Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ve středních Čechách odchovávají šakali mladé. Usadili se tu trvale

  17:22aktualizováno  17:22
Česká fauna se rozrostla o nového stálého obyvatele v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Před pár dny tu fotopast zachytila kojící fenu šakala obecného, krátce nato fotograf dokumentující projekt návratu kopytníků do české přírody vyfotil i šakalí štěně.

Šakalí štěně se podařilo zastihnout a zvěčnit na pastvině divokých kopytníků nedaleko Milovic, konkrétně nedaleko u Benátek nad Jizerou. | foto: Vojtěch Lukáš

Nejnovější pozorování na pastvině nedaleko Benátek nad Jizerou tak potvrdila výsledky výzkumu, který tu v letech 2015 až 2016 realizovali odborníci z Karlovy univerzity v Praze v rámci projektu návratu velkých kopytníků (více o úspěšném projektu realizovaném společností Česká krajina čtěte zde).

Fotogalerie

„Šakala obecného jsme na dané lokalitě v rámci výzkumu šelem sledovali déle než rok. Ačkoliv byl na území České republiky několikrát zaznamenán již dříve, teprve díky výzkumu pomocí fotopastí jsme byli schopni potvrdit jeho trvalý výskyt,“ uvedla Klára Pyšková z katedry etologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Během roku 2015 byl šakal v lokalitě nafocen téměř šedesátkrát, data z roku 2016 odborníci z Karlovy univerzity právě zpracovávají. „To, že se šakal na lokalitě stále objevuje, potvrzuje naše závěry, že nejde pouze o migrujícího jedince, ale o zvíře, které se u nás trvale usadilo,“ dodala Klára Pyšková.

Nejsevernější místo v Evropě, kde je doložen výskyt šakalů

„Záznamy šakala od nás existují, ale toto je první potvrzení trvalého výskytu na jedné lokalitě,“ konstatoval David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy, a shrnul tak význam výzkumu.

Kojící fenu (lze poznat podle nalitých struků) šakala obecného zachytila před...

Kojící fenu zachytila fotopast

Aktuální snímky šakalů navíc dokazují nejen to, že se šelmy v lokalitě trvale zdržují, ale také jejich rozmnožování. „Záběr z fotopasti zachycující fenu s typicky naběhlými struky je nepřímým důkazem, fotografie šakalího štěněte je však již důkazem přímým, takže o úspěšném rozmnožení šakalů není nejmenších pochyb,“ konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, který v rezervaci spravuje fotopasti v rámci programu Strategie AV 21 - Rozmanitost života a zdraví ekosystémů. Výzkum probíhá v lokalitě, kterou pro projekt poskytla Agentura ochrany přírody a krajiny.

Pozorování samice šakala s mláďaty na území Česka už bylo hlášeno v minulosti, ale chyběly důkazy. Teprve tentokrát je pozorování nezvratně doložené i fotografiemi. „Jedná se o první hodnověrný důkaz rozmnožování šakala na území České republiky a zároveň o nejsevernější doložené rozmnožování šakala v Evropě,“ zdůrazňuje mimořádný význam důkazu Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Ke kopytníkům se tak v rezervaci přidala i šelma

„I když fotopasti zachycují šakaly z pastviny u Benátek nad Jizerou, naše vlastní očitá pozorování, i náhodná pozorování našich spolupracovníků, potvrzují jeho výskyt také na menší pastvině u Milovic a v jejím nejbližším okolí,“ dodává Miloslav Jirků. Divocí koně, zubři a pratuři tak sdílejí rezervaci se středně velkou šelmou, která se zaměřuje na lov malých obratlovců, hlavně hlodavců, živí se však také rostlinnou potravou, zejména plody, a příležitostně mršinami.

Šakali k nám přišli z Balkánu

Na území České republiky i zbytku Evropy se šakal šíří z Balkánu, který je původní oblastí jeho výskytu. Expanze šelmy na sever a západ je dávána do souvislosti se změnami klimatu, rychlý postup šakala Evropou navíc zřejmě usnadňuje člověkem způsobená absence vlků v oblastech, které nyní šakali nově osidlují.

