Čím prošel, než se s vámi setkal
Výlovy se pořádají v období od 20. září do 20. listopadu. Kolem prvního termínu se loví takzvané “mladší ročníky“, v druhém pak tržní ryby, které jdou do sádek. Na sádkách o ně po dobu jednoho měsíce pečují ti samí rybáři, kteří je před několika týdny vylovili. Ryby tam čekají na 
odvoz do tradičních kádí, které jsou typickým symbolem předvánočního období.
V kádích
"Kapr by měl v kádích bez problémů přežít. Je ovšem nutné splnit následující podmínky: musí mít především dostatek prostoru k pohybu. To často obchodníci nedodržují a v kádích tak bývá víc ryb, než pro kolik je určená," zlobí se Aleš Kříž z Rybářství Třeboň a dodává: "Další naprosto klíčovou věcí je dostatečné provzdušňování vody. Nejlepší je, když káděmi protéká voda. 
To je ale občas technicky nemožné. Prodejce by tedy měl mít alespoň vzduchování.“
Ideální teplota vody je pod 10 °C. Ve studené vodě se totiž rybě mění metabolismus. Jakmile klesne pod zmiňovaných deset stupňů, ryba již nepřijímá potravu. V takových podmínkách tedy není nutné ji krmit. Zároveň není tak živá a nesnaží se z kádě vyskočit. Pokud se tedy ryba v kádi téměř nehýbe, teplota vody je pravděpodobně úplně ideální. To ale většina prodejců splní, protože teplota ve vodovodním řadu je v zimních měsících určitě nižší než zmiňovaných 10 °C.
Jak vás mohou u kádě ošidit? O praktikách obchodníků při zabíjení kapra se můžete dočíst a shlédnout video ZDE
Jak ho opatrovat
Než si pořídíte takzvaného “kapra na doma“, kterého pak sami zabijete nebo se naopak rozhodnete nechat ho žít a pustíte ho zpět do řeky, měli byste vědět, jak s ním nakládat. Jestliže je váš domov od místa, kde ho budete kupovat, vzdálený hodinu a méně, měl by kapr přežít transport i na suchu. Bude-li vám ale cesta trvat o něco déle, odborníci doporučují rybu zabalit do mokrého hadru a opatrně převážet v igelitové tašce.
Kamarád do vany
Kapr by měl mít dostatečný prostor. Asi vyberete vanu, kterou je potřeba provzdušňovat třeba sprchou. Netrapte kapra tím, že začnete s napouštěním až po příchodu domů, potřebuje svoji "hladinku", takže na něho myslete už předtím, než se vypravíte ke kádím, a předem napusťte plnou vanu. Protékající voda by měla být stejně jako voda ve vaně dostatečně studená. V takovém prostředí by pro kapra neměl být problém vydržet až 14 dní, chybou by bylo nechat vodu odstát, a tím i zteplat.
Stále to ale nevyvrací fakt, že se tím kapr trápí. Když pomineme, že je pro něj vana naprosto nefyziologickým prostředím, zůstává zde ještě několik teplotních šoků způsobených několika transporty.
Svobodu - ano, nebo ne?
Mnoho lidí se ale při pohledu do vany a představě budoucích "jatek" rozhodne pustit kapra zpět do řeky. "Odborníci sice varují, že ryba nepřežije teplotní šok, ten ale nemusí nastat. Jestliže opravdu chováte kapra v doporučované teplotě a cestou nebo výlovem nebyl nijak poškozen, pak má reálnou šanci v řece přežít a dožít se až 20 let," tvrdí Aleš Kříž. Ptejme se ale, komu se podaří tyto teploty ve vaně skutečně dodržet.
Naopak podle RNDr. Josefa Kurfürsta z České zemědělské univerzity v Praze dochází často při manipulaci s rybou k drobným poraněním a po vypuštění zpět do řeky se kapr jen těžko adaptuje na nové podmínky. Ve většině případů tedy podle Josefa Kurfürsta dochází k pomalému umírání.
"Vánoční kapři pocházejí z produkčních rybníků a před distribucí na trh jsou umístěni v sádkách, kde 2 až 3 měsíce nepřijímají potravu. Přitom dochází k jejich vylehčení - vyprazdňuje se jim zažívací trakt a maso se též zbavuje případné bahnité příchuti. Jejich organismus je tak částečně oslaben. Kapr se pak velmi obtížně adaptuje na nové podmínky, například je velký rozdíl mezi rybníkem s dostatkem potravy a řekou. Končí ve většině případů uhynutím," vysvětluje.
