Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Devět rad, co dělat na zahradě, aby přežili broučci, žáby i motýli

  1:00aktualizováno  1:00
Často máme vůči pavoukům, stonožkám či broukům předsudky, logicky nám vadí klíšťata, komáři či mšice na růži. Jenže každý bezobratlý živočich má v ekosystému svoji nezastupitelnou roli a funkci. Jejich druhovou pestrost tedy nutně potřebujeme zachovat.

Rosnička zelená (Hyla arborea) je naším nejkrásnějším druhem žáby; k rozmožení ji stačí i menší vodní nádrž bez rybí obsádky. | foto: Petr Šípek

„Mikrokosmos bezobratlých je děsivý i fascinující zároveň. Existuje nepřeberné množství tvarů, forem a strategií,“ vysvětluje entomolog Petr Šípek z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Naše živá příroda obrazem

Lidé však nemají pavouky (o pavoucích v Česku, kteří umějí bolestivě kousnout čtěte zde), stonožky, komáry či mšice v oblibě. Jenže každý živočich má v ekosystému svoji roli a funkci. „Vymizení jednoho druhu může znamenat přemnožení druhého, nebo spustit kaskádu vymírání dalších druhů,“ varuje Šípek, který pro veřejnost spolu s kolegou Dominikem Vondráčkem připravil výstavu bezobratlých (podrobnosti zde).

Někdy jsou podle něj spouštěcí mechanismy úbytku druhů nenápadné, jindy jsou důvody mizení druhů zřetelné na první pohled. „Některé druhy postupně mizí, třeba když se změní způsob sečení luk z ručního na strojové, které probíhá velkoplošně a k určitému datu. Okamžité změny pak zaznamenáváme kvůli chemizaci krajiny, rozorávání mezí, plošné revitalizaci alejí starých stromů či intenzifikaci rybníkaření.“ Současně Šípek konstatuje, že mnoho druhů zmizí, aniž bychom si toho mohli vůbec všimnout.  

Devatero pro pestrou zahradu podle entomologa Petra Šípka

1/ Nevysazujte do jezírek ryby
Malý rybníček či jezírko na zahrádce může hostit celou řadu druhů vodních ploštic jako jsou znakoplavky, splešťule, můžete zde pozorovat fascinující přeměnu larvy vážky v dospělce. Přiletí vám sem brouk potápník nebo obrovitý vodomil černý.

Má to ale háček, nesmíte tam mít ryby. Závojnatky, karasové stříbřití nebo američtí sumečkové představují velkou hrozbu pro drobné bezobratlé a obojživelníky, kteří jsou díky intenzivnímu chovu ryb ve velkých rybnících často závislí na drobných vodních plochách. To samé platí o drobných vodních plochách ve volné krajině.

Pak lze třeba v jezírku pozorovat mimo jiné i podobné hemžení (více zde):

2/ Trávu sekejte mozaikovitě
Ať už kosíte trávu pro seno, na krmení nebo skončí na kompostu, nechávejte stát kvetoucí byliny či pruhy vzrostlé trávy. Umožníte tak přežití mnoha druhů motýlů, jejichž housenky při posekání louky přijdou najednou o všechnu potravu. Strojová velkoseč luk k určitému datu - kvůli dotacím - je jednou z významných příčin úbytku motýlů v ČR. Vyhynul takto například žluťásek barvoměnný v Bílých Karpatech.

3/ Nepoužívejte zbytečně chemii
Občas to bez ní nejde, na druhou stranu si uvědomte, že i přes ujištění výrobců o ekologické nezávadnosti jejich produktů zůstávají v přírodě rezidua. Postříkáte-li přípravkem kopřivy, zabijete jím i housenky baboček, které se kopřivami živí.

4/ Nechávejte stát pařezy
Mrtvé dřevo je domovem pro řadu brouků, mnohonožek či stonožek, hnízdí zde i včely samotářky, kutilky a vosičky. Můžete na něm pozorovat lumka, jak klade vajíčko do larvy pilořitky hluboko ve dřevě. Dnes populární frézování pařezů (více zde) připraví o životní prostor střevlíky, tesaříky a třeba i brouky roháče.

5/ Založte kompost, rostlinné zbytky nevyhazujte
Kompost může hostit larvy zlatohlávků a nosorožíků, potravu zde najdou střevlíci a drabčíci nebo třeba larvy tiplic (jak založit kompost, čtěte zde).

