Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V lednu byste se z lesa neměli vrátit s prázdnou, slibuje mykoložka

aktualizováno 
Když teď v lednu dostanete chuť na houbový guláš nebo dršťkovku, není nic jednoduššího, než zajít do lesa. Alespoň podle zkušené mykoložky. Rostou totiž zimní druhy jako penízovka sametonohá, hlíva ústřičná či Jidášovo ucho. Pokud nejsou dvacetistupňové mrazy, jejich přemrznutí se bát nemusíte.

Penízovka sametonohá. Sníh ani mráz jí nevadí. | foto: Martina Čermáková

Když jsme se s Terezou Tejklovou spolu bavily o houbách v polovině listopadu, varovala před sběrem přemrzlých hřibů.

Fotogalerie

„Vidíte, je to sice ironie, ale na zmrzlé hřiby můžete klidně narazit i teď. Je to spíše kuriozita, ale některé houby z podzimu lze ještě v lese najít,“ konstatuje s úsměvem mykoložka z Muzea východních Čech v Hradci Králové.

A jak jsou na tom lesy teď v polovině ledna s houbami, které se sbírat a zpracovat v kuchyni dají? „V posledních dvou měsících rostlo poměrně dost jedlých druhů, k nalezení byly ještě v prosinci šťavnatky pomrazky, nebo třeba šťavnatky modřínové, pařezník pozdní, rostly i různé druhy čirůvek. A hlavně se objevily velmi chutné zimní druhy: hlíva ústřičná a penízovka sametonohá,“ je v obraze Tereza Tejklová.

V kuchyni se vyřádíte i s Jidášovým uchem

Nejen zmíněná hlíva s penízovkou za zpracování v kuchyni rozhodně stojí. „Co se použití týká, hlíva je vhodná i na delší tepelné úpravy, takže se z ní připravuje třeba falešná dršťková polévka - kde dršťky nahradíte kloboučky hlívy pokrájenými na proužky, případně guláš, v němž maso nahradíte houbami,“ radí mykoložka osvědčené recepty.

I když na vycházkových okruzích kolem naší městské části Praha-Kolovraty leží...

Na penízovku sametonohou narazíte i na vycházce kolem Prahy (foto z loňského ledna, Praha-Kolovraty).

Penízovka je podle jejích zkušeností spíše jemnou houbou, používá se třeba do polévek, ale je možné ji přidat i do nádivky. Jsou ale i houbaři, kteří si z penízovky s chutí udělají smaženici. „Obvykle se konzumují jen kloboučky, protože třeně jsou tužší. Což vlastně platí i pro hlívu.“

Roste také ucho Jidášovo, pro které je někdy též používán název čínská černá houba. „Ovšem pozor, stejně se ve skutečnosti jmenuje jiný, příbuzný druh rostoucí v Asii,“ upozorňuje Tejklová. I Jidášovo ucho se ovšem podle ní v kuchyni hodí především do různých směsí a pokrmů na asijský způsob

Penízovku, hlívu i ucho můžete sušit, přemrznutí jim nevadí

Všechny tři právě rostoucí uvedení zimní druhy jde bez problému sušit. „Asi nejvhodnější je právě ucho Jidášovo,“ říká Tereza Tejklová. „Když ho pak chceme použít, sušené plodnice jednoduše namočíme do vody, kde krásně nabobtnají a jsou jako čerstvé.“

Hlíva ústřičná

Hlíva ústřičná

Sušenou hlívu si zase někteří lidé melou a užívají v kapslích na podporu imunitního systému. Podle odborníka na léčivky Ing. Jiřího Pirnera hlíva opravdu zvyšuje při dlouhodobějším, cca dvouměsíčním, užívání celkovou tělesnou obranyschopnost. Sušená a rozemletá na prášek se dá přidávat do jídel podobně jako koření; na posílení imunity úplně stačí přidat si každé ráno půl lžičky do jogurtu.

Žádnému z těchto tří druhů navíc nevadí přemrznutí, pokud to tedy není holomráz 20 stupňů pod nulou. „Když uvidíte, že houby jsou vodnaté, „zvadlé“ nebo mají černé fleky, tak je rozhodně raději nesbírejte,“ radí Tejklová.

Kde penízovku, hlívu i ucho hledat?

