvrn, která se v průběhu růstu mění na paprsčité žíhání. Uspořádání skvrn je individuálně zcela charakteristické, neexistuje jedinec se stejně uspořádanými skvrnami a mláděcí vzor dokonce přetrvává i do dospělosti v drobných středových dvorcích žíhaných štítků. Štítky totiž s věkem přirůstají kolem okrajů a středy sice blednou, ale vzor zůstává nezměněný.

U mláďat v Zoo Praha je možné pozorovat tři základní typy vzorů. Pro jihoafrický poddruh je charakteristická kresba dvou černých skvrn ve žlutém poli každého štítku. Najdeme tady ovšem i vzor typický pro východoafrický poddruh – tedy jednu velkou černou skvrnu ve žlutém poli.

Třetím druhem zbarvení je rozdrobený vzorek drobných černých skvrnek v každém štítku. Mláďata se rovněž liší podílem žluté a černé barvy.

Autor:
Témata: Slunovrat


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.