Velká výstava bezobratlých v botanické Na Slupi

Entomologům z Přírodovědecké fakulty UK se podařilo nachytat více než 140 druhů u nás žijících „drobných zvířátek“, takže návštěvníci Velké výstavy bezobratlých si je budou moci od soboty 6. do neděle 14. června 2015 prohlédnout pěkně zblízka denně od 10 do 18 hodin (poslední den výstavy do 16 hodin).

Na Velkou výstavu bezobratlých v Botanické zahradě PřF UK v Praze Na Slupi zve brouk nosatec.
Jantarka a motolice: vývojové stadium sporocysty parazitické motolice rodu Leucochloridium pulzuje v oční stopce plže jantarky obecné (Succinea putris), aby upoutala pozornost konečného hostitele, tedy ptáků.
Mravenec druhu Formica fusca hlídá kolonii mšic. Tito mravenci žijí se mšicemi v oboustranně výhodném (mutualistickém) vztahu. Mravenci poskytují mšicím ochranu, výměnou za přístup k jejich sladkým exkrementům tzv. medovici.
V průběhu vegetační sezóny přecházejí mšice k partenogenetickému rozmnožování (tedy bez přítomnosti samců). Samice rodí geneticky identické malé samičky, které již po velmi krátké době dospívají a mohou plodit další potomstvo.

Expozice bude otevřena v botanické zahradě Přírodovědecké fakulty v ulici Na Slupi na Praze 2. Děti do 6 let mají vstup volný. Školní skupiny, které si návštěvu rezervují v Katalogu pro učitele na webu Přírodovědci.cz, mají vstup zdarma (více zde).

Výstava má také svůj facebookový profil, kde najdete aktualitky i soutěže.

6/ Květinové záhony jsou také přínos
Pestré květinové záhony, pokud nejsou stříkané, lákají samotářské včely a motýly, večer na nich zastihneme třeba i lišaje. Hmyz přitahují i kvetoucí keře, jako je dřín, ptačí zob nebo černý bez, výborný je třeba letní šeřík nebo zimolez (jak přitáhnout na svoji zahradu motýly, čtěte zde).

7/ Nezbavujte se bezhlavě starých stromů
Nechejte staré stromy v zahradě či ovocném sadu dožít. Pokud neohrožují své okolí a není to nebezpečné pro člověka, představují domov pro řadu druhů.

8/ Budujte na zahradě pestrost, ne anglický trávník
Snažte se na zahradě vytvořit pestrou mozaiku. Sterilní anglický trávník přiláká výrazně méně druhů prospěšného hmyzu než pestrá mozaika keřů, bylin a stromů, v takové zahradě se můžete těšit i ze zpěvu ptáků (jak vybudovat ekozahradu pro lenochy, čtěte zde.) 

9/ Opatřete bezobratlým hmyzí domeček či hotel
Vytvořte bezobratlým vhodný domov. Na trhu už je řada takzvaných „hmyzích hotelů“, tedy různých domečků a boudiček obsahujících vhodný hnízdní materiál pro čmeláky, včely samotářky i kutilky. Můžete je vyrobit i sami, stačí například navrtaný dřevěný špalek nebo perforovaná cihla, hromada klestí či kamení.

O chlupatých mazlících, včelkách samotářkách více na videu (a zde):

Z naší přírody mizí celá řada druhů každým dnem
Na druhové pestrosti života okolo nás se kulturní a sociální změny ve společnosti odráží každým dnem. Například zánik drobné pastvy způsobil zarůstání krajiny, hlavně malých pastvin a stepí, díky čemuž zmizela řada druhů motýlů. „Ochuzení krajiny probíhá bohužel neustále a nejedná se do budoucna pozitivní trend. Nedávno v Čechách vymřel například jasoň dymnikový, jasoň červenooký či hnědásek osikový,“ konstatuje entomolog.

Řešení není snadné, změna způsobu života je pro člověka těžko představitelná. „Na druhou stranu je možné celé řadě bezobratlých pomoci i svým přístupem, alespoň na své zahradě či chalupě. Díky tomu se pak můžete těšit pestrostí života okolo nás, řada druhů hmyzu je pro nás navíc i užitečná,“ uzavírá Petr Šípek.

Podívejte se, jak se například zmocňuje své oběti pavouk křižák (více zde):

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.