Šakal má žlutohnědé, rezavohnědé až šedavé zbarvení, které se při výměně letní a zimní srsti částečně mění, tmavší chlupy na hřbetě pak často vytvářejí jakousi „dečku“. Kvůli srůstu prostředních prstů na tlapách lze jeho stopy spolehlivě rozeznat od stop jiných psovitých šelem. Žije v párech nebo v malých rodinných smečkách, které obsazují území o rozloze 2 až 20 km².

Největšími zvířaty, která šakal v Evropě loví, jsou zajíci, případně na zemi žijící ptáci, například bažanti. „V Rumunsku tamní myslivci občas zaznamenají šakaly honící srnce, nebylo však dosud zjištěno, že by je i ulovili. Na Balkáně, kde jsou šakali běžní, platí, že pokud se v potravě šakala objeví zbytky vysoké či černé zvěře, jedná o mršiny a zbytky úlovků myslivců,“ dodává Martin Šálek, který se výzkumu šakala na Balkáně dlouhodobě věnuje.

Vzhledem k velikosti a složení potravy šakala je jeho nebezpečnost pro koně, natož pratury a zubry, nulová. „Velcí kopytníci jsou v těchto místech součástí přírody, a přestože pro ně šakali nepředstavují reálné nebezpečí, věříme, že kontakt se středně velkým predátorem může příznivě ovlivňovat přirozené pudy na obranu mláďat i chování mláďat samotných,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Nejprve se u Milovic vrátili do české přírody divocí koně, podívejte se:

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí. Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777 (cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun). Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Další možností podpory je i dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Autor:



Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

KVÍZ: Deset anglických kuchařských výrazů, které musíte znát v receptech

Při vaření se používá hodně postupů, které v anglické terminologii u nás nejsou...

Dnes jen už málokdo vaří podle ušmudlaného deníčku po mamince. Není nic snadnějšího než sednout k počítači nebo...



Pláže Floridy ochromil červený příliv. Hynou ryby, ptáci i želvy

Mrtvé ryby na plážích Floridy

Velká horka trápí nejen Česko, ale i americkou Floridu. Čtenářka Renata Mysliveček, která u zdejších pláží žije, den za...

Se zahradou si hraje. Má být oslavou života, pod jehličnany je mrtvo, říká

Růže jsou podle majitele tohoto nádherně rozkvetlého království pro každou...

Zahradničí přes dvacet let a miluje anglický a holandský typ neformálních zahrad s ostrým kontrastem květů a syté...

Z Prahy prchají do Posázaví na chalupu s půvabnou zahradou po babičce

Dům a zahrada po babičce s dědou přinášejí rodině z Prahy spoustu radosti a...

Domek se zahradou, které budovali zhruba před sedmdesáti lety její děda s babičkou, jsou srdeční záležitostí čtenářky,...

Další z rubriky

VIDEO: Štastný konec týraného medvěda, po letech na řetězu se zamiloval

Dojemný příběh opuštěného medvěda, který dobře dopadl

Záchranáři před časem objevili v albánské vesničce medvěda, který byl uvázaný u kůlny ani ne metr dlouhým řetězem....

Spolky se naštvaly na Českou poštu, prý propaguje množení koček

Plakát, který pobouřil ochránce koček.

Zástupci skupiny Můj život s kočkou, spolku Fineliner a několika dalších se obrátili v otevřeném dopise na Českou...

Plavecká škola pro psí bázlivce. Neházejte je do vody a odepněte obojek

Psa nikdy neberte plavat s plným žaludkem – hrozí mu torze žaludku, která je...

Některá psí plemena, jako třeba labrador či novofundlandský pes, v sobě mají doslova zakódovanou lásku k vodě. Na druhé...

Najdete na iDNES.cz