Ve středních Čechách odchovávají šakali mladé. Usadili se tu trvale

  17:22aktualizováno  17:22
Česká fauna se rozrostla o nového stálého obyvatele v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Před pár dny tu fotopast zachytila kojící fenu šakala obecného, krátce nato fotograf dokumentující projekt návratu kopytníků do české přírody vyfotil i šakalí štěně.

Šakalí štěně se podařilo zastihnout a zvěčnit na pastvině divokých kopytníků nedaleko Milovic, konkrétně nedaleko u Benátek nad Jizerou. | foto: Vojtěch Lukáš

Nejnovější pozorování na pastvině nedaleko Benátek nad Jizerou tak potvrdila výsledky výzkumu, který tu v letech 2015 až 2016 realizovali odborníci z Karlovy univerzity v Praze v rámci projektu návratu velkých kopytníků (více o úspěšném projektu realizovaném společností Česká krajina čtěte zde).

Fotogalerie

„Šakala obecného jsme na dané lokalitě v rámci výzkumu šelem sledovali déle než rok. Ačkoliv byl na území České republiky několikrát zaznamenán již dříve, teprve díky výzkumu pomocí fotopastí jsme byli schopni potvrdit jeho trvalý výskyt,“ uvedla Klára Pyšková z katedry etologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Během roku 2015 byl šakal v lokalitě nafocen téměř šedesátkrát, data z roku 2016 odborníci z Karlovy univerzity právě zpracovávají. „To, že se šakal na lokalitě stále objevuje, potvrzuje naše závěry, že nejde pouze o migrujícího jedince, ale o zvíře, které se u nás trvale usadilo,“ dodala Klára Pyšková.

Nejsevernější místo v Evropě, kde je doložen výskyt šakalů

„Záznamy šakala od nás existují, ale toto je první potvrzení trvalého výskytu na jedné lokalitě,“ konstatoval David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy, a shrnul tak význam výzkumu.

Kojící fenu (lze poznat podle nalitých struků) šakala obecného zachytila před...

Kojící fenu zachytila fotopast

Aktuální snímky šakalů navíc dokazují nejen to, že se šelmy v lokalitě trvale zdržují, ale také jejich rozmnožování. „Záběr z fotopasti zachycující fenu s typicky naběhlými struky je nepřímým důkazem, fotografie šakalího štěněte je však již důkazem přímým, takže o úspěšném rozmnožení šakalů není nejmenších pochyb,“ konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, který v rezervaci spravuje fotopasti v rámci programu Strategie AV 21 - Rozmanitost života a zdraví ekosystémů. Výzkum probíhá v lokalitě, kterou pro projekt poskytla Agentura ochrany přírody a krajiny.

Pozorování samice šakala s mláďaty na území Česka už bylo hlášeno v minulosti, ale chyběly důkazy. Teprve tentokrát je pozorování nezvratně doložené i fotografiemi. „Jedná se o první hodnověrný důkaz rozmnožování šakala na území České republiky a zároveň o nejsevernější doložené rozmnožování šakala v Evropě,“ zdůrazňuje mimořádný význam důkazu Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Ke kopytníkům se tak v rezervaci přidala i šelma

„I když fotopasti zachycují šakaly z pastviny u Benátek nad Jizerou, naše vlastní očitá pozorování, i náhodná pozorování našich spolupracovníků, potvrzují jeho výskyt také na menší pastvině u Milovic a v jejím nejbližším okolí,“ dodává Miloslav Jirků. Divocí koně, zubři a pratuři tak sdílejí rezervaci se středně velkou šelmou, která se zaměřuje na lov malých obratlovců, hlavně hlodavců, živí se však také rostlinnou potravou, zejména plody, a příležitostně mršinami.

Šakali k nám přišli z Balkánu

Na území České republiky i zbytku Evropy se šakal šíří z Balkánu, který je původní oblastí jeho výskytu. Expanze šelmy na sever a západ je dávána do souvislosti se změnami klimatu, rychlý postup šakala Evropou navíc zřejmě usnadňuje člověkem způsobená absence vlků v oblastech, které nyní šakali nově osidlují.

