Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Želví školka je ideální způsob, jak naučit nezkušená mláďata přežít

aktualizováno 
Čerstvě vylíhlé želvičky v jednom teráriu s téměř dvouletými, a to ještě od jiného druhu. Tak praktikují odchov mláďat suchozemských želv v pražské zoo. Osvědčilo se jim to, protože mláďata se takto všechno důležité naučí navzájem.

Pavilon velkých želv v pražské zoo, kde můžete kromě mazlivých želvích obrů (viz článek s videem zde) či odrůstajících mláďat varanů (viz předchozí článek zde) obdivovat i terárium se želví školkou, je od loňské povodně bohužel stále ještě zavřený. To by se ale mělo v nejbližších týdnech konečně změnit.

Fotogalerie

V průběhu prázdnin navíc v teráriu, kde se mláďata želv vychovávají navzájem, pravděpodobně uvidíte o dva druhy víc než na našem videu. Po natáčení k nim totiž přibyla ještě mláďata želv stepních a v průběhu léta v zoo očekávají ještě líhnutí želv texaských.

"Chceme tak návštěvníkům ukázat, že v pražské zoo úspěšně množíme i želvy. Do expozic s dospělými želvami navíc mláďata dát nemůžeme, proto se stala součástí expozice Pavilonu velkých želv i tato želví školka," vysvětluje chovatelka plazů v Zoo Praha Nataša Velenská.

Malé želvičky nelze dát dohromady s těmi dospělými z prostého důvodu. Velké želvy by na mláďata mohly například stoupnout. "Nestává se, že by jim rodiče ublížili úmyslně, spíš omylem. Také jsou tam větší misky s vodou a větší vodní plochy, takže by se mláďatům přece jen mohlo něco stát," konstatuje chovatelka.  

Malé želvičky se navzájem učí i lumpárny

V želví školce si mláďata navzájem ublížit nemohou, naopak se podporují. A to, co se potřebují naučit, se navzájem učí. "Samozřejmě i lumpačiny, to je logické," usmívá se Velenská. Podstatné ale je, že malé želvičky, které například mívají problém s přijímáním potravy, to tady snadno odkoukají od ostatních. 

Co želvičky ke správnému vývoji a růstu potřebují?

Malá dvoudenní želvička potřebuje to samé, jako téměř dvouleté mládě, i proto jim společné terárium vyhovuje.

"Aby měly suchozemské želvy dobře rostlé krunýře, potřebují vysokou vrstvu vlhkého substrátu, která má v našem teráriu na některých místech až 10 centimetrů. Ta vlhkost je důležitá, protože želva ji přijímá i přes krunýř," vysvětluje Nataša Velenská. 

A dodává, že do substrátu si želvičky mohou zalézt a třeba i dva tři dny tam zůstat. "Já je jednou za čas kontroluju, a když některou dva tři dny nevidím, tak prorývám substrát jako krtek, abych zjistila, co se děje. Ale většinou platí, že když je želva zahrabaná, je všechno v pořádku. I když se zahrabou třeba i do hloubky těch deseti centimetrů." 

Vůbec nevadí, že ve "školce" jsou pohromadě mláďata hned od čtyř druhů afrických želv: tuniské, egyptské, skalní a pardálí (o jejich úspěšném odchovu můžete číst zde). Ani věkové rozdíly nehrají roli - v jednom teráriu se tu sešly želvičky staré dva dny i ty, které už mají téměř dva roky, takže věkový i velikostní rozptyl je poměrně velký. Žádné rozdělení tu ale není potřeba.

I když to s sebou samozřejmě nese i méně přínosné momenty. "Například želva skalní má úplně plochý krunýř, což platí i pro mládě. A tady v té školce je tato úplně plochá želvička tou, která nejvíc lumpačí. Nedělá jí totiž problém lézt po skalách až nahoru a někde se skrýt. Ty ostatní, s vyklenutým krunýřem, to zkoušejí po ní, ale padají na záda a pak se musejí přetáčet," popisuje Velenská.

Nijak nebezpečné to ale není, želvičky si ublížit nemohou. Nevadí, že egyptské želvičky jsou například tak malinké, že ty skoro dvouleté už téměř mají velikost dospělého samce. Pardálí jsou zase naopak větší. "Ta naše největší dospělá má v současnost 72 cm a váží 47 kilogramů," popisuje rozdíly chovatelka.

Zkušeným chovatelům z pražské zoo přijde tento odchov jako ideální: "Máme s ním ty nejlepší zkušenosti, protože mláďata si navzájem předají zkušenosti, lépe se rozvíjejí i lépe jedí. Je to podobné jako u dětí; když děti špatně jedí, většinou stačí, když vidí, jak jedí jiné děti a také se do jídla pustí."

Autor:




Nejčtenější

Jedna z nejobtížnějších disciplín: skoky po koulích
VIDEO: Tohle děti dospělým závidí. Rekordní nafukovací překážková dráha

Je to jako stokrát nafouknutý skákací hrad okořeněný překážkami ve stylu soutěžního pořadu Drtivá porážka. Přes tři sta metrů dlouhá nafukovací překážková...  celý článek

Svému mazlíčkovi můžete kdykoliv zavolat domů. Když přijde k monitoru, na...
VIDEO: Když se nudí nebo je smutný, může vám pes zavolat do práce

Pomocí nenápadné krabičky, na kterou stoupnou packou, mají psí mazlíčci možnost zavolat svému majiteli třeba do práce. Oba při tom snímá kamera, takže majitel...  celý článek

Klára Vodičková dokáže poradit, jak dobře vycházet s kočkami.
Kočky mluví na férovku, tvrdí zvířecí psycholožka Klára Vodičková

Klára Vodičková je taková zvířecí psycholožka. I v televizi teď radí, jak změnit lítou domácí šelmu na přítulné koťátko. Kočky zlobí hlavně z nudy, tvrdí v...  celý článek

Kiburi si užívá čerstvě uříznuté větve. Zatím sice jen s malými pupeny, nicméně...
I gorilám začne oblíbené období. Při pěkném počasí vyrazí o víkendu ven

Gorilám v pražské zoo pomalu končí období tahanic o větve i pobyt čistě ve vnitřních prostorách pavilonu. Pokud se udělá pěkně, vyrazí se zahájením letošní...  celý článek

Další z rubriky

Mláďata vyder hladkosrstých vypadají jako dokonalé  zmenšené kopie svých rodičů.
Obstarat sedm malých plyšáků je dřina, vydry v Zoo Praha mají honičku

Běžně mívají vydry hladkosrsté jedno až pět mláďat. Ne tak pražský pár, který v lednu přivedl na svět první mláďata narozená v Evropě mimo Velkou Británii. Je...  celý článek

Angela Lance se svým mazlíčkem
Lilly je nejhýčkanějším aligátorem na světě. Dostává oblečky a manikúru

Angela Lance z Pensylvánie dostala aligátora, když byl starý dva a půl dne. Dnes měří skoro 140 centimetrů a pořád je pro ni největším mazlíčkem. Co se stane,...  celý článek

Katalánský ovčák je radostný a aktivní pes. Autor
Katalánský ovčák je vzácný nefalšovaný dříč s milující povahou

Katalánský ovčák je starobylé plemeno pocházející z Katalánska, které leží na území dnešního Španělska. Jedná se o velmi schopného a pracovitého psa, jež...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.