Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pečlivě myjte zeleninu, vynechte syrové maso. Ať nesníte toxoplazmu

aktualizováno 
Cysty toxoplazmy, která dokáže ovlivňovat chování člověka, mohou ulpívat na špatně omyté zelenině i ovoci, dostanou se i do vepřového, hovězího či kuřecího masa. Podle vědců už má v sobě tohoto parazita dokonce třetina z nás.

Cysty toxoplazmy přežívají v půdě hodně dlouho, proto je nutné syrovou zeleninu pečlivě omývat. | foto: Profimedia.cz

Když se řekne toxoplazmóza, téměř každému se vybaví, že jde o nemoc, co můžeme chytit od koček, a že těhotné přitom mohou i potratit. To je obvyklé povědomí vedoucí k tomu, že těhotné mladé ženy se okamžitě zbavují kočičího mazlíčka, který s nimi sdílel domácnost často i několik let. Což je zbytečné, v takovém případě jim nic nehrozí.

"Přímo od kočky se nenakazíte, od dospělé už vůbec ne," vysvětluje profesor Jaroslav Flegr z Přírodovědecké fakulty UK, který se výzkumu parazita Toxopasma gondii věnuje už dvacet let a sám má doma jak dvě kočky, tak děti. Bez koček by bylo podle profesora Flegra na světě smutno, sám je považuje za nejlepší přátele člověka.

Říká, že stačí nebýt čuně a od vašich kočičích miláčků vám nic nehrozí. Dobře ví, že parazit se sice pohlavně rozmnožuje výhradně v trávicím ústrojí kočky, ale kočky samotné nepředstavují pro člověka významnější zdroj nákazy.

Pokud kočka nechodí ven a nežere syrové maso, toxoplazmóza jí nehrozí: nikdy se nemůže nakazit, protože s možnými zdroji infekce nepřijde do kontaktu. "Pokud chodí ven a občas slupne nějakou tu myš, i tak produkuje cysty parazita obvykle jen jednou za život, a to pouze přechodně," uklidňuje Flegr.

Zdroje infekce

- Cysty Toxoplasma gondii, kterými se člověk může nakazit, vylučuje kočka s trusem jen jednou či dvakrát za život v průběhu zhruba 10 dní, a to jenom jako kotě. Aby byly cysty infekční, musí být nějakou dobu na vzduchu. Nakazit se tedy můžete, jen když kočičí záchod neuklízíte. Když ho pravidelně čistíte, nenakazíte se.  
- Infekční cysty vydrží v půdě i několik let, proto se lze nakazit ze špatně omyté zeleniny, případně ovoce, ze záhonku.
- Děti se mohou nakazit, když "ochutnávají bábovičky" na pískovišti nebo hlínu, což je pro děti celkem běžná činnost.
- Toxoplazma může být obsažena i v syrovém mase (v kuřecím, hovězím i vepřovém, nejvíce v játrech), pozor tedy například na ochutnávání syrových masových směsí a při práci se syrovým masem v kuchyni. (Rady pro bezpečnou manipulaci ZDE.)

Donedávna si i vědci a lékaři mysleli, že nákaza toxoplazmou znamená akutní nebezpečí jen pro těhotné. To stále platí: pokud žena toxoplazmu nemá a nakazí se až po otěhotnění, hrozí poškození plodu, případně potrat. Pokud se ale nakazila už před otěhotněním, dítěti nic nehrozí, na plod se parazit nepřenese. 

Má váš život ve svých rukou toxoplazma?

Jinak podle profesora Flegra platí, že toxoplazma může dost podstatně ovlivnit život kohokoliv. Akutně se nákaza většinou projeví jako chřipka nebo jiné běžné virové či bakteriální onemocnění a rychle odezní.

Fotogalerie

Jenže kdo se jednou nakazí, má v sobě toxoplazmu už napořád, lék neexistuje. A poslední výzkumy ukázaly, že toxoplazma si umí svého hostitele pěkně "vychovat".

Toxoplazma nerozlišuje, jestli se dostala do těla hlodavce, hospodářského zvířete nebo člověka. Propracuje se až do mozku a dělá všechno proto, aby si "svoji myš" naprogramovala jako co nejsnáze ulovitelnou: zpomalí její reakce, ale přitom zrychlí její pohyb, aby byla pro kočku atraktivnější kořistí.

Dokonce zařídí, aby myš přitahoval pach kočičí moči a ruší tak její vrozený strach z predátora. Chce se totiž za každou cenu dostat do těla kočky, kde jedině se může pohlavně rozmnožit.

A už na začátku devadesátých let přišel profesor Flegr během svých výzkumů (na studentech fakulty i na sobě) s přelomovým zjištěním, že úplně stejně si toxoplazma umí naprogramovat i nakaženého člověka. Například zpomalí jeho reakce natolik, že zvýší pravděpodobnost zavinění dopravní nehody. "Nejhorší je riziko nehody tak do dvou let po nákaze, pak se to postupně zlepší."

Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc., profesor ekologie a evoluční biologie na

Parazitolog Jaroslav Flegr

Navíc profesor Flegr zjistil, že toxoplazmu má odhadem každý třetí člověk u nás, ve Francii dokonce každý druhý: "Důvodem pravděpodobně budou jiné stravovací návyky, Francouzi konzumují víc syrové zeleniny, například v podobě salátů. Jak dlouho vydrží cysty v půdě infekční, v tom hraje roli i podnebí."

Ohroženější jsou přitom více lidé s faktorem Rh negativním, protože u nich následky nákazy nastupují rychleji. "Člověk s pozitivním Rh faktorem má větší šanci si na svoje zpomalené reakce zvyknout a naučit se s nimi žít," říká profesor, který se toxoplazmou nakazil zřejmě ze syrového masa někdy na konci 80. let. 

Ví o sobě, že má reakce o něco pomalejší, ale zase se zbytečně neleká a nepanikaří. Například pro řidiče však může mít nákaza fatální následky: odhaduje se, že toxoplazma může za miliony mrtvých při dopravních nehodách či pracovních úrazech.   

Výzkumy pokračují, ještě se pravděpodobně budeme divit

Na výzkumech toxoplazmy se stále pokračuje, přesto závěry profesora z Prahy v posledních měsících a týdnech doslova hýbou Amerikou i Evropou. Řadě vědců vadí, že výsledky jeho výzkumů vlastně zpochybňují svobodnou lidskou vůli. Přitom profesorův poctivě vedený výzkum respektují, dokonce jeho výsledky začaly svými důkazy doplňovat další nezávislé studie na vědeckých pracovištích ve světě.   

Pokud vás zajímá, jak člověk změní po nákaze toxoplazmou své chování (muži o sebe například přestávají pečovat a ženy se naopak více fintí) či informace o  možné souvislosti nákazy s řadou duševních chorob, najdete odpověď v poslední knize profesora Flegra Pozor, Toxo! (2011). 
U nás psal o výzkumech profesora Flegra opakovaně časopis Týden. A renomovaný americký měsíčník
The Atlantic v posledním vydání své čtenáře ujišťuje, že „Jaroslav Flegr není blázen".  





Nejčtenější

Hlína údajně obsahuje tzv. hodné bakterie, které podobně jako čokoláda...
Unikátní pojízdný záhon přiveze seniorům hlínu a květináče až k lůžku

Té paní už bylo osmdesát roků. V domově pro seniory leží na posteli mezi čtyřmi stěnami, celé dny tráví na lůžku, chodit už moc nemůže. A pak se ozve zaťukání....  celý článek

Poslední rozloučení téměř šedesátileté šimpanzice
Umírající šimpanzice Mama poznala ošetřovatele z mládí a objímala ho

Lidoopi mají nejen velmi dobrou paměť, ale i schopnost k někomu přilnout. Potvrdila to devětapadesátiletá šimpanzí samice Mama, která loni v dubnu uhynula v...  celý článek

Svah za domem by měl být zpevněný výsadbou keřů nebo stromů.
PORADNA: Máme nad domem svah. Mám strach, že se nám sesune na barák

Čtenáře Michala děsí, že se půda sesune na jeho dům. Ptá se, zda je možné svah zpevnit výsadbou vhodných dřevin.  celý článek

Většina červených vín by se měla podávat o teplotě kolem 18 °C. (ilustrační...
Šroubovací uzávěry nemusí být jen u nekvalitních vín, tvrdí someliér

Someliér Libor Nazarčuk upozorňuje, že sudové víno stáčené do PET lahví je určeno k rychlé spotřebě. A už dávno neplatí, že šroubovací uzávěry se používají jen...  celý článek

Ve vařiči můžete vařit, ohřívat i péct.
Nadšenci vsadili na vaření sluncem. Na výrobu už vybrali třináctinásobek

Na serveru Kickstarter se občas objeví nápad, který osloví širokou masu lidí. Takový zásah se podařil při prezentaci solárního vařiče GoSun Go, kdy se vybral...  celý článek

Další z rubriky

Aplikaci PlantNet k určování divokých druhů rostlin si lze do mobilního...
Stačí vyfotit list nebo květ rostliny a aplikace prozradí její jméno

Uživatelsky příjemnou aplikaci, díky níž se z vás může stát vášnivý botanik, vyvinuli francouzští vědci. Stačí vyfotit list, květ, plod nebo kůru rostliny a...  celý článek

Statek Radosti ve Velimi založila Klára Netušilová
Róza a její parta na statku, kde užitková zvířata nechovají pro užitek

Bylo nebylo. Za devatero horami, devatero řekami a jedním železničním přejezdem leží statek, kde se hospodářská zvířata nechovají pro užitek, ale jen pro...  celý článek

Svlačec rolní (Convolvulus arvensis)
Na neodbytný svlačec platí mulčování a postupná regulace

Úhlavní nepřítel zahrádkářů má atraktivní bílé květy, ale zaplevelit zahradu dokáže během chvilky. Jak na něj? Rozlučte se s představou, že ho zlikvidujete...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.