Makak oblečený jako číšník, který běhá po dvou a zásobuje hosty japonské restaurace vším, na co si jen vzpomenou. Ti jsou nadšeni, vzdychají úžasem, fotoaparáty mobilních telefonů jsou neustále v pohotovosti.
Majitel restaurace Kaoru Otsuka tvrdí, že jeho první opice jménem Yat-chan, prostě začala dobrovolně kopírovat personál. Naprostou hvězdou jeho atrakce se ale stala tříletá Fuku-chan (zachycená na úvodním videu), která už nekopírovala personál, ale prostě starší samici svého vlastního druhu.
Bizarní záznam tak ukazuje, že Fuku-chan každodenně obsluhuje v černobílé uniformě a hostům nosí nápoje i ubrousky. Zákazníci se pak fotí s celou skupinou makaků včetně mláďat na vodítkách. Komu to snad přijde kruté, toho majitel ujišťuje, že jeho chlupatí opičí přátelé jsou údajně šťastní.
Platí je v banánech, jsou mu prý bližší než vlastní rodina a tráví s nimi celý den. „Jakmile jsem je k sobě připoutal, nemohu je opustit. Na to jsou prostě příliš roztomilé,“ uzavírá majitel, se kterým opičky spí v posteli.
Zneužívání zvířat pro výdělek do 21. století nepatří
„Je to příšerné. Člověku se nechce věřit, že v dnešní době, v tak vyspělé zemi jako Japonsko, je něco takového vůbec možné,“ komentuje video zoolog Vít Lukáš, který působí v Zoo Praha jako kurátor primátů. S tím, že by něco podobného v dnešní době očekával ještě tak v Číně, Thajsku či Kambodži.
Místo platu dostávají opice za odměnu banány, pracují tedy vlastně za byt a stravu.
Video působí jako roztomilá reklama na restauraci, kde si to hosté opravdu užijí a budou se bavit. „Evidentně totiž nejsou schopni posoudit důsledky pro ta zvířata. Je to typický příklad, kdy se využívají divoká respektive nedomestikovaná zvířata ke komerčním účelům na úrovni těch nejhorších cirkusů. Fungují čistě jako lákadlo určené k pobavení zákazníků,“ konstatuje.
I když jsou tato zvířata odchována uměle, jako by šlo o domácí mazlíčky (je to podobné jako v případě domácího mazlíka kynkažu, viz video a článek zde), pořád jsou to nedomestikovaná zvířata, pro která něco podobného není přirozené. „Je to obrovský rozdíl oproti kočkám, psům či papouškům, kteří se domestikovali stovky a tisíce let a už jsou i geneticky připraveni na soužití s člověkem. A zároveň jsou schopni se i rozmnožovat, vysvětluje zoolog.
Smutné konce ochočených nedomestikovaných zvířatV podobných případech - ať už v Asii, Africe nebo Jižní Americe - jde většinou o chráněné druhy primátů, které jsou cílem nelegálních obchodníků se zvířaty, různých cirkusů, soukromých show. „A nemusíme chodit daleko, Češi v tomto bohužel nezůstávají pozadu. Vždyť na podobném principu funguje například zoopark ve Zvoli, kde účelově odebírají mláďata šelem rodičům, odchovají je uměle, aby byla fixovaná na člověka, a návštěvníci se s nimi pak mohou za pár stovek vyfotit. Na gibona na řetězu, pijícího navíc colu, zase láká thajský resort Kosamui cz, který provozuje Čech a jezdí tam hlavně krajané z Česka a Slováci.“ (Viz foto na fb profilu zde.) Takto odchovaná zvířata už jsou navždy odepsaná. „Navíc když dospějí, mohou se snažit vybojovat si svoji pozici a vymknout se lidské kontrole. Často pak dochází k úrazům, šelmy i velké opice mají ve svých zubech a drápech mocné zbraně, a lidé se jich pak snaží zbavit. Někdy je i vypustí zpět do přírody, tam ale nejsou tito nešťastníci schopni přežít,“ konstatuje zoolog. |
V případě nedomestikovaných druhů, jako jsou v tomto případě makakové, z nich soužití s lidmi dělá v podstatě sociopaty, kteří už nikdy nejsou schopni mezi příslušníky svého druhu fungovat přirozeně a prožít plnohodnotný život. Pokud to bereme tak, že klíčové je zachování druhu. Místo toho se fixují na lidi, protože jsou to společenská zvířata, která žijí v rodinných skupinách a vazby potřebují.
V moderních zoo, jako je ta pražská, se naopak klade důraz na to, aby byla mláďata přirozeně odchovaná. „Uměle odchovaná zvířata jsou totiž téměř s jistotou vždy poznamená psychicky a chovají se nepřirozeně, protože je na nich znát obrovský vliv člověka. Jako konkrétní příklad lze uvést uměle odchovanou gorilí samici Bikiru, která už bude navždy jiná než ostatní,“ uvádí konkrétní příklad (více o uměle odchované gorilí samici zde).
Divoká zvířata prostě i v lidské péči potřebují žít v přirozeně fungující skupině, kde odkoukají správné vzorce chování, porody, péči o mláďata, hierarchii v rámci skupiny a podobně. „Je to důležité i proto, že uměle odchovaná zvířata se pak neumějí ani pářit, postarat se o mláďata, neumějí řešit běžné situace, protože to neměli od koho odkoukat. A téměř nikdy tedy pak už nežijí plnohodnotný život,“ uzavírá zoolog.
