Bikira, která svého prvního potomka po porodu odložila, je poslední dobou vidět hlavně s mláďaty. (Její syn Tano vyrůstal v gorilí školce ve Stuttgartu, později se připojil ke gorilí skupině v Mnichově).
Především již dospívající samci Kiburi a Nuru ji zapojují do svých her. Dokonce to vypadá, že Nuru (poznáte ho podle kolečka vytrhané srsti na hlavě), je její tichý obdivovatel. Podle chovatelů ji vydrží dlouhé minuty jen tak pozorovat, jak je vidět na úvodním videu. Posedí s ní, někdy jí probere srst, vytrhne pár chlupů. Rád ji pozoruje i při jídle, to pak strčí svůj nos skoro až k jejímu a dívá se, jak Bikira přežvykuje.
Pro nejmladšího Ajabua je zatím Bikira především vděčným objektem k poznávání. Když má chuť, sám se za ní vydá, očichávají a osahávají se navzájem a Ajabu zase zmizí. „Bikira se občas snaží vozit Ajabua na zádech, tak jako to samice s mláďaty běžně dělají. U ní je ale evidentní, že se to opravdu musí učit,“ popisuje kurátor goril Vít Lukáš.
Takto neobratně je Bikira schopna si Ajabua nahazovat na záda.
Přestože je u toho ostražitá a načepýřená, umí si Bikira Ajabua na zádech užít - pokud ho tam dostala. A ráda se předvede u skel pavilonu i před Richardem.
Shinda kontakt Bikiry se svým synem Ajabuem snáší dobře (což je vidět i na úvodním videu s těmi dvěma): sedí všichni tři kousek od sebe a Shindě je úplně jedno, co Bikira s Ajabuem dělá, i když ta si dává velký pozor, aby nikomu nezavdala příčinu k nějakým námitkám. Ajabua jen opatrně očichává, občas mu ale také vytrhne a sežere pár chlupů z hlavy a rukou. Tak, jak to vidí hlavně u Kiburiho a Nurua, kteří se to naučili od své matky Kijivu.
Bez občasných konfliktů to s Bikirou asi nejde
S mláďaty se Bikira sžívá velmi dobře a průběžně se učí, jak s nimi zacházet. Povahově se ovšem těžko změní, umělý odchov jí už nikdo neodpáře. S ostatními členy pražské skupiny už se sice za téměř osm let sžila dobře, nicméně přece jen jí stále občas dělá problém respektovat hierarchii skupiny.
„Pak stačí, aby se zapojila do nějakého konfliktu mezi samicemi, a je to ona, koho jde Richard srovnat. I když to nezavinila. Protože ona jako jediná má tendenci samci odporovat a stavět se mu čelem, což si dovolit nesmí. A dokud to nepochopí, bude se do podobných situací dostávat,“ konstatuje kurátor.
Bikira ani nedutá, když jí Richard čistí a kontroluje uši.
Nicméně do svého „programu čištění uší“ ji Richard už zařadil. A stejně jako ostatní samice i Bikira tento zavedený rituál bez protestů respektuje.
Zato chovatele poslední dobou zaměstnává víc, než by potřebovali. „Když ráno vypustíme gorily do expozice, posbírá si trochu zeleniny, případně nějakou větvičku a vrátí se s ní zpět do zázemí. A chovatelům pak trvá třeba hodinu, než ji přesvědčí, aby se připojila k ostatním a mohli se v zázemí pustit do každodenního úklidu,“ uzavírá kurátor.
