Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Místo vojenského prostoru divoká příroda, kde zubří slečnu pokřtili Tula

  1:17aktualizováno  1:17
Samička zubra evropského se na pastvině u středočeských Benátek nad Jizerou narodila jako první zubří telátko na území bývalého vojenského prostoru Mladá a ve čtvrtek odpoledne se dočkala slavnostního křtu. Jméno Tula, znamenající klidná nebo pokojná, pro ni vybrali čtenáři iDNES.cz a MF DNES.

Výborně prospívající Tulu pokřtili ve čtvrtek odpoledne ministr životního prostředí Richard Brabec a starosta Benátek nad Jizerou Jaroslav Král.

Richard Brabec jí popřál nejen hodně dalších sourozenců. „Zubří slečně Tule přeji, aby v duchu svého jména mohla svůj vegetariánský život na místních travinách vést bez konfliktů, které poznali její předci při střetech s člověkem,“ řekl s tím, že zubři do naší krajiny po staletí patřili.

Fotogalerie

Je proto dobře, že se do ní v posledních letech vracejí a pomáhají tak mimo jiné zachovat cenná travní společenstva a vytvářejí v krajině podmínky pro návrat řady původních rostlinných i živočišných druhů, například hořců či modrásků.

Právě středočeská 160ha rezervace na místě bývalého vojenského prostoru je navíc prvním místem na světě, kde žijí společně všechny tři druhy původních velkých kopytníků Evropy: zubři evropští, pratuři i divocí koně. Jediné, co potřebují od člověka, je klid. Jinak žádnou péči, žádné přikrmování, jsou to zvířata plně adaptovaná na naše podmínky.

„Třeba už proto, že takhle zvláště chráněných území máme ve srovnání s jinými evropskými zeměmi tak málo, je každá takováto akce skvělá,“ uvedl pro iDNES.cz o projektu Česká krajina ministr Brabec, který se obává ničivých důsledků senátních návrhů ohledně národních parků (podrobnosti v článku zde). Ty se budou projednávat 21. února, kde je chce do Sněmovny přijít osobně podpořit prezident Miloš Zeman (více o jeho postoji zde).

Proč jsou divocí kopytníci pro naši krajinu přínosem

Přínos projektu Česká krajina, který se o návrat divokých kopytníků na území bývalého vojenského prostoru u Milovic a Benátek nad Jizerou zasloužil, ocenil i prestižní magazín Science.

Středočeští zubři v lednu 2017.
Divocí koně se u Milovic a Benátek zabydlují teprve dva roky, ale už je jasné,...

Velcí kopytníci se u Milovic a Benátek zabydlují v bývalém vojenském prostoru dva roky a už je jasné, že naší krajině jejich pobyt svědčí.

Podle Brabce je na celém projektu návratu divokých kopytníků na naše území skvělé to, že nebyl nadelegován z ministerstva, ale vyrostl z iniciativy lidí. „Pak je účelné, aby se něco takového podpořilo. Je skvělé, že lidé mají v přetechnizovaném světě čím dál tím větší touhu najít právě taková místa, přijít se tam podívat a odpočívat,“ řekl. A dodal, že poděkování patří ochranářům a autorům projektu i starostovi Benátek nad Jizerou.

Právě pro Jaroslava Krále, starostu Benátek, které jsou této pastvině nejblíže, byly čtvrteční křtiny hlavně signálem do budoucnosti. Přislíbil, že jeho město bude i nadále podporovat úsilí o šetrný přístup k přírodním hodnotám bývalého Vojenského výcvikového prostoru Mladá. „Adaptabilnost a další rozšiřování stád velkých kopytníků potvrzuje smysluplnost a naplňování projektu, kdy se vracíme k obnově původní vegetace v této přírodně cenné a těžce zkoušené lokalitě,“ uvedl Král, který je v Benátkách starostou od roku 1990.

„To, že se zubři a další druhy velkých kopytníků v rezervaci rozmnožují, potvrzuje, že tu našli výborné podmínky,“ připomněl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. I letos už se přes poměrně náročnou zimu narodila dvě nová hříbata (více v článku zde).

Jméno Tula vybralo hned 15 čtenářů iDNES.cz a MF DNES

Na pastvině u Benátek nad Jizerou, zvané Traviny, v bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá, se skupina zubrů začala zabydlovat v prosinci 2015 (viz článek zde). A velice rychle se ukázalo, že do české krajiny přirozeně patří a prospívají jí, přestože v ní dlouhý čas chyběli.

Malý zubří samička Tula na počátku června 2016.
Zubři zabydlující se v bývalém milovickém vojenském prostoru nedaleko Benátek...
Navrhněte zubřímu telátku jméno začínají písmeny TU. Je to samička.
Středočeští zubři v lednu 2017.

Jak Tula vyrůstala? Fotografie vlevo je z počátku června 2016, ta úplně vpravo z ledna 2017.

Matka zubří slečny z polské rezervace přijela již březí, malá Tula se narodila loni v květnu a jméno jí vybírala veřejnost. Vzhledem k plemenné knize bylo pouze nutné zachovat počáteční slabiku Tu (více v článku zde). Ochranářská společnost Česká krajina, která za projektem návratu velkých kopytníků do naší volné přírody stojí, pak z více než čtyř set došlých návrhů vybrala patnáckrát uvedené jméno Tula.

Podle autorů návrhu znamená „klidná“ nebo „pokojná“, ve finštině „vítr“, ve filipínštině „báseň“, v mongolštině je odvozeno od základu slova „překonávat“ a foneticky pak může vycházet z řeckého dívčího jména Fotoula.

Tula je mládětem vedoucí samice stáda

Zubří samička se narodila 26. května loňského roku. „Mláděti se velmi dobře daří a výborně se začlenilo do hierarchie stáda. Pro někoho může být překvapivé, že jako jeho nejmladší člen není na společenském žebříčku skupiny nejníže. Je to dáno také tím, že jeho matka je ve stádě dominantní samicí,“ konstatoval Karel Bendl, ředitel společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která zajišťuje chovatelský dohled v rezervaci.

Středočeští zubři v lednu 2017.

Zubří slečna Tula se svou matkou, která je vedoucí samicí stáda (leden 2017).

Také podle něj je úspěšný projekt závazkem do budoucnosti. „Jak přibývá mláďat, je stále důležitější rezervaci včas rozšířit. Během své dvouleté existence přinesla pastva velkých kopytníků tak pozitivní výsledky, že je nyní zřejmé, že může výrazně pomoci se záchranou a zvýšením stavů mnoha ohrožených druhů i v dalších částech bývalého vojenského prostoru. Navíc je velmi pozitivní, že rezervace získala velkou podporu veřejnosti i místních. A často velmi různorodých organizací, od lesníků, přes myslivce až po kluby branné činnosti a vojenské historie. I tím je tento projekt unikátní,“ dodal Karel Bendl.

Nyní tam na dvou pastvinách žije 30 dospělých divokých koní a sedmnáct hříbat, osm dospělých zubrů a jedno zubří mládě a šest dospělých zpětně šlechtěných praturů a pět pratuřích mláďat. Rezervace se podle původních plánů měla již v loňském roce rozšířit. Vzhledem ke sporům Středočeského kraje s bývalým nájemcem se však proces zdržel. Nyní je potřeba zpoždění co nejdříve dohnat, aby měla stáda s mláďaty dostatek prostoru a pastvy.





Nejčtenější

Vizualizace budoucí podoby výsadby u hřbitovní zdi, tzv. babiččiny zahrádky.
Zahradu klidně budujte postupně, nejdůležitější je koncept

Tato zahrada skýtá útočiště vážně nemocným dětem a jejich rodinám. Místo užívá komunita lidí, z nichž každý jeden může přispět k jeho budování. I když není...  celý článek

Housenka zavíječe zimostrázového
PORADNA: Mám skoro zničený buxus od zavíječe. Co proti tomu mohu dělat

Na začátku května jsem zjistila, že mi buxus na zahradě skoro sežral zavíječ zimostrázový. Myslím, že to tentokrát ještě přežil, ale bojím se, aby se to příští...  celý článek

Pro kus dobrého jídla jsou psi ochotní udělat všechno.
Psi jsou pro jídlo schopni udělat cokoliv. I podfouknout svého páníčka

Marianne Heberleinová z curyšské univerzity doma pozorovala nepravosti svých psů, udivovala ji jejich vynalézavost. S kolegy vytvořila studii, která podle ní...  celý článek

Pstruh obecný potoční
Pstruh potoční je už dnes skoro ohrožená ryba, tvrdí rybář Jakub Vágner

Kvůli kormoránům i lidem je dnes pstruh žijící v potocích vzácností, říká Jakub Vágner v novém dílu pořadu S Jakubem na rybách. Probere techniky lovu pstruhů.  celý článek

Další z rubriky

Letošní velbloudí přírůstek, díky kterému lze od jeho matky ochutnat vysoce...
Velbloudí máma pečuje o tucet korábů pouště, přestože koušou a plivají

Dokážou na vás nepěkně plivnout a když jim geny zavelí, tak i kousnout. Zároveň ale umí rozdávat klid a pohodu. Velbloudi jsou si zkrátka vědomi své...  celý článek

Lachtan stáhl holčičku pod vodu.
VIDEO: Lachtan strhl malou dívku do vody. Myslel, že je to pochoutka

Opět se potvrdilo, že s divokými zvířaty není radno si zahrávat. Poučení si ponese do života malá holčička, pro kterou se stalo zábavné krmení lachtana...  celý článek

Pro kus dobrého jídla jsou psi ochotní udělat všechno.
Psi jsou pro jídlo schopni udělat cokoliv. I podfouknout svého páníčka

Marianne Heberleinová z curyšské univerzity doma pozorovala nepravosti svých psů, udivovala ji jejich vynalézavost. S kolegy vytvořila studii, která podle ní...  celý článek

GONVARRI CZECH, s.r.o. - Andrea Gabrhelová
IT technik

GONVARRI CZECH, s.r.o. - Andrea Gabrhelová
Ústecký kraj
nabízený plat: 20 000 - 45 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.