Šakal má žlutohnědé, rezavohnědé až šedavé zbarvení, které se při výměně letní a zimní srsti částečně mění, tmavší chlupy na hřbetě pak často vytvářejí jakousi „dečku“. Kvůli srůstu prostředních prstů na tlapách lze jeho stopy spolehlivě rozeznat od stop jiných psovitých šelem. Žije v párech nebo v malých rodinných smečkách, které obsazují území o rozloze 2 až 20 km².

Největšími zvířaty, která šakal v Evropě loví, jsou zajíci, případně na zemi žijící ptáci, například bažanti. „V Rumunsku tamní myslivci občas zaznamenají šakaly honící srnce, nebylo však dosud zjištěno, že by je i ulovili. Na Balkáně, kde jsou šakali běžní, platí, že pokud se v potravě šakala objeví zbytky vysoké či černé zvěře, jedná o mršiny a zbytky úlovků myslivců,“ dodává Martin Šálek, který se výzkumu šakala na Balkáně dlouhodobě věnuje.

Vzhledem k velikosti a složení potravy šakala je jeho nebezpečnost pro koně, natož pratury a zubry, nulová. „Velcí kopytníci jsou v těchto místech součástí přírody, a přestože pro ně šakali nepředstavují reálné nebezpečí, věříme, že kontakt se středně velkým predátorem může příznivě ovlivňovat přirozené pudy na obranu mláďat i chování mláďat samotných,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Nejprve se u Milovic vrátili do české přírody divocí koně, podívejte se:

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí. Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777 (cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun). Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Další možností podpory je i dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Autor:

Nejčtenější

Neuklízejte od podlahy, prádlo nesušte doma. Při úklidu pozor na 15 chyb

Úklid těch nejexponovanějších míst, jako je kuchyně a koupelna, si nechte...

Je tu čas vánočního úklidu, na který se asi jen málokterá domácnost těší. Nepříjemná povinnost přinese na konci...

Roman Vaněk: mistr kuchařek, podle kterých se dá vařit

Autor kuchařek a zakladatel Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk

Roman Vaněk objevil recept, jak se stát autorem nejoblíbenějších kuchařských knih. Zdánlivě je to naprosto banální:...

Jatýrka si lidi dají, ale na foie gras zapomeňte, radí šéfová v Beskydech

Restauraci s hotelem Rekovice najdete v beskydských kopcích nad Rožnovem pod...

Je libo minestrone, ossobuco nebo foie gras? Proč ne, ale ve venkovské restauraci uprostřed nádherných beskydských lesů...

Na čerstvou štěpku vstupují gorilák Richard i jeho synové jedině obutí

Richard - s bačkorami z dřevité vlny na tlapách - se natahuje po lákavých...

Dvakrát do roka vyměňují chovatelé spolu s dobrovolníky gorilám z hygienických důvodů dřevitou štěpku, která ve vysoké...

Pohlreich: Batáty prý vyhlazují vrásky. Měl bych je začít brát denně

Blesková polévka z batátů

Pohlreich miluje polévky, které považuje doslova za poklad. V dalším dílu Teď vaší Šéf! připravil k večeři bleskovou...

Další z rubriky

Mekongský bobtail je domácí hlídač i komentátor v bezocasém kočičím těle

Mazlení mekongský bobtail miluje, ale nijak dotěrně ho nevyžaduje.

Může vám svým vzhledem připomínat thajskou kočku, jeho ocas je však jasným signálem, že tady je něco jinak. Mekongský...

Bucovina je obří nekompromisní strážce stád v rumunských horách

Bucovina je nádherný a majestátní pes, který ihned upoutá pozornost každého.

Rumunský pastevecký pes bucovina se řadí k málopočetným plemenům, na které jinde jen tak nenarazíte. V jejich domovině...

Češi zachraňují nosaté opice v Indonésii. Pomáhá Zoo Praha, můžete i vy

Kahau nosatý, unikátní plachý primát, jehož populace stojí za záchranu.

Zoo Praha začala finančně podporovat projekt Pesisir Balikpapan, který Češi realizují v Balikpapanském zálivu na...

Najdete na iDNES.cz