Byly to právě Velikonoce či letnice – tedy padesátidenní oslava Velikonoc – kdy se z klášterů a pivovarů vyvalily sudy se speciální várkou slavnostního piva. „Známá jsou masopustní piva, která se před desítkami a stovkami let často vařila v klášterech. Byla silná, protože měla dodat člověku, který nemohl jíst maso během půstu, dostatek energie. Speciální piva se ve středověku vařila třeba na důležité oslavy sklizní, silná piva zase na zimu,“ říká Marek Kocvera, manažer pražského Klášterního pivovaru Strahov.
Homebrewing |
Speciální zelené pivo, které se v Česku dostalo do módy před pár lety, není z hlediska slavnostních pivních experimentů nic nového. Každý pivovar si jeho výrobu chrání, například Rohozec z Turnovska.
„Do piva jsou přidané jarní bylinky, třeba mladý ječmen nebo sušený podběl. Ty by v pivu měly být lehce cítit. Často to jsou rostliny z minulého roku, protože na ty letošní je ještě brzo,“ vysvětluje ředitel pivovaru František Jungmann.
Bylinné extrakty
Není to však tak, že by sládek vzal několik pomocníků a vyrazil na louku za pivovar trhat podběl. „Dnes se používají bylinné extrakty, které vyrábí specializovaní výrobci. My je bereme od jedné české a od jedné rakouské firmy,“ dodává Jungmann.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Už potřinácté letos uvařil Zelené pivo i pivovar Starobrno. Kromě bylinného výluhu do něj v Brně přidávají speciální likér, který napomáhá správnému zbarvení.
Jsou však i pivovary, které zelené pivo nevyrábí. „Nejsem zastáncem zelených nebo jinak barvených piv. Občas je to jen marketingová akce, kdy je pivo barveno potravinářským barvivem, které, jestli se nepletu, se vyrábí z dehtu. Nic víc autoři těchto piv nevymyslí,“ podotýká Kocvera z klášterního pivovaru, jehož pivovar připravuje slavnostní velikonoční třináctku.
Sváteční piva mají tradici dlouhou stovky letKopřivové pivo – Kopřivy se přidávají nejen do nádivek, ale i do piva. Napříč českými hospodami bude na Velikonoce k ochutnání kopřivové pivo. Známé je už od 16. století z Británie. Má lehce nazelenalý nádech a voní i chutná po kopřivách. Sušených se jich na výrobu 1 400 půllitrů spotřebuje asi sedm kilogramů. Zázvorové pivo – O Velikonocích možná narazíte také na pivo zázvorové, které bylo v dřívějších dobách považováno za sváteční mok. S trochou nadsázky sládkové tvrdí, že pivo s kopřivou či zázvorem je prevencí proti chřipce. „Poslední pivo“ – Brněnský minipivovar Hauskrecht připraví speciál s názvem PH 13 Marcen. Tomuto moku se říkalo německy Märzenbier, česky březnové pivo. Ve středověkém Bavorsku se tak pojmenovávalo poslední pivo uvařené před svátkem sv. Jiří (24. dubna). Po něm bylo královským nařízením zakázáno až do září pivovařit. Důvodem byly časté letní požáry pivovarů i vyšší letní teploty, v nichž se bez umělého chlazení tento spodně kvašený temně jantarový ležák nemohl vyrábět. |
