Kávová sedlina neboli lógr nepatří do odpadkového koše na směsný odpad, ačkoliv tam bohužel často končí. „Stejně jako jiné organické zbytky rostlinného původu je to cenná surovina, která se dá pomocí vermikompostování či kompostování přeměnit na kvalitní přírodní hnojivo, respektive kompost,“ vysvětluje Radka Pokorná z obecně prospěšné společnosti Kokoza, která pořádá workshopy na výrobu domácích vermikompostérů za pár korun.
Pokud tedy používáte zahradní kompostér nebo bytový vermikompostér se žravými kalifornskými žížalami, máte vyhráno. „Lógr stejně jako další organické zbytky projdou zažívacím ústrojím žížaly, kde se obohatí o enzymy. V podobě žížalích výkalů pak z biologického odpadu získáme hnojivo pro naše rostliny, tedy tzv. vermikompost. A k tomu ještě tekuté hnojivo, tzv. žížalí čaj, který se ředí s vodou 1:10 a aplikuje na rostliny,“ popisuje Pokorná, co se ve vermikompostéru s lógrem a dalším kuchyňským odpadem děje.
Žížaly totiž určitě nekrmte čistě jen kávovou sedlinou, potřebují pestrou stravu. V žádném případě ovšem lógr do vermikompostéru nepřidávejte mokrý. Ideálně ho nechte seschnout a pak ho rozdrobte, jinak rád rychle plesniví.
Lógr není odpad, uvědomují si kavárníci
Opravdu velké množství kávové sedliny logicky vyprodukují kavárny. Proto řeší, jak zabránit tomu, aby tento cenný biologický odpad končil na skládkách.
Mulč z lógru odradí slimákyKávová sedlina funguje jako hnojivo již sama o sobě, obsahuje řadu cenných minerálních látek, např. draslík. Lze ji čas od času rozsypat na záhony či do truhlíků nebo přimíchat do substrátu. Benefitem je, že lógr odpuzuje slimáky. „Když jím obsypete rostliny či cestičky, dokonale tím odradíte slimáky, kterým káva vůbec nevoní. A naopak nalákáte žížaly, které se do substrátu s lógrem rády zavrtají, čímž provzdušňují a zkvalitňují zeminu,“ vysvětluje Pokorná. |
„Často se na nás obracejí s dotazy ohledně kávové sedliny právě lidé z kaváren. Tak jsme například propojili dejvickou kavárnu Místo s docentem Alešem Hančem z České zemědělské univerzity Praha a jeho diplomantem, kteří právě provádějí pokus zaměřený na vermikompostování kávové sedliny. Za týden tu vyprodukují zhruba 60 litrů sedliny,“ popisuje Radka Pokorná.
„Veškerý lógr si z Místa skutečně odebírá každý den jeden pán,“ odpověděli tu na dotaz iDNES.cz s tím, že jsou rádi, když pro něj někdo nachází využití. V jejich karlínské pobočce Můj šálek kávy zase kávová sedlina končí zásadně v bioodpadu, tedy ve speciální popelnici.
Větev kávovníku z kávovými boby umožní přípravu výborné kávy. A kávová sedlina mi opět měla patřit přírodě a rostlinám, ať už ji použijete jako hnojivo, nebo ji přidáte do kompostu.
V pražské síti kaváren Costa Coffee, konkrétně na pobočkách Národní, Chodov 2 a Černý Most, si zase kterýkoliv host může již třetím rokem vyzvednout sáček s kávovou sedlinou zdarma. Jednoduše si ho odnese v tašce připravené ve speciálním stojanu. V kavárně věří, že ho bude dost pro všechny, měsíčně tu spotřebují 6,5 tuny kávy. „Jsme rádi, že to, co si z přírody bereme v podobě kávových zrn, jí můžeme tímto způsobem i vracet,“ uvedla marketingová manažerka této sítě kaváren Eva Kulhánková.
Obecně pak není problém si domluvit pravidelný odběr v kterékoliv kavárně, kterou máte poblíž. Biologický odpad si trochu péče a další využití zaslouží.
