Někdy laici zaměňují aerifikaci s vertikutací (o vertikutaci jsme psali například zde), která sice trávník také provzdušní, ale není to její hlavní úloha.
„Právě aerifikaci lze paralelně přirovnat k orbě na poli. Zemědělci na konci sezony pole přeorají, aby se půda odlehčila, provzdušnila, je to klíč k tomu, aby další rok měli opět dobrou sklizeň,“ popisuje specialista na údržbu trávníků Tomáš Šena. Právě na jeho kurzech jsme natočili video, ze kterého uvidíte stručný postup, jak postupovat.
Proč dělat aerifikaci
Trávníkář by měl na konci sezony trávník provzdušnit. Pokud budeme trávník jenom používat a nebudeme ho regenerovat, jednoho dne ho dostaneme na konec jeho biologických možností, problémy se začnou kumulovat a trávník začne chřadnout.
Jako extrémní příklad lze využít vyšlapanou pěšinku v parku. Původně to byl stejný trávník jako všude okolo. Ale extrémním sešlapáváním je tráva udusaná tak moc, že vznikl v podstatě žlábek, kde už nic neroste.
A to především proto, že půda je tak utužená, že se voda nemůže vsáknout, tudíž tráva usychá a současně nemůže rozvíjet kořenový systém, protože do tvrdé země kořeny neprorazí. To samé, ale v pozvolnější míře se děje s každým trávníkem, který se běžně používá jako pochozí.
Jak postupovat
Na začátku je třeba si sehnat křemičitý písek frakce 0-2 mm, asi tak tunu na 100 m². Nyní máte druhou starost. Buď si v půjčovně strojů půjčíte motorový aerifikátor, nebo si koupíte vidle s dutými hroty.
Záleží na ploše, kterou chcete upravovat. Na menších plochách to zvládnete i ručně, ale u větších zahrad se stroj vyplatí. Půjčení stojí kolem pěti set korun za den u ručního stroje nebo kolem dvou tisíc za motorový stroj.
Dutými hroty propícháte celý trávník. Kam se nedostane stroj, můžete pro detaily použít aerifikační vidle.
V další fázi je třeba shrabat „špunty“ zeminy, které stroj vytáhne do země. Na trávníku pak vidíte soustavu otvorů v trávníku (v galerii vidíte, jak hluboké jsou otvory, když do nich strčíte prst). Špunty můžete shrabat hráběmi, anebo pokud máte sekačku s možností vyčesávání, ušetříte si práci.
Nyní následuje přechod k mechanickému rozmetadlu. „Osobně doporučuji biovin, což je kompost z vinných hroznů. Jeho výhodou je to, že v něm nenajdete žádné plevely. Je sice dražší, ale není ho třeba pro vylepšení podmínek růstu trav zase tak mnoho, zhruba deset kilo na 100 metrů čtverečních. Navíc působí i jako prevence proti plísni sněžné,“ popisuje Šena.
V kolečku biovin (ale klidně můžete použít i běžný kompost) rozmícháte ze zeolitem, což je nesmírně pórovitý materiál, který má schopnost na sebe poutat živiny, ideálně v poměru 1:1. Rozmetadlem aplikujete po celém trávníku. V této fázi je možné v případě potřeby trávník i dosít.
Nakonec přijde na řadu rozhození křemičitého písku, který půdu odlehčí. Nejprve ve slabé vrstvě po celé ploše trávníku. Opačnou stranou hrábí ho zapravíte do celého trávníku. Uvidíte, že mizí jako po vyslovení kouzelného slůvka. Dostane se nejen ke kořenům, ale i do otvorů, které vytvořil aerifikátor.
Ideální je počkat alespoň hodinu, než vyschne a aplikovat ještě jednu vrstvu – záleží na stupni poškození a stavu trávníku.
