Stovky odrůd ovocných stromů vyšlechtěných našimi předky postupně zmizely z našeho povědomí i krajiny, protože se intenzifikovanému zemědělství a velkoobchodníkům prostě nehodily (více v nedávném článku zde).
Znovuobjevené staré odrůdy |
Zmapované známé i znovuobjevené staré odrůdy teď ochranáři postupně doplňují na nově zprovozněný web s databází starých odrůd (najdete ho zde). „Kromě základních informací o jednotlivých odrůdách se snažíme do této unikátní databáze shromáždit cenné pomologické popisy, kterých se už dneska člověk jen těžko dopátrává. Uživatelé si je pak budou moci u vybraných odrůd stáhnout ve formátu PDF,“ slibuje Martin Lípa z ČSOP, který má projekt na starosti. Ale popisy řady odrůd, jejich vlastností, míst výskytu i fotografie si můžete prohlížet už dnes. Další budou ochranáři dále mapovat.
V mnohých případech objevených starých ovocných stromů jde doslova o poklady, o krajové odrůdy, které řada odborníků považovala za dávno a nevratně ztracené. Nyní se však díky práci místních spolupracovníků i veřejnosti v jednotlivých regionech tyto přestárlé stromy znovu objevují a mapují. I odrůdy považované za ztracené je pak možné díky roubům vzkřísit a dostat znovu do ovocných školek a na zahrady. V posledních týdnech se tak podařilo zdokumentovat celou řadu raných odrůd slivoní, hrušní a jabloní.
Co nového ze starých odrůd se právě objevilo?
Za objev sezony se prý dá považovat například vynikající jablko nazvané české růžové. „Je to letní odrůda jabloně pěstovaná již v 18. století, která je velmi dobré chuti a v červenci a srpnu příjemně osvěží. Dříve se pěstovala prakticky všude na území České republiky, i když nikde zřejmě hojně,“ konstatuje Martin Lípa s tím, že tuto prakticky nezvěstnou odrůdu se podařilo nalézt na Táborsku.
Místní odrůdy ovoce pak patří k těm nejohroženějším, protože se často pěstovaly jen na velmi malém území. Jednu z nich se podařilo znovuobjevit na Pardubicku. „Odrůda slivoně babče, lidově zvaná též kozí cecky, je regionální specialita, takže její nález byl o to cennější. Je chuťově vynikající a poskytovala především jedinečnou surovinu na marmeládu. Kvůli své náchylnosti k snadnému otlačení totiž nebyla schopná dopravy na trh,“ vysvětluje Martin Lípa, že to byl zřejmě i důvod, proč babče s rozvojem intenzivního ovocnářství prakticky vyhynulo.
Z letních odrůd hrušní si pak ochranáři cení nalezení odrůdy pracovně nazvané muškatelka ze Stráně, kterou objevili na Karlovarsku. V teplejších oblastech ji lze sklízet kolem poloviny srpna, ve vyšších polohách v první zářijové dekádě. „Odrůda je to vynikající, chuťově srovnatelná se slavnou Williamsovou čáslavkou. Byla proto zařazena do průzkumného záchranného sortimentu, budeme ji dále sledovat a po její historii bude zřejmě nutné pátrat v německých archivech,“ odkrývá Martin Lípa, jak zajímavé i náročné mapování starých odrůd je.