Hlíva i penízovka jsou typickými zimními druhy. „Během zimy rostou vždy, když je teplota nad nulou. Jakmile klesne, jejich růst se zastaví. A po následném oteplení zase rostou, jako by se nechumelilo,“ vysvětluje mykoložka. 

V lese pozor na smrtelně jedovatou čepičatku!

Údajně se říká, že v zimě žádné jedovaté houby nejsou, ale není to pravda. „Není jich sice mnoho, ale na nějaké můžeme přeci jen narazit i teď,“ konstatuje mykoložka.

Poměrně často lze podle jejích zkušeností potkat začínající trsy mírně jedovaté třepenitky svazčité. Vzácně ale ještě můžete najít i čepičatku jehličnanovou, což je houba dokonce smrtelně jedovatá.

Smrtelně jedovatá čepičatka jehličnanová!
Čirůvka dvoubarvá

Vlevo smrtelně jedovatá čepičatka jehličnanová, vpravo čirůvka dvoubarvá

Je třeba samozřejmě dát pozor, v jakém stavu jsou houby, které sbíráme. Přestože se stále tu a tam dají najít čirůvky dvoubarvé, ty už bychom rozhodně konzumovat neměli, neboť by nám mohly přivodit nepříjemné obtíže.

Rostou na dřevě listnáčů, velmi vzácně se mohou objevit i na jehličnanech a mají celkem rády vlhko. Takže podle Tejklové je ideální se vypravit někam k vodě, kde není okolí příliš upravováno a lze tam najít opadané větve nebo kmeny.

Ucho Jidášovo pak roste na mrtvých větvích nejrůznějších listnáčů, velmi často bezu černého. Vyhovují mu zarostlé křovinaté lokality.

Během zimní procházky ovšem vzhledem k momentálnímu teplému počasí můžete narazit i na druhy, které obvykle rostou spíše koncem zimy nebo počátkem jara.

„Rostou i poměrně vzácné druhy jako je ohnivec černý, nebo kališník běločerný. Na procházkách ale můžete potkat také ohnivce rakouské, které v tuto dobu bývají jen několik milimetrů veliké, ale letos už jsou pěkně urostlé a mají i okolo pěti centimetrů,“ popisuje mykoložka vzácnější houby.

Autor:

Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

KVÍZ: Deset anglických kuchařských výrazů, které musíte znát v receptech

Při vaření se používá hodně postupů, které v anglické terminologii u nás nejsou...

Dnes jen už málokdo vaří podle ušmudlaného deníčku po mamince. Není nic snadnějšího než sednout k počítači nebo...



Pláže Floridy ochromil červený příliv. Hynou ryby, ptáci i želvy

Mrtvé ryby na plážích Floridy

Velká horka trápí nejen Česko, ale i americkou Floridu. Čtenářka Renata Mysliveček, která u zdejších pláží žije, den za...

Se zahradou si hraje. Má být oslavou života, pod jehličnany je mrtvo, říká

Růže jsou podle majitele tohoto nádherně rozkvetlého království pro každou...

Zahradničí přes dvacet let a miluje anglický a holandský typ neformálních zahrad s ostrým kontrastem květů a syté...

Z Prahy prchají do Posázaví na chalupu s půvabnou zahradou po babičce

Dům a zahrada po babičce s dědou přinášejí rodině z Prahy spoustu radosti a...

Domek se zahradou, které budovali zhruba před sedmdesáti lety její děda s babičkou, jsou srdeční záležitostí čtenářky,...

Další z rubriky

Nejlepší houbové chutě: zlato získal kotrč, stříbro lišky, hřib bronz

Kotrče, lišky a hříbky volíme za vítězné houby.

Podobný žebříček u houbařského národa vždycky vyvolá diskuse, přesto to zkusme. Gastronomická expertka magazínu Víkend...

Jedovaté václavky promění ve zdravou delikatesu až kuchyňská úprava

Václavka smrková

Jakmile je použijete do guláše či naložíte do sladkokyselého nálevu, jsou václavky opravdovou delikatesou a jedním z...

Otrava houbami. Jak se jí vyhnout a co dělat, když k ní přece jen dojde

Jste si opravdu jistí, že v kuchyni zpracováváte jen houby, které dobře znáte?

Plný košík hub, smaženici, houbové řízky či bramboračku si rád dá každý. A nikdo nechce, aby mu po houbové pochoutce...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz