Koloběh vosího i sršního života začíná na jaře, kdy královna založí novou kolonii. Základ budoucího hnízda staví sama, později za ni veškerou práci přebírá první generace dělnic, které se starají i o dostatek potravy pro další larvy.
„Na rozdíl od sršní, které mají k člověku mnohem větší respekt a jsou obecně málo agresivní, nezdráhají se vosy při shánění potravy dostat do těsné blízkosti člověka,“ vysvětluje entomoložka Kateřina Jůzová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Pozor na vosy na šunce |
Ve chvíli, kdy kolonie dosahuje svého početního maxima, tedy zhruba během srpna, se musíme mít ještě více na pozoru. Vosy jsou hladovější a hledají zdroje cukru, kde se dá. Mimo sladkostí či sladkých nápojů je to cokoli, co z cukrů kvasí, pozor tedy dejte i na pivo či přezrálé ovoce.
Sršně tak snadno nevyprovokujete
Jak je to s vosím a sršním bodnutím? Vosy a sršně nemají na rozdíl od včely medonosné zpětné háčky na žihadle a mohou jej tak použít opakovaně. Podle entomoložky Jůzové se sršní nemusíme obávat tolik, co dotěrných vos.
„Vyprovokovat sršně k bodnutí není oproti vosám tak jednoduché. Navíc mají mnohonásobně méně účinný jed než včela medonosná. Smrtelnou dávku pro člověka nealergika tedy představuje až několik tisíc sršních žihadel. Pochopitelně, pro lidi trpící alergií může být nebezpečné i jediné žihadlo, stejně tak v případě, že je i člověk bez alergie bodnut do oblasti krku nebo do jazyka,“ tvrdí entomoložka.
Je tedy vhodné dbát na řádnou ochranu a nevystavovat sebe ani další členy rodiny zbytečnému nebezpečí. Jakmile objevíte jakoukoli větší koncentraci vos či sršňů, rozhodně buďte na pozoru.
Pokud nehrozí bezprostřední nebezpečí, hasiči odchyt a likvidaci nebezpečného hmyzu na soukromých pozemcích neprovádějí. Doporučuje se tedy použití vhodných přípravků, například Biolit, který obsahuje speciální aplikátor umožňující zasáhnout hmyz větší dávkou účinné látky na větší vzdálenost a má také okamžitý podchlazovací účinek, který snižuje pohyblivost hmyzu.
Domácí likvidaci se doporučuje provádět ve večerních hodinách, kdy je uvnitř hnízd nejvíce jedinců. A pokaždé je nutné chránit se vhodným oblečením, obuví, rukavicemi a v ideálním případě i včelařskou kuklou.
A zatímco původní kolonie na podzim zaniká a dělnice hynou, oplozené samičky přečkávají zimu v úkrytech. Právě příznivá zima pak vede k snazšímu přežívání budoucích královen a na jaře dalšího roku začíná vše nanovo.