„Pohanka je výbornou zahřívající, lehce stravitelnou a bezlepkovou plodinou, ideální jak pro zpestření jídelníčku, tak pro pravidelnou konzumaci při bezlepkové dietě a při nemocech srdce a cév,“ radí specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.
Ta nám také předvedla jednoduchou a u ní doma oblíbenou úpravu pohanky (zde její rady, jak jíst a netloustnout) a stačila jí k tomu miska loupané pohanky, 4 středně velké cibule, miska brynzy, miska mražené kukuřice a tři papriky.
Jak připravit rychlou večeři z pohanky krok za krokem
Pohanku jednoduše opražte na pánvi, stačí dvě až tři minuty, přitom ji pořád míchejte, aby se nepřichytla. Jakmile zhnědne a začne vonět, vezměte ji pod sprchu, respektive ji propláchněte pod tekoucí vodu a slijte z ní nečistoty.
Pak ji zalijte zhruba dvojnásobným množstvím studené vody, lehce osolte, vraťte na sporák a přikryjte poklicí, pod kterou by se měla vařit zhruba 20 minut.
Mezitím si očistěte a nakrájejte zeleninu, kterou pohanku po uvaření dochutíte. Na olivovém oleji určeném pro tepelnou úpravu dozlatova osmahněte cibulku, pak k ní přidejte kousky zeleniny, promíchejte a nechte pár minut prohřát.
Na horkou uvařenou pohanku rozprostřete přímo na pánvi vrstvu rozdrobeného sýru (ovčí, kozí, případně může být i balkánský), na něj pak vrstvu teplé zeleniny, přikryjte poklicí a klidně nechte chvilku odstát.
„Je to ideální večeře,“ usmívá se Margit Slimáková. Než se všichni sejdou v kuchyni u stolu, může stát tohle jídlo na sporáku třeba hodinu a mezitím se v něm krásně propojí chutě a vůně.“ Servírujte s kysanou zeleninou, naprosto skvěle se k pohance hodí třeba obyčejné kysané zelí plné vitaminů (recept, jak si ho snadno připravit doma přímo do zavařovaček, najdete zde).
Co třeba pohanková kaše se škvarky a smaženou cibulkou?
„Proč ne, jen domácí škvarky a cibulku osmahněte jen lehce, protože delší smažení poškozuje rostlinné oleje,“ doporučuje výživová specialistka.
„U nás doma jsou jednoznačně nejoblíbenější palačinky z pohankové mouky, které pocházejí z Francie, kde se jim říká galletes. Naslano pravidelně připravujeme pohanku uvařenou s trochou mraženého hrachu. Po změknutí ještě na pánvi posypeme rozdrobeným ovčím nebo kozím sýrem a na jemno osmahnutou cibulkou a podáváme s kysaným zelím. A z nasušené pohankové natě doma děláme čaje.“
Celou řadu dalších receptů na slaná i sladká jídla z naší fotogalerie najdete zde.
A recept na úplně základní pohankovou kaši? Potřebovat budete 750 l mléka nebo obilninového nápoje (obecně platí 4 až 5 dílů mléka na 1 díl krupice), 150 g pohankové krupice, na ochucení javorový sirup, kakao nebo skořicový cukr, máslo na omaštění a slunečnicová či dýňová semínka, případně i ořechy nebo sušené ovoce na posypání.
Mléko či obilninový nápoj přiveďte k varu, pak stáhněte plamen a za stálého míchání postupně přisypávejte krupici. Vařte na mírném ohni do zhoustnutí, příliš hustou kaši můžete případně rozředit vroucím mlékem. Podávejte politou javorovým sirupem, posypanou kakaem či skořicovým cukrem. Můžete ji také omastit máslem a posypat na sucho opraženými semínky či nasekanými ořechy.
Na pohankové buchty zapomeňte, nevykynou
Chválu bezlepkové pohance pějí hlavně celiatici trpící chronickým onemocněním sliznice tenkého střeva a citliví na lepek. Ti dnes na našem trhu bez problémů najdou pohankové produkty z certifikovaných mlýnů, které pohanku loupou a melou do podoby lámanky, krupice i mouky v odděleném provozu. Její mletí je přitom náročnější, protože má tvrdší slupku než obilí, proto se už v minulosti stavěly speciální mlýny na pohankovou lámanku, krupici i mouku.
Přestože pohanka nepatří mezi obilí (je to dvouděložná, rdesnovitá rostlina, příbuzná rebarbory a šťovíku), také obsahuje především škrob a její využití v kuchyni je tedy prakticky stejné jako u obilnin. Nelze ovšem opomenout jednu důležitou informaci: právě proto, že neobsahuje lepek, zapomeňte, že byste z pohankové mouky připravili třeba nadýchané kynuté buchty.
Z pohanky připravíte celou řadu bezlepkových moučníků, oblíbený štrúdl nevyjímaje.
Zato je pohanka zdrojem plnohodnotných bílkovin, takže tělu dodá potřebné živiny. Navíc je bohatá na vitaminy (především E, B1, B2), vlákninu, cholin, rutin, aminokyseliny (například kyselinu linoleovou), vápník a spoustu dalších látek.
Pohanka na jídelníčku jako lék na spoustu neduhů
Například rutin a vitamin E působí blahodárně na cévy, kterým vrací pružnost a léčí jejich chorobné změny. Účinek rutinu (tedy vitaminu P) ještě násobí vitamin C, proto je potřeba k pohance jíst čerstvou zeleninu, nebo právě uvedené kysané zelí. V kombinaci s vitaminem C totiž rutin zmírňuje potíže s křečovými žílami na nohou.
Obsažené vitaminy B1 a B2 zase dodávají našemu tělu energii a podporují činnost nervů. Spolu s účinky rutinu a vitaminu C pak snižují riziko trombózy, infarktu či mozkové mrtvice, proto je pohanka ideální i pro starší lidi, kteří si chtějí dlouho udržet mentální i fyzickou svěžest. Dodá jim totiž i nezanedbatelné množství cenného vápníku a dalších stopových prvků.
Výše uvedený cholin zase zajišťuje přenos nervových impulsů do nervosvalové ploténky a do mozku, regeneruje jaterní buňky poškozené chorobami a alkoholem a zároveň napomáhá při odbourávání nahromaděného tuku v játrech. Kyselina linoleová snižuje hladinu cholesterolu v krvi a působí proti srážení krve v cévách.
Známý je léčebný účinek pohanky při praskání žilek v oku, v obličeji, při zvýšené krvácivosti, žaludečních a dvanáctníkových vředech. Blahodárně působí při střevních nádorech, ale pomáhá i při bolestivé a dlouhotrvající menstruaci, proti nechutenství a při bolestem hlavy.
A jak je to s pohankou na jídelníčku dětí? „Obecně je pohanka na talíři pro děti zpestřením, i když jsou pro ně vhodnější obiloviny, jako jáhly (o jáhlách více zde, včetně receptů) či rýže. Nejlépe je začínat pohankovými kašemi, které už mohou i malé děti, a teprve po roce začít přidávat pohanku jako přílohu, nebo pohankové palačinky a těstoviny,“ radí Slimáková jako matka tří zdravých dětí.
Odkud pohanka pochází?Tato rdesnovitá rostlina pochází z Himálaje, ale dokázala se zabydlet i v Indii, Bulharsku, ve Finsku či u nás díky nájezdům Tatarů ve 13. století. V mnoha zemích tak je její název odvozen od slova Tatar, u nás od slova pohan, protože pohanští nájezdníci ji vozili v měšcích zavěšených u koňských sedel. U nás se datuje poznání pohanky rokem 1241, kdy odvrátil král Václav I. vpád mongolských Tatarů do českých zemí. Po nich tu zůstaly právě pytle se zrním, které bylo nazváno podle těch, kdo je přinesli - tedy podle pohanů. Pohanková neboli pohančená kaše byla v minulosti oblíbeným jídlem valachů. |
