Dokud má malý tučňák mláděcí prachové peří, nehne se z hnízda rodičů

Fascinující tučňáky nehledejte jenom v Antarktidě, jako ty císařské ze samolepkového alba Mláďata světa. V pražské zoo například chovají tučňáky z Jižní Ameriky a krmí je sardinkami, které si loví i ve své domovině.

"My máme Humboldtovy tučňáky, žádné jiné v ČR neuvidíte. Nejblíže jsou pak k vidění tučňáci patagonští, příbuzní s těmi největšími, císařskými, například v zoo ve Vídni a v Berlíně," vysvětlil mluvčí pražské zoo Michal Šťastný. 

Mláďata světa

Čtenáři Mladé fronty DNES ve čtvrtek získali zdarma samolepkové album Mláďata světa a prvních osm samolepek. Na jedné z nich je mládě tučňáka císařského. Album můžete získat také ZDE, za jednu SMS v ceně 20 Kč.

Tučňák císařský se rozmnožuje během tuhé antarktické zimy. Matka snese jediné vejce, to předá samci a hned se vrací na dva měsíce na vodu lovit potravu. Otec pak celou dobu, než se mládě vylíhne, drží vejce pěkně v teple na svých nohách. Přitom samci tráví čas v početných skupinách a tulí se k sobě, aby nemrzli. Malý vylíhnutý tučňák má šedé peří a černobílou hlavu.

Právě chovatelé v Praze ovšem dokážou vypiplat i tučňáčí mládě, o které se jeho rodiče nepostarali (podívejte se na video u staršího článku zde). 

Humboldtovi tučňáci skutečně nepocházejí z ledové Antarktidy, ale ze západního pobřeží Jižní Ameriky. Žijí v Peru a v Chile v oblasti studeného Humboldtova proudu, kde si loví sardele, sardinky a další ryby. Kvůli nadměrnému komerčnímu lovu těchto ryb však bohužel ubývá i těchto tučňáků. 

Jejich pavilon v pražské zoo jim maximálně imituje přírodní podmínky, jen ryby si neloví sami, ale krmí je chovatelé z ruky. Stejně jako v přírodě tu hnízdí v uměle vytvořených dutinách "kamenitého pobřeží".

"Mládě se nehne od rodičů z hnízda, dokud má mláděcí prachové peří, tedy zhruba dva měsíce," popisuje vrchní chovatelka pražské zoo Helena Rosypalová (která je momentálně na mateřské dovolené). I pak se o něho rodiče ještě nějaký čas starají, po nějaké době ho však chovatelé od ostatních na čas oddělí, aby ho naučili brát si ryby od nich z ruky. Pak se k ostatním zase vrací. 

V dospělosti jsou tito tučňáci celí šedočerní, jen spodek těla mají světlý s černými skvrnami a černým páskem na hrudníku; na hlavě mají naopak bílý pruh a růžový kořen zobáku. Samci a samice se zbarvením neliší, proto v zoo používají pro spolehlivé rozlišení pohlaví testy DNA.

V přírodě to mají Humboldtovi tučňáci zařízeno tak, že se pár každoročně schází jen na hnízdění, aby odchoval mláďata. Zbytek roku žije odděleně.