Farmář vyzkoušel, jak do permakulturní zahrady zapadnou vietnamští čuníci

  1:00
První roky zkoušel něco pěstovat a chovat slepice, kachny, kozy, ovce a prasátka. „Postupně se nám ale narodily tři děti a na péči o zvířata už nebylo tolik času,“ vysvětluje Marek Kvapil, proč už vietnamské čuníky ve svém rodinném permakulturním hospodářství na Hané oželeli. Ale o zkušenosti se podělil.

Při permakulturním chovu prasat zdaleka nejde jen o maso. „Chov těchto zvířat může poskytovat řadu dalších výstupů prospěšných pro ekosystém pozemku,“ vysvětluje mladý farmář, který našel inspiraci pro permakulturní chov i pěstování plodin například u Rakušana Seppa Holzera.

Jeho osobní zkušenost se týká čistě vietnamských prasat, která patří mezi nenáročná a odolná plemena ideální pro samozásobitelskou produkci masa.   Jejich výhodou jsou podle farmáře nízké náklady na chov za předpokladu velké zahrady. „Ta jim poskytne čerstvou trávu, listí, plevel a padané ovoce, což jim v kombinaci se zbytky z kuchyně k jejich vykrmení úplně stačí,“ vysvětluje.

Prase chované pastevně a živené zejména na trávě pak roste sice pomaleji než prase přikrmované padanými jablky, případně zbytky z kuchyně, bude mít ale méně tučné maso s vyšší výživovou hodnotou. Podle Marka kvalitnější vepřové v obchodě ani u běžného řezníka neseženete. „Vepřové z pastevního či polopastevního chovu je luxusní potravinou,“ tvrdí na základě vlastní zkušenosti.

A nutná investice? Selátka vietnamských prasat se dají pořídit zhruba za 500 až 600 Kč. Jsou menší než naše klasická česká plemena, dorůstají hmotnosti 60 až 80 kg, ale poskytnou kvalitní maso, sádlo i škvarky.

Krmení je u prasat o eliminace odpadu

Prase je všežravec. „Vietnamské prase je ale hodně býložravé a velice rádo se pase, takže základem krmiva našich prasátek byla kromě kuchyňských zbytků především zelená tráva a ze záhonů na zahradě vytrhaný plevel,“ konstatuje Marek. Obojí je přitom na zahradě či v sadu neustále dostupné kdykoli od jara do podzimu a urodí se to „samo“ spolehlivě každý rok.

Od permakulturní zahrady a chovu zvířat k semenaření

Nejprve se mladý pár z města ocitl na hanáckém venkově a pomalu si začal zkoušet pěstování zeleniny a dalších plodin a chov různých hospodářských zvířat. Zahrada se pro ně postupně ukázala větší prioritou, proto chov zvířat omezili.

Pěstování semínek pro vlastní potřebu, kterému naprosto propadli, je nakonec dovedlo až k pěstováním permasemínek na prodej. „Posledním krokem tímto směrem bylo rozdělení pastviny pro ovce na čtyři malá políčka, na kterých dnes pěstujeme nehybridní semínka zelenin,“ popisuje nadšeně Marek Kvapil, který se o své praktické farmářské zkušenosti dělí na facebookovém profilu Potravinové zahrady.

„Prasátka potom de facto sehrávají důležitou transformační úlohu, když proměňují nejedlou či těžko stravitelnou biomasu v jedlou a chutnou stravu,“ usmívá se nad proměnou zahradního odpadu v jemné maso farmář. Prasátka totiž zkonzumovala veškerý vytrhaný plevel ze záhonu i posekanou trávu.

„Vietnamská prasátka jsme ovšem krmili také padaným ovocem, zejména jablky. Prostě jsme je na podzim vypouštěli do sadu, kde pod ovocnými stromy likvidovala padané plody, které by jinak buď shnily, nebo bychom je museli posbírat vlastníma rukama,“ popisuje Marek, jak jim čuníci ušetřili spoustu práce a ještě eliminovali odpad. Jen občas jim pak přilepšil topinamburovými hlízami nebo kukuřicí.

Jak prasátka ustájit a co s hnojem?

U Kvapilových neměli vytvořený systém výběhů, proto je pouštěli na pastvu jen občas. Většinu času byla ve chlévě, což s sebou neslo výhodu produkce vlastního hnoje.

Pohyb prasátkům svědčí.
Volná pastva v zahradě prasátkům vyhovuje.
Pastvu v sadu prasátka ocení i v zimě.

Volný pohyb po zahradě během podzimu a na začátku zimy prasátkům před porážkou prospěl.

„Až na podzim, před porážkou, jsme prasata nechávali několik hodin denně na pastvě, aby si pohybem posílila zdraví, shodila přebytečné tuky a zpestřila si jídelníček zelenou trávou, plevely a padaným listím. Většina plodin je tou dobou sklizena, takže žádnou větší škodu na úrodě už nemohla způsobit,“ popisuje s tím, že občasné rozrytí půdy jim lze tolerovat.

