Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

K Milovicím se vracejí divoké včely. Pomáhat jim začaly i hmyzí hotely

aktualizováno 
Divoké včely, tedy další klíčová skupina živočichů se pomalu vrací do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pastva divokých koní, zubrů a praturů totiž vytváří na rozsáhlých plochách vhodné podmínky pro život původních druhů včel. A pomáhá jim i člověk.

Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR instaluje hmyzí hotel. | foto: Dalibor Dostál

Takzvaných včel samotářek žilo v minulosti na českém území zhruba 650 druhů, s hospodářským tlakem na využití krajiny však začaly z přírody mizet. Mnohé druhy nyní přežívají jen na místech silně ovlivněných člověkem, jako jsou okraje cest, vyjeté koleje traktorů, stavební suť nebo lomy a pískovny.

Fotogalerie

„Včely samotářky potřebují slunce a obnaženou zem nebo staré stromy. Jakmile krajina zaroste dřevinami nebo se luční porost zatáhne hustým drnem, zmizí i včely,“ popisuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Další druhy včel se z přírody ztrácí, pokud v ní ubývá starých stromů, důležitou podmínkou jsou i bohatě kvetoucí louky.

Proto je parkovitá krajina, kterou divocí koně, zubři a pratuři vytvářejí v rezervaci u středočeských Milovic, pro včely samotářky ideální. V pestré mozaice porostu tu tak vzniká spousta prosluněných míst, velká zvířata navíc během svých přesunů budují hustou síť stezek, na jejichž povrchu zůstává dlouhodobě obnažená zem. A pastva kopytníků výrazně zvyšuje květnatost luk.

Výkonní a cenní opylovači

Včely samotářky jsou velmi zdatnými opylovači, často dokonce výkonnějšími než včela medonosná. Týká se to především opylování cizosprašných rostlin a opylování za špatného počasí. Různé druhy včel samotářek mají rovněž často velmi poetická jména, jako zlatěnky, ruděnky, drvenky, smolanky, pískohrabky, pískorypky, vlnařky, čalounice nebo zednice.

Místa s odkrytou hlínou vznikají také z prachových koupališť, která si velcí kopytníci vytvářejí a po čase zase opouštějí. „Díky obnově vhodných podmínek se tak včely samotářky začínají do rezervace přirozeně vracet,“ dodává Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina (více o projektu například zde).

Vědci navíc jejich většímu rozšíření pomáhají instalací takzvaných hmyzích hotýlků. Ty byly v rezervaci umístěny na obou pastvinách, u Milovic i u Benátek nad Jizerou, v rámci projektu Akademie věd Strategie AV21 - ROZE.

Hmyzí hotýlky výskyt hmyz smysluplně podporují. Kdekoliv

Včely samotářky hnízdí v suchém osluněném dřevě, v suché zemi, písku, rašelině, suchých stéblech trav či v trouchu, tedy rozloženém dřevě. V domečcích či hotýlcích vytvořených člověkem toto všechno nacházejí, proto pro ně představují vítanou možnost hnízdění. A milovníci přírody v nich mohou samotářské včely pozorovat přímo při hnízdění.

Proto lze také včely samotářky nazvat ideálními chlupatými mazlíky, které si můžete přitáhnout třeba i na panelákový balkon (více v článku zde):

Zvlášť pokud na balkoně pěstujete třeba zeleninu, tak je pořízení domečku pro včelky samotářky na místě, nalákáte si vlastní opylovače. Bez jejich pomoci by se vám totiž nemuselo urodit ani rajče (praktické rady k jedlému balkonu zde).

Divoké včely mají klíčový význam pro stav úrody

Vědci upozorňují na to, že včely samotářky jsou klíčovou součástí přírody a měly vždy velký význam pro opylování rostlin a tím i na stav úrody. Známé jsou v tomto ohledu především hojně citované výroky Marka Winstona, kanadského profesora přírodních věd. „Snížení počtu včel divoce žijících a jejich nahrazení umělým chovem včel medonosných je dobrým příkladem problémů, které si sami vytváříme přetvářením přírody zemědělskou činností a regulací škůdců. Místo, abychom řešili problém přímo – a postarali se o ochranu a zvýšení počtu divoce žijících včel - vytvořili jsme nový, nepřirozený „opylovací průmysl”, který je nutný jen proto, že jsme změnili přirozený svět,“ uvedl Mark Winston.

Žihadel se bát nemusíte, samotářky na člověka neútočí

Návštěvníci rezervace s divokými kopytníky, kteří procházejí kolem hmyzích hotelů, se přitom nemusejí bát, že by od včel samotářek dostali žihadlo.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Zelenáček šťovíkový

Zelenáček šťovíkový

Ohniváček černočárný

Ohniváček černočárný

Osídlení bývalého vojenského prostoru divokými kopytníky už lokalitě mimo jiné přineslo návrat 59 druhů motýlů (více zde).

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.

Podobně se jich nemusíte bát, když si hmyzí domeček nainstalujete třeba na osluněnou zeď vašeho domu, nebo na vhodné místo v zahradě.

„Včely samotářky na člověka neútočí. Žihadlo používají pouze v krajním případě. Stejně jako včely medonosné, i samotářské včely totiž po bodnutí žihadla umírají. Na rozdíl od včel medonosných je však v péči o potomstvo nemá kdo nahradit. Proto zbytečně neriskují,“ vysvětluje Miloslav Jirků.

Další vhodná stanoviště pro včely samotářky budou v rezervaci velkých kopytníků dále vznikat. Ať už instalací dalších hmyzích hotelů či ponecháním uschlých dřevin k zetlení.

Trouchnivějící dřevo je důležité nejen pro včely samotářky, ale i pro řadu druhů brouků. Ti většinou bývají první, kdo v mrtvém dřevě začne vytvářet chodbičky. Poté, co je brouci opustí, je pak mohou osídlit právě včely samotářky.

Autor:



Nejčtenější

Zachraňte medvědí česnek, zní na sociálních sítích. Nájezdníci ho ničí

Nasbírané listy medvědího česneku s květy. I ty jsou jedlé.

Sběrači módního druhu česneku často trhají celé rostliny tak, že zničí i poupata. Tím, že nemají čas vykvést, zabrání...

Císařským řezem vytáhl rybář z mrtvého žraloka téměř stovku mláďat

Císařským řezem vytáhl rybář téměř 100 mláďat z mrtvého žraloka

Během pouhých devíti minut dostal rybář Mathew Orlov na australském pobřeží z břicha mrtvé žraločí matky téměř stovku...



Nezapomeňte pohnojit trávník, zesílí a nedá prostor pampeliškám

Na malé plochy si vystačíte s ručním rozmetačem.

Kdo se pokouší udržet svůj trávník bez plevelů, neměl by ho na jaře opomenout pohnojit. Po zimě zesílí a až začnou...

Hasiče volali k mývalovi otupělému marihuanou. Stačilo nechat ho vyspat

Mýval se dostal k zásobám konopí a přehnal to s konzumací. Stačilo nechat ho...

Zoufalá majitelka mývala v americkém státě Indiana se uprostřed noci obrátila na hasiče, protože její zvíře bylo pod...

Britskou královnu podle médií zasáhla smrt milovaného psa

Na této oficiální fotografii vydané Buckinghamským palácem k jejím 90....

Britskou královnu Alžbětu II. hluboce zasáhla smrt posledního z jejích milovaných psů, píše britský tisk. Pes plemene...

Další z rubriky

I zvířata se podvádějí, šikanují a závidí si, říká sociobiolog Frynta

Sociobiolog Daniel Frynta

I zvířata se k sobě umějí chovat ošklivě. Závidí si, lžou, šikanují se. Někdy nám jsou až překvapivě podobná, prozradil...

Antiparazitika radši vybírejte u veterináře, nejlépe poradí účinnou látku

Některé antiparazitické obojky mají dlouhodobý účinek.

Všichni milovníci psů a koček vědí, že výběr vhodných antiparazitních přípravků je nelehký úkol. Každý pes a kočka je...

Jaro s mláďaty celého světa: koťata s pruhy, slůňata i zobatá holátka

S teplými jarními dny vyrazila do venkovních výběhů pražské zoo řada mláďat,...

S teplými jarními dny vyrazila do venkovních výběhů pražské zoo řada mláďat, která byla poprvé venku. I zvířata, které...

Najdete na iDNES.cz