Na videu se podařilo zachytit, jak to malý Ajabu umí rozbalit. Z vysokého špalku skáče mámě na břicho prostě proto, že je hravý a chce si docela obyčejně zablbnout. Jako to koneckonců dělají se svými rodiči i malé děti.
„Na videu je vidět, jak je Shinda úžasně trpělivá matka. Přestože už mu po prvním skoku plnou vahou na své břicho raději nastavuje nohu, aby jeho dopad zmírnila, skákat ho nechá. Ajabu opakovaně vylezl na špalek a skočil asi šestkrát,“ chválí vzornou matku Shindu kurátor primátů Vít Lukáš.
Pro gorilí batole je to každopádně úžasná posilovna. „Ajabu je pohybově velmi zdatný, dávno už celkem zkušeně leze a šplhá po parkosech. Dokonce se s obrovskou chutí houpe na těch nejvýše zavěšených lanech, lítá dva a půl metru nad zemí sem a tam a vůbec se toho nebojí,“ dodává kurátor.
Kolik váží gorilí kluci z Prahy? |
Ajabu má svoje skoky od koho odkoukávat, jeho parťák Nuru rád skáče úplně do všeho: do hamaky, dřevitky, na svou mámu Kijivu, i na tetu a kojnou Kambu. A jako by žák překonával svého učitele, Ajabu je - zdá se - oproti Nuruovi (kterého zachycuje druhá polovina úvodního videa) ještě tvrdohlavější a neodbytnější.
Kdykoliv si umane, vyleze své matce na záda a nechá se vozit, nebo po ní jen leze, aby se sem tam napil mléka. Cokoliv je schopen opakovat tak dlouho, až ho to Shinda nakonec nechá udělat. V tom je jí povahově velmi podobný.
Mláďata jsou hájená, vůči dospělým si mohou dovolit hodně
Všichni tři gorilí kluci - Ajabu, Nuru a dokonce i téměř dospělý Kiburi - jsou ve skupině pořád považování za mláďata, takže si od nich samice nechají líbit i nepříjemné skákání na břicho či na záda. “A to nejen od těch dvou menších, někdy dokonce i od Kiburiho, který už váží zhruba 55 kilogramů. Vedle toho je o 20 kilogramů lehčí Nuru pořád ještě prcek,“ konstatuje kurátor.
Nicméně Kiburi už nemá benevolentní přístup ze strany samic tak samozřejmý. Přece jen už je to dospívající samec, jehož výpady vůči ostatním nemají nic společného s bezstarostnou hrou, spíše je to škodolibé pošťuchování od puberťáka (čtěte zde, jak Kiburi dokáže samice svými naschvály naštvat).
Každopádně je úžasné pozorovat současnou gorilí skupinu se třemi mláďaty, jak přirozeně je vychovávají. Ajabu, kterému byl v dubnu teprve rok, už teď začíná víc poletovat po pavilonu sám, i když má matku pořád někde nablízku.
Ale rád se honí se svými staršími bratry - s již sedmiletým Kiburim nebo téměř pětiletým Nuruem - kolem tunelu i tunelem, přes palandu, kolem parkosů. Je evidentní, jak se ti starší přizpůsobují nejen jeho rychlosti, mírní se i v razanci pohlavků a vzájemného pošťuchování úměrně jeho velikosti.
Hlasujte o nejlepší foto  Ze soutěžních příspěvků do fotosoutěže Zoo Praha (hlasujte do listopadu 2017) |
To pak bývají ty okamžiky, kdy se Nuru rozdovádí tak, že s přískoky radostně vlítne na samici Kijivu nebo na Kambu - s plnou vahou svých více než 30 kilogramů. Ajabu tyto ´skoky na matku´ vlastně jen dotáhl k dokonalosti.
Jednak ho napadlo vylézt si přitom na špalek, navíc na Shindu skákal s nápřahem rukou dozadu jako školený skokan do vody. Má štěstí, že s ním má Shinda takovou trpělivost a nečekaný skok na břicho ji nevyvedl z míry.
