Žrádlo je pro Richarda hlavním hnacím motorem a maximální motivací, o tom přesvědčuje chovatele každý den. Koneckonců si stačí připomenout, s jakým úsilím řeší nejrůznější hlavolamy, aby si přilepšil (například zde).
Svůj život tak v rámci možností tráví pražské gorily podobně jako ve svých přirozených podmínkách (více zde): buď se snaží aktivně urvat nějakou potravu, nebo odpočívají a v klidu tráví.
Nedělní hostinu na 11:00 připraví malí ´strážci pralesa´Hlavními gratulanty na oslavě budou výherci soutěže Staň se strážcem pralesa, kteří shromáždili nejvíce vysloužilých mobilních telefonů na podporu goril v Africe. Těmi se stali žáci ze třídy 1. M (Medvíďata), ZŠ Jižní IV. z pražského Spořilova. „Děti dostanou možnost připravit Richardovi a jeho rodině takovou hostinu, jaká gorily potěší i zabaví. Spolu s ostatními návštěvníky zoo pak budou od 11 hodin sledovat, co si s ní Richard počne,“ vysvětlil kurátor primátů. Richardova oslava v Pavilonu goril Zoo Praha proběhne v neděli 9. listopadu 2014 od 11 hodin. Návštěvníkům se poté až do 16 hodin budou věnovat průvodci a seznamovat je se zajímavostmi ze života goril v pražské zoo. Pokud bude v neděli pěkné počasí, mohly by být gorily po deváté hodině ráno až do začátku oslavy k zastižení ve venkovním výběhu, jinak čas do oslavy stráví v ložnicích v zázemí pavilonu. |
A více či méně trpělivě čekají na další příděl. Třeba poleháváním a pohupováním se na houpačce či hamace. Toto provizorní poležení zavěšené na parkosech a upletené z hasičských hadic, které spatřilo světlo světa po loňských povodních (více zde), si gorily natolik oblíbily, že už jim v expozici zůstaly.
„Právě hamaky mají gorily ve velké oblibě, ale nepohrdnou ani dřevěnou houpačkou. Nejčastěji ji využívají mláďata, houpáním tráví poměrně hodně času každý den. A občas se pohoupou i samice, i když mají problém se na houpačku vejít, jak je vidět na záznamu z kamer v případě Shindy a Kijivu,“ popisuje situaci na úvodním videu Vít Lukáš, kurátor primátů v pražské zoo.
Z videozáznamu je také zřejmé, jak blízký a důvěrný vztah si mezi sebou budují mláďata a chovatelé. Nuru v klidu sedí u mříže, obědvá a pohrává si přitom s chovatelovou rukou. Zato ze svého otce Richarda mají mláďata zřejmý respekt. Ten si s nimi moc nehraje, ale pokud ho hravá nálada chytne, většinou to stojí za to (viz Richard jako něžný a trpělivý táta hrající si s ročním Nuruem zde).
Tyto záběry jsou vtipné a impozantní současně, zejména vzhledem k poměru tělesných proporcí Richarda a mláďat. Zároveň je podle kurátora velmi znát rozdíl v chování mláďat vůči němu a samicím.
„Když se jim něco nelíbí při hře se samicemi, neváhají ani vteřinu a utečou, případně je uhodí či kousnou. Vůči Richardovi si nic takového nedovolí,“ popisuje chování mláďat Lukáš. Ani Kiburimu se „dotírání“ Richarda zaznamenané na úvodním videu moc nelíbí, ale netroufne si vůbec nic udělat. Takže jen strnule čeká, co bude.
Zdali je pak závěrečné bušení se v prsa samic Kamby a Kijivu komentářem k této situaci mezi otcem a synem, to nevíme. „Každopádně je to ukázka velmi pestré komunikace mezi gorilami,“ konstatuje kurátor.