TIP: Jak lze prasátka chytře využít při zakládání záhonů

O vietnamských prasátkách se sice někdy uvádí, že neryjí, ale není to pravda. „Ryjí docela dost a mohou pozemek doslova převrátit vzhůru nohama. Rytí je jejich přirozenou potřebou a bylo by škoda toho nevyužít,“ vysvětluje Marek Kvapil, jak ho napadlo využít prasátka na přípravu záhonu.

Prasátka své rypáčky zarývala do země a převracela drny vzhůru nohama jako miniaturní pluhy. Za pár týdnů byla tráva pryč a mohl se zde založit záhon pro děti.

Nastlané seno ovšem prasátka při neustálém rytí zapravila do půdy, což ztížilo následnou přípravu záhonku k osetí. Lepší by bylo nastlat prasátkům plevy nebo piliny.

A s využitím prasat při zakládání nových záhonků začal hned experimentovat. „Čerstvě pořízeným selátkům jsme na jaře vytvořili menší výběh v místě budoucího záhonku a již první pokus přinesl výsledek v podobě nového záhonu pro naše děti,“ popsal farmář, jak se pokus osvědčil.

Co se potřeb prasat při ustájení týká, především by měla mít k dispozici dostatečně velký prostor a ideálně i možnost venkovního výběhu. Právě venku se totiž prasata mohou věnovat svým oblíbeným aktivitám jako je přirozené vyhledávání potravy rytím či rochnění se v bahně. Volný pohyb je pro zdraví prasátek hodně důležitý.

A není nutno mít obavy, že prasata nejsou z nejčistotnějších. Marek vyčetl z odborných publikací, že pokud mají ke svému životu dostatečný prostor, jsou to zvířata velice čistotná a nikdy nekálejí tam, kde žerou, nebo kde odpočívají. Pokud jim takové místo vymezíte. A vlastní chov mu to potvrdil.

Důležité také je, aby podlaha ve stáji nebyla příliš tvrdá, například betonová či kovová, protože prasata pak mohou trpět artritidou, výrony a následně pak chronickými bolestmi. Marek proto prasátkům na podlahu vždy nejprve nasypal vrstvu pilin, které dobře nasají močůvku, a navrch podestýlal slámou. Tu podle potřeby doplňoval, pravidelně jednou za měsíc hnůj vybral a vyvezl ven a na podzim ho pak rozhodil na zahradu či na pole a zapravil do půdy.

„Živiny obsažené v zahradním odpadu i v kuchyňských zbytcích se tak dostaly zpátky do půdy, místo aby skončily nevyužité někde na skládce,“ popisuje Marek. A dodává, že se takovým hnojením zároveň posílí důležitá organická složka v půdě a doplní uhlík ve formě plev a slámy.

Autor:
  • Nejčtenější

Seznamte se s Ninou, francouzským buldočkem budoucnosti

26. března 2024

Chovatelé se snaží zachránit francouzského buldočka tím, že odstraňují jeho hlavní zdravotní...

Ve spáleném Českém Švýcarsku už vyrostly břízky ze semínek do výšky metru

22. března 2024

Vědci Botanického ústavu Akademie věd se nestačí divit, s jakou rychlostí se obnovuje vegetace na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pohlreichův cukrář prozradil náročný recept na italské velikonoční holubice

25. března 2024

Co je pro nás velikonoční beránek, to je pro Italy velikonoční holubice. Colomba. Symbol Ducha...

Pohlreich se vrátil do rodné stáje. V Česku na grilu je mírný jako beránek

24. března 2024

Kdo má rád gastronomické soutěže, v tomto pořadu si možná přijde na své. Po krátkém „odskoku“ na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Jak se vyznáte v pivu a jeho čepování?

28. března 2024

Pivo je českým národním nápojem a v jeho konzumaci se pravidelně držíme na horních příčkách...

Ve skleníku topí koňským hnojem, prodlouží si tak sezonu o týdny

28. března 2024

Novou pěstební sezonu zahajují Lucie a Brett Gallagherovi už na konci února. Přestože pozemek v...

KVÍZ: Jak se vyznáte v pivu a jeho čepování?

28. března 2024

Pivo je českým národním nápojem a v jeho konzumaci se pravidelně držíme na horních příčkách...

Semínka rajčat koupejte v heřmánku, radí zkušený zahradník, jak na výsev

27. března 2024

Semena rajčat se tradičně vysévají na Josefa, nicméně do Velikonoc to pořád stihnete tak, abyste po...

Jak máte zorganizovanou knihovnu? Nejlepší vychytávky pro knihomoly

27. března 2024

Každý vášnivý čtenář ví, že čím víc knih doma má, tím náročnější je všechny ty skvosty nějak...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...