Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ve středních Čechách odchovávají šakali mladé. Usadili se tu trvale

  17:22aktualizováno  17:22
Česká fauna se rozrostla o nového stálého obyvatele v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Před pár dny tu fotopast zachytila kojící fenu šakala obecného, krátce nato fotograf dokumentující projekt návratu kopytníků do české přírody vyfotil i šakalí štěně.

Šakalí štěně se podařilo zastihnout a zvěčnit na pastvině divokých kopytníků nedaleko Milovic, konkrétně nedaleko u Benátek nad Jizerou. | foto: Vojtěch Lukáš

Nejnovější pozorování na pastvině nedaleko Benátek nad Jizerou tak potvrdila výsledky výzkumu, který tu v letech 2015 až 2016 realizovali odborníci z Karlovy univerzity v Praze v rámci projektu návratu velkých kopytníků (více o úspěšném projektu realizovaném společností Česká krajina čtěte zde).

Fotogalerie

„Šakala obecného jsme na dané lokalitě v rámci výzkumu šelem sledovali déle než rok. Ačkoliv byl na území České republiky několikrát zaznamenán již dříve, teprve díky výzkumu pomocí fotopastí jsme byli schopni potvrdit jeho trvalý výskyt,“ uvedla Klára Pyšková z katedry etologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Během roku 2015 byl šakal v lokalitě nafocen téměř šedesátkrát, data z roku 2016 odborníci z Karlovy univerzity právě zpracovávají. „To, že se šakal na lokalitě stále objevuje, potvrzuje naše závěry, že nejde pouze o migrujícího jedince, ale o zvíře, které se u nás trvale usadilo,“ dodala Klára Pyšková.

Nejsevernější místo v Evropě, kde je doložen výskyt šakalů

„Záznamy šakala od nás existují, ale toto je první potvrzení trvalého výskytu na jedné lokalitě,“ konstatoval David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy, a shrnul tak význam výzkumu.

Kojící fenu (lze poznat podle nalitých struků) šakala obecného zachytila před...

Kojící fenu zachytila fotopast

Aktuální snímky šakalů navíc dokazují nejen to, že se šelmy v lokalitě trvale zdržují, ale také jejich rozmnožování. „Záběr z fotopasti zachycující fenu s typicky naběhlými struky je nepřímým důkazem, fotografie šakalího štěněte je však již důkazem přímým, takže o úspěšném rozmnožení šakalů není nejmenších pochyb,“ konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, který v rezervaci spravuje fotopasti v rámci programu Strategie AV 21 - Rozmanitost života a zdraví ekosystémů. Výzkum probíhá v lokalitě, kterou pro projekt poskytla Agentura ochrany přírody a krajiny.

Pozorování samice šakala s mláďaty na území Česka už bylo hlášeno v minulosti, ale chyběly důkazy. Teprve tentokrát je pozorování nezvratně doložené i fotografiemi. „Jedná se o první hodnověrný důkaz rozmnožování šakala na území České republiky a zároveň o nejsevernější doložené rozmnožování šakala v Evropě,“ zdůrazňuje mimořádný význam důkazu Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Ke kopytníkům se tak v rezervaci přidala i šelma

„I když fotopasti zachycují šakaly z pastviny u Benátek nad Jizerou, naše vlastní očitá pozorování, i náhodná pozorování našich spolupracovníků, potvrzují jeho výskyt také na menší pastvině u Milovic a v jejím nejbližším okolí,“ dodává Miloslav Jirků. Divocí koně, zubři a pratuři tak sdílejí rezervaci se středně velkou šelmou, která se zaměřuje na lov malých obratlovců, hlavně hlodavců, živí se však také rostlinnou potravou, zejména plody, a příležitostně mršinami.

Šakali k nám přišli z Balkánu

Na území České republiky i zbytku Evropy se šakal šíří z Balkánu, který je původní oblastí jeho výskytu. Expanze šelmy na sever a západ je dávána do souvislosti se změnami klimatu, rychlý postup šakala Evropou navíc zřejmě usnadňuje člověkem způsobená absence vlků v oblastech, které nyní šakali nově osidlují.

Šakal má žlutohnědé, rezavohnědé až šedavé zbarvení, které se při výměně letní a zimní srsti částečně mění, tmavší chlupy na hřbetě pak často vytvářejí jakousi „dečku“. Kvůli srůstu prostředních prstů na tlapách lze jeho stopy spolehlivě rozeznat od stop jiných psovitých šelem. Žije v párech nebo v malých rodinných smečkách, které obsazují území o rozloze 2 až 20 km².

Největšími zvířaty, která šakal v Evropě loví, jsou zajíci, případně na zemi žijící ptáci, například bažanti. „V Rumunsku tamní myslivci občas zaznamenají šakaly honící srnce, nebylo však dosud zjištěno, že by je i ulovili. Na Balkáně, kde jsou šakali běžní, platí, že pokud se v potravě šakala objeví zbytky vysoké či černé zvěře, jedná o mršiny a zbytky úlovků myslivců,“ dodává Martin Šálek, který se výzkumu šakala na Balkáně dlouhodobě věnuje.

Vzhledem k velikosti a složení potravy šakala je jeho nebezpečnost pro koně, natož pratury a zubry, nulová. „Velcí kopytníci jsou v těchto místech součástí přírody, a přestože pro ně šakali nepředstavují reálné nebezpečí, věříme, že kontakt se středně velkým predátorem může příznivě ovlivňovat přirozené pudy na obranu mláďat i chování mláďat samotných,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Nejprve se u Milovic vrátili do české přírody divocí koně, podívejte se:

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí. Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777 (cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun). Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Další možností podpory je i dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Autor:




Nejčtenější

Jeden z druhů octomilek pod mikroskopem. Ilustrační snímek
Masožravky, pastičky, samolepky, vysavač. Jak se doma zbavit octomilek

Tyto malé mušky milují sladké vůně a znepříjemňují pobyt v bytě v okamžiku, kdy se na stole objeví ovoce, pivo, víno, mošt nebo limonáda. Boj s nimi se zdá na...  celý článek

Šikoku inu (shikoku inu) je od roku 1937 japonským národním pokladem.
Z japonských psích lovců prasat milovaní společníci i národní poklad

Japonci jsou přesvědčeni, že jimi vyšlechtěná psí plemena jsou naprosto výjimečná, což lze samozřejmě tvrdit například i u národních plemen českých. Nicméně...  celý článek

Ústecké komíny (ilustrační snímek).
Kominíci mají napilno, topná sezona letos začala dřív

Letošní topná sezona začala nemilosrdně už na začátku září, a to způsobilo řadě tuzemských domácností nečekané starosti. Většina z nich totiž nestihla objednat...  celý článek

Kareta pravá (Eretmochelys imbricata)
Ekolog zjistil, že množství želv ve světových mořích roste. Až desetkrát

Světové populace mořských želv jsou zřejmě na vzestupu. Vědci z Aristotelovy univerzity v Soluni totiž zjistili, že po historickém úbytku se želvám v...  celý článek

Další z rubriky

Záchranář se štěňaty
Útulky v Americe se plní psy a kočkami, kteří přežili hurikán Harvey

Hurikán Harvey se stal tragédií pro mnoho lidí v Texasu a Luisianě. Když začaly vody opadat, zjistilo se, že přežilo ohromné množství domácích mazlíčků, o...  celý článek

Robot umí vystřelovat míčky, které pak pes aportuje.
VIDEO: Chytrý robot nakrmí psa a zabaví ho, když jste v práci

Robot Anthouse pomůže mnoha majitelům domácích mazlíčků, kteří se obávají o jejich duševní zdraví, pokud jsou nuceni je celý den nechávat samotné doma. Robot...  celý článek

Nejmenší a nejmladší člen pražského sloního stáda zatím přišel o první zub a...
Pražským slůňatům už se mění zuby. Na pořádné kly si ale ještě počkají

U slůněte by bez předchozího tréninku mohla dopadnout kontrola zubů hůře než u dítěte, kterému průběh návštěvy u dentisty předem nevysvětlili. Chovatelé je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.