Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


PŘEHLED: Osm druhů hub, jejichž záměna může být fatální

aktualizováno 
Vybrali jsme osm druhů hub, které nejsnadněji zaměníte za jedlé. Následky mohou být přinejmenším hodně nepříjemné, v horším případě zanechají trvalé následky v podobě poškození ledvin. Rostou u nás ale i houby smrtelně jedovaté.

Žampion zápašný neboli pečarka zápašná | foto: Jaroslav Malý

Zaměnit nevědomky jedovatou houbu za jedlou není zase takový problém, rozdíly jsou leckdy minimální. Ale jsou. Viz například předchozí článek Smrtelně jedovatou bílou muchomůrku si snadno spletete se žampionem. Popis jednotlivých druhů najdete i v našem Atlasu hub

Sbírejte tedy jen ty druhy, které opravdu bezpečně poznáte a v případě byť jen minimálních pochybností úlovek raději oželte nebo se poraďte se zkušeným mykologem. Varováním budiž loňská smrtelná otrava bedlou červenající (čtěte Bedla zabila ženu). A na jaké další houby si dát při houbaření opravdu pozor? 

Muchomůrka zelená

Prudce jedovatá, otrava se může projevit 6 až 8 hodin i více než den po požití. Možnost záměny s žampionem (ten ale nevyrůstá z pochvy a má růžové, později čokoládové lupeny).

Muchomůrka zelená

Muchomůrka zelená

Muchomůrka zelená má klobouk v mládí kulovitý, ve stáří plochý, s hladkým povrchem. Má zelenavou až hnědavou barvu, může však být i velmi světlý, s bílými lupeny. Nohu (třeň) má štíhlou, bílou, hladkou s prstenem, naspodu má výraznou pochvu. Dužnina této muchomůrky je bílá a sladce voní. Roste ve smíšených i listnatých lesích, zvlášť vázána je na duby. Najdete ji od časného léta až do pozdního podzimu.

Muchomůrka tygrovaná

Prudce jedovatá, projevy půl až 2 hodiny po požití. Můžete ji zaměnit s muchomůrkou růžovkou (její dužnina ale po poranění vždy zrůžoví) nebo muchomůrkou šedivkou (ta ale nemá rýhovaný okraj klobouku, prsten ano).

Muchomůrka tygrovaná

Muchomůrka tygrovaná

Muchomůrka tygrovaná má šedohnědý klobouk, na okrajích rýhovaný (i když pozor, ve vyšších polohách roste i varianta bez rýhování), pokrytý bělavými útržky plachetky, z níž houba vyrostla. Lupeny má husté, bílé, prsten nevýrazný a nerýhovaný. Třeň s kulovitou hlízou s prstýnky má bílou dužninu. Častěji roste v listnatých lesích, najdete ji ale i v jehličnatých, od července až do podzimu.

Závojenka olovová

Jedovatá, může být i smrtelně. Projevy otravy se objevují zhruba za dvě hodiny a trvají až tři dny. Možnost záměny s čirůvkou májovkou (ta má ale husté lupeny, bělavé až krémové, a roste v dubnu až červnu).

Závojenka olovová

Závojenka olovová

Závojenka olovová má klobouk bělavý až našedlý, se zaobleným hrbolem, okraj vždy podvinutý. Lupeny spíš řídké, lehce žlutavé, později narůžovělé. Třeň je kyjovitý a ve stáří dutý. Dužninu má závojenka bělavou, kteá se nemění ani při poranění, s moučnou vůní. Roste od června do září v listnatých lesích s vápencovým podkladem.

Pavučinec plyšový

Jedovatý, poškozuje ledviny. Pozor, otrava touto houbou je zákeřná v tom, že se projeví až za 4 až 20 dní. Možnost záměny s ryzcem oranžovým (ten má ale klobouk vmáčklý, lupeny husté a roní bílé mléko) nebo pavučincem náramkovitým (ten má výrazné hnědooranžové kroužky, jako náramky, na třeni).

Pavučinec plyšový

Pavučinec plyšový

Pavučinec plyšový má oranžově až červenavě hnědý klobouk s tupým hrbolkem a lehce podvinutým okrajem, na omak je suchý a sametový. Řídké lupeny má v mládí žluté, později skořicově hnědé. Třeň je žlutavý, po poranění hnědne. Slabě voní po ředkvičkách. Roste v listnatých a smíšených lesích, zejména pod duby, od července až do října.

Čepičnatka jehličnanová

Prudce jedovatá, obsahuje stejný jed jako muchomůrka zelená. Možnost záměny s jedlými druhy jako je opěňka měnlivá (má šupinatý třeň, roste na listnatém dřevě a ve větších trsech; kdo sbírá opěňku, měl by vždy být opatrný – mohou růst s čepičnatkou i na stejném pařezu).

Čepičnatka jehličnanová

Čepičnatka jehličnanová

Čepičnatka jehličnanová má klobouk velký do čtyř centimetrů, vyklenutý až plochý, lesklý, hnědý s nádechem do žluta či do červena, s rýhovaným okrajem. Lupeny má nahnědlé a husté. Třeň má nahnědlý, bělavě vláknitý, dužninu světle okrovou. Voní moučně. Vyskytuje se obvykle v jehličnatých lesích, roste na pařezech, od srpna do listopadu.

Holubinka vrhavka

Způsobuje žaludeční potíže (asi na půl dne), otrava naštěstí nezanechává následky. Možnost záměny s jedlými druhy holubinek. Kdo bezpečně pozná tvar holubinky, může ochutnávat – palčivé jsou nejedlé, příjemně chutnající jedlé.

Holubinka vrhavka

Holubinka vrhavka

Holubinka vrhavka má nepřehlédnutelný klobouk barvy vlčího máku, který má zprvu polokulovitý tvar, později vmáčklý. Lupeny má husté a bílé. Válcovitý třeň je bez prstenu a bez pochvy. Vrhavka má příjemně ovocnou vůni, ale palčivou chuť. Roste od července až do října ve vlhkých stinných lesích, hlavně v jehličnatých.

Žampion zápašný

Způsobuje nevolnosti, obvykle po požití většího množství. Možnost záměny s jinými druhy žampionů, zvláště žampionem hlíznatým (pro ten je ale typická anýzová vůně), polním nebo ovčím.

Žampion zápašný neboli pečarka zápašná

Žampion zápašný

Žampion zápašný neboli pečarka zápašná má klobouk i třeň bílé barvy, s růžovými lupeny. Třeň má prsten a je na konci nápadně hlízovitě rozšířený. Při poranění rychle a výrazně žloutne. Při tepelné úpravě výrazně nepříjemně páchne po karbolu (to lze už na místě nálezu vyzkoušet třeba zapalovačem). Roste v lesích všech typů, v parcích i zahradách. 

Ryzec hnědý

Vyvolává zvracení a průjmy. Otrava se projeví nejpozději do hodiny po požití, nezanechává následky. Možnost záměny za ryzce syrovinku (ten ale roní bílé mléko, které na vzduchu hnědne, lupeny má bělavé a vůni slanečkovou).

Ryzec hnědý

Ryzec hnědý

Ryzec hnědý má okrově hnědý, lehce šupinkatý klobouk s podvinutým okrajem a hustými lupeny ve stejné barvě. Válcovitý třeň má též okrový, ve stáří dutý. Roní vodnaté mléko, jehož vůně připomíná polévkové koření. Roste od července až do října v jehličnatých a smíšených lesích.

Autoři: ,


Témata: Hobby - houby


Nejčtenější

Domek pro včely samotářky z bezových větviček
Postavte domeček pro včely samotářky. Na zahradě se postarají o škůdce

Přilákejte na svou zahradu co nejvíce drobných živočichů. Když jim nabídnete adekvátní ubytování, odvděčí se vám. Díky nim ubude škůdců a zvýší se úroda.   celý článek

Nádherný úlovek z Náchodska.
Pochlubte se, jak u vás rostou. Nejlepší houbařské fotky odměníme

Čas hřibů je pro drtivou většinu nadšených houbařů tím nejkrásnějším obdobím v roce. Tedy pokud rostou, to je potom radost. Tu ovšem můžete mít i z fotoúlovků...  celý článek

Mláďata nandu pampových v plzeňské zoologické zahradě.
V plzeňské zoo se vylíhli nandu pampoví, vajíčka vyseděl samec

Plzeňská zoologická zahrada může po třech letech slavit úspěšný odchov pštrosů nandu pampových. Na konci června se z vajíček vyklubala dvě mláďata.   celý článek

Džungle v Holešovicích Prazelenina od letošního jara funguje přímo u Vltavy v...
Zelenina i sousedské vztahy se pěstují v komunitních zahradách

Komunitní zahrada Prazelenina v Holešovicích byla prvním místem svého druhu v Praze, aktuálně se jen přestěhovala. Dnes se trend propojování zahrádkaření a...  celý článek

S kváskem se nemusíte během dovolené rozloučit, lze ho upravit tak, abyste ho...
Chlebový kvásek na prázdninách. Jak ho uchovat během dovolené

Chystáte se na dovolenou nebo víte, že teď nebudete mít čas péct tak často? Sklenici s kváskem nevyhazujte, je totiž několik možností, jak ho udržet v dobré...  celý článek

Další z rubriky

Nádherný úlovek z Náchodska.
Pochlubte se, jak u vás rostou. Nejlepší houbařské fotky odměníme

Čas hřibů je pro drtivou většinu nadšených houbařů tím nejkrásnějším obdobím v roce. Tedy pokud rostou, to je potom radost. Tu ovšem můžete mít i z fotoúlovků...  celý článek

Houby se dají rozpoznat i podle širokého spektra vůní. Když houbař váhá,...
Mýty a pravda o houbách: rostou za úplňku a slimák žere jen jedlé

Opravdu houby rostou nejlépe při úplňku, a když se na houbu podíváte, přestane růst? Pojďme si ujasnit, která tradovaná houbařská tajemství jsou pouhými...  celý článek

Nejste si jisti druhem houby? Stačí ji vyfotit aplikací a máte jasno.
S novou aplikací vyfotíte houbu a dozvíte se její pravděpodobné jméno

Nová česká aplikace částečně nahradí klasický atlas hub. Přímo v terénu dokáže z fotografie rozpoznat, o jaký druh houby se jedná. Rozhodně ale tvůrci